Článek
Co se děje?
V době, kdy se Washington navrací k transakčnímu přístupu k mezinárodním vztahům, se vynořily zprávy o tom, že Tchaj-wan plánuje další rozsáhlé akvizice zbraní, vojenských technologií a dalších obranných schopností od Spojených států. Tchaj-pej něco takového signalizovala již v listopadu minulého roku v reakci na výsledek prezidentské volby ve Spojených státech. Nyní se však zdá, že plánované transakce začínají nabývat konkrétních obrysů a velké akvizice se schylují ke svému uskutečnění. Přestože ohledně celé situace zůstává mnoho otazníků, je zásadní zvážit širší kontext celé záležitosti. Způsob, jakým bude Tchaj-pej nakupovat obranné prostředky – zejména od Washingtonu – může mít totiž dalekosáhlé důsledky pro úspěšnou obranu ostrova před možným útokem Čínské lidové republiky (ČLR).
Jaké jsou širší souvislosti?
Odhady rozsahu nově vyjednávaných akvizic se sice liší, avšak podle dostupných zdrojů se jedná o nákupy v hodnotě mezi 7 a 10 miliardami dolarů, tudíž o větší částku, než byl celý obranný rozpočet České republiky v roce 2024. Vláda v Tchaj-peji se tímto způsobem snaží demonstrovat navenek své odhodlání bránit ostrov před hrozbou ze strany Číny a také se přizpůsobit na transakčnímu stylu politiky staronového amerického prezidenta. Ten ostrovní zemi několikrát ostře kritizoval mj. za to, že pro svou obranu nevyvíjí dostatečné úsilí, či za obchodní deficit, jež je tradičním trnem v oku šéfa Bílého domu. I proto tchajwanský prezident Laj Čching-te (賴清德) nedávno oznámil závazek vyčlenit na obranný rozpočet země alespoň 3 % HDP, čímž by zabil dvě mouchy jednou ranou a odpověděl tak na obě tyto výtky ze strany USA. To se však stále míjí s představou amerických republikánů, kteří Tchaj-wan tlačí k navyšování obranného rozpočtu na 5 % HDP, zatímco samotný Donald Trump navrhuje až nerealistických 10%.
Konkrétní obsah nákupů je zatím neznámý, podle anonymních zdrojů obeznámených se situací má však balíček obsahovat mimo jiné rakety do systémů HIMARS nebo střely s plochou dráhou letu určené k ochraně pobřežních oblastí. Generální tajemník Národní bezpečnostní rady a bývalý ministr zahraničí Joseph Wu (Wu Čao-sie, 吳釗燮) však prohlásil, že ačkoliv obranný establishment Tchaj-wanu prozatím stále promýšlí, které zbraňové systémy jsou pro obranu ostrova nejužitečnější, mají nové akvizice zahrnovat jak levnější položky ve větším množství, tak i některé velmi drahé a sofistikované vojenské systémy. Dodávky zbraní z nákupů uskutečněných během prvního Trumpova prezidentství jsou navíc zpožděné a Tchaj-pej na ně v některých případech musí několik let čekat. Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz se nicméně již zavázal, že se zasadí o to, aby se tyto dodávky co nejvíce urychlily. Díky takovýmto indiciím je možné se domnívat, že se Tchaj-wan snaží opět uchýlit k nákupům tradičních (avšak velmi drahých) obranných prostředků, jejichž počty se však nikdy nebudou moci vyrovnat vojenskému arzenálu jeho protivníka na druhé straně Tchajwanského průlivu.
Právě proto se v minulých letech Bidenova administrativa zdráhala ostrovnímu státu prodávat větší množství tradičních zbraňových systémů, jako jsou např. tanky, letadla nebo válečné lodě, a tlačila vládu v Tchaj-peji spíše k nákupu většího množství levnějších obranných a bojových prostředků, které se dají lépe využít v asymetrickém způsobu vedení konfliktu, ke kterému by se Tchajwanci v případě ozbrojeného střetu s ČLR museli s největší pravděpodobností uchýlit. V celkovém objemu nicméně hodnota prodeje zbraní Tchaj-wanu během Bidenova prezidentství zdaleka nedosáhlahodnoty prodejů během první administrativy Donalda Trumpa, kdy nákupy Tchaj-wanu zahrnovaly povětšinou tradiční, drahé a sofistikované vojenské systémy v menším množství. Je však třeba dodat, že v roce 2022 americký kongres schválil legislativu, která tehdejšímu prezidentovi Joeovi Bidenovi umožnila opět využít pravomoc k poskytování přímé vojenské pomoci Tchaj-wanu, jež pak během dvou let dosáhla téměř miliardy dolarů.
Zůstává však nejisté, zda se nově plánovaný obraný rozpočet vládní strany DPP podaří prosadit – vzhledem ke snahám opozičních KMT a TPP omezit fungování výkonné moci třeba i za cenu větší zranitelnosti ostrova před čínskou agresí. Laj minulý pátek prohlásil, že vláda ke zvýšení výdajů na obranu využije zvláštní rozpočtové prostředky, čímž se pokusí obejít opozicí redukovaný návrh obranného rozpočtu. K tomu chce DPP využít rekordní daňové příjmy s argumentem, že jde o mimořádná opatření nezbytná pro zajištění národní bezpečnosti. Mimořádné rozpočtové výdaje však ještě musí schválit Legislativní dvůr, což znamená, že KMT a TPP budou mít možnost je opět zablokovat. I proto můžeme brzy očekávat další vnitropolitickou bitvu o bezpečnost ostrova.
Proč je to důležité?
Pokud by se ČLR podařilo získat kontrolu nad Tchaj-wanem, znamenalo by to nejen významnou erozi americké moci v regionu, ale také oslabení všech dosavadních protičínských aliancí v Indo-Pacifiku. To by mohlo mít dalekosáhlé politické, bezpečnostní i ekonomické důsledky – od výrazného posílení mocenské pozice ČLR až k proliferaci jaderných zbraní ve světě. Vojenští odborníci se zejména v poslední době shodují na tom, že Tchaj-wan by si měl osvojit spíše tzv. dikobrazí strategii, která by ostrovní demokracii pomohla jejího mnohem většího protivníka na pevnině lépe odstrašit. Taková strategie vyžaduje investice do většího množství menších, mobilnějších a levnějších obranných prostředků, které by zemi pomohly přežít počáteční čínský úder a následně způsobit invazním silám těžké ztráty. Tchaj-pej by proto měla opatrně zvážit, zda upřednostní pochlebování Washingtonu oproti skutečně účinné obranné strategii.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
