Článek
Vzhledem k prohlubující se spolupráci mezi NATO a IP4 se očekávalo, že summit přinese pokrok ohledně otevření styčné kanceláře NATO v Tokiu, jež by byla první svého druhu v Asii. Ve společném prohlášení však na toto téma nepadla ani zmínka. Jedním z hlavních důvodů je nesouhlas Francie. Paříž v poslední době usiluje o posílení vztahů s Pekingem, který byl od začátku proti myšlence styčného úřadu NATO v Tokiu.
Kontext
Prohlášení o „přátelství bez hranic“ mezi Ruskem a Čínou, po němž následovala ruská invaze na Ukrajinu, vyvolalo mezi zeměmi Indo-Pacifiku obavy, že „čím je dnes Ukrajina, může být zítra i východní Asie“. Začaly se objevovat paralely mezi Ukrajinou a Tchaj-wanem, který Peking považuje za součást čínského území, ačkoli Čínská lidová republika tomuto ostrovu nikdy nevládla. Současný vývoj tak ilustruje aktuální propojení transatlantické a indopacifické bezpečnosti. Jak uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg: „Čína obzvlášť sleduje, jakou cenu Rusko zaplatí nebo jakou odměnu dostane za svou agresi.“
Situace znepokojuje zejména Japonsko, jehož postavení v indopacifickém regionu je strategicky ošemetné. Tchaj-wan se totiž nachází v rámci prvního řetězce ostrovů, jenž hraje zásadní roli v obranných plánech Japonska. Vztahy Tokia s Pekingem jsou navíc v poslední době poměrně napjaté. Kromě dlouhodobých problémů jako jsou územní spory nyní Japonsko také kritizuje vazby Číny s Ruskem, zatímco Peking znepokojuje zvýšený objem japonského zbrojení, jež bylo podníceno jak ruskou agresí proti Ukrajině, tak právě již zmíněným „přátelstvím bez hranic“. Rusko koneckonců pro Japonsko rovněž představuje bezpečnostní hrozbu. „S pokračující ruskou invazí na Ukrajinu jsou ruské síly stále aktivnější i na Dálném východě, včetně okolí Japonska,“ prohlásil japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Kromě Číny a Ruska představuje výzvu pro japonskou bezpečnost také Severní Korea a její balistické rakety, a proto Japonsko nedávno pohrozilo, že sestřelí každý projektil, který vstoupí na jeho území.
Vzhledem k hrozbám, kterým Japonsko v současnosti čelí, se snaží hledat spojence i mimo Indo-Pacifik. Prohloubení spolupráce s NATO je tedy logickým krokem, neboť Japonsko i aliance sdílejí stejné obavy. Na summitu NATO v Madridu v roce 2022 aliance přijala novou strategickou koncepci, v níž označila Rusko za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu“ a Čínu za „systémovou výzvu“. S ohledem na společné zájmy NATO a Japonska by otevření styčného úřadu NATO v Tokiu zlepšilo komunikaci a koordinaci s Japonskem, zvýšilo porozumění bezpečnostním dynamikám v regionu východní Asie a poskytlo příležitost k posílení partnerství a spolupráce ve strategických oblastech. NATO a Japonsko se již dohodly na spolupráci v 16 oblastech, jako je zlepšení rozvoje schopností a interoperability. Otevření nového styčného úřadu však vyžaduje jednomyslnou shodu, kterou státy NATO momentálně nemají. Maďarsko kupříkladu usiluje o užší bilaterální vztahy s Čínou a zrovna tak si nechce Peking rozhněvat ani Francie, která se snaží o posílení hospodářské spolupráce. Francie je také jednou ze zemí, které věří, že Čung-nan-chaj může přesvědčit Kreml, aby zastavil válku proti Ukrajině. Zatímco prostor pro spolupráci mezi NATO a Japonskem je tedy nadále otevřený, dveře tokijské styčné kanceláře zůstanou zavřené. Prozatím.
