Článek
Co se děje?
Dne 1. září se zástupci České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska a Japonska setkali na 8. zasedání ministrů zahraničních věcí v rámci formátu Visegrádská skupina (V4) plus Japonsko. Setkání proběhlo nedaleko Bratislavy, jelikož 1. července převzalo předsednictví skupiny V4 Slovensko. Předchozí zasedání ministrů zahraničních věcí V4 a Japonska se konalo před pěti lety v Polsku, v době, kdy mezinárodní situace vypadala úplně jinak než dnes. Na letošním setkání proto ministři jednali o tom, jak reagovat na současné výzvy, posílit spolupráci a připravit se na budoucnost.
Jaké jsou širší souvislosti?
Formát V4 + Japonsko vznikl v roce 2003, tedy ještě předtím, než země V4 vstoupily do Evropské unie (EU). Dnes tato platforma představuje jeden z klíčových pilířů spolupráce mezi Japonskem a Evropou a, jak uvedl japonský ministr zahraničních věcí Tošimicu Motegi, nabývá v souvislosti s rostoucím napětím v oblasti ekonomické bezpečnosti na významu.
Ministři zemí V4 poděkovali Japonsku za jeho významné zapojení v regionu střední Evropy. Vztahy mezi Tokiem a jednotlivými zeměmi V4 trvají již více než 100 let a v současnosti k rozvoji místních ekonomik, dodavatelských řetězců a pracovních trhů přispívá kolem 930 japonských společností. Například v Česku působí přibližně 270 japonských firem, které zaměstnávají zhruba 50 000 lidí. V případě Slovenska Motegi vyzdvihl společnost U.S. Steel Košice, která v současnosti prochází transformací na Nippon Steel Slovakia a má se stát hlavním centrem evropských aktivit japonské společnosti Nippon Steel. V košickém závodě pracuje přibližně 8 000 lidí.
Přítomní ministři společně vytyčili tři klíčové oblasti budoucí spolupráce. Zaprvé jde o rozvoj vědecké a technologické spolupráceprostřednictvím workshopů pod hlavičkou V4 + Japonsko a také skrze spolupráci v programu Horizont Evropa – unijním programu pro financování výzkumu a inovací. Zadruhé chtějí ministři prohloubit spolupráci v oblasti globálního řízení umělé inteligence (AI). Zatřetí zdůraznili význam stability a rozvoje západního Balkánu a pokračování v podpoře silné, jednotné Evropy postavenéna základních společných hodnotách.
Diskutovalo se také o regionálních otázkách včetně Ukrajiny, Blízkého východu a Indo-Pacifiku. Japonsko zůstává největšímasijským poskytovatelem pomoci Ukrajině a ministři zemí V4 zase vyjádřili podporu japonské vizi svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku (FOIP). Zároveň uznali, že bezpečnost euroatlantického a indopacifického regionu je neoddělitelně propojena.
Kromě kolektivního rámce poskytlo setkání příležitost prohloubit vztahy s Japonskem i jednotlivým zemím V4. Například Česká republika a Japonsko podepsaly Akční plán k implementaci strategického partnerství a spolupráce na období let 2026–2030, přičemž mezi jejich bilaterální priority patří hospodářské vztahy, ekonomická bezpečnost a vesmírné a kvantové technologie. Český ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že Japonsko je pro střední Evropu klíčovým partnerem a prakticky také nejstarším partnerem V4. Zároveň zdůraznil strategickou hodnotu formátu V4 + Japonsko a ocenil jeho jasnou vizi do budoucna, která se projevuje v konkrétních projektech a investicích.
Proč je to důležité?
Jedním z hlavních závěrů setkání je, že bezpečnostní a ekonomické zájmy Evropy a Indo-Pacifiku jsou neoddělitelně propojené. Podle Motegiho je tomu tak kvůli společným výzvám, kterým čelí země V4, EU i Japonsko, včetně stále více propojených dodavatelských řetězců a nadměrné závislosti na konkrétních partnerech. Naráží tím jak na energetickou závislost na Rusku, tak na ekonomickou závislost na Číně, přičemž tyto závislosti lze snadno využít jako nástroj nátlaku. Pro Japonsko byla nejnovějším příkladem takového nátlaku čínská reakce na výrok japonské premiérky Sanae Takaiči, která loňského listopadu naznačila, že by Japonsko mohlo zakročit v případě, že by se Čína pokusila vojensky změnit status quo v Tchajwanském průlivu. Čína následně vyvinula na Japonsko značný diplomatický a ekonomický tlak a využila přitom jeho závislosti na čínském trhu. I proto Motegi zdůraznil, že je mimořádně důležité rozšiřovat spolupráci s důvěryhodnými, podobně smýšlejícími a přátelskými zeměmi, diverzifikovat dodavatelské řetězce a posilovat odolnost.
V4 i Japonsko mají společný zájem na zachování svobodného a otevřeného mezinárodního řádu založeného na pravidlech, který stále více čelí výzvám ze strany zemí jako jsou Rusko, Čína či Severní Korea. Ministři zahraničních věcí zemí V4 a Japonska se shodli, že mohou v rámci platformy V4 + Japonsko stavět na pevných základech a posunout toto partnerství na další úroveň prostřednictvím investic a spolupráce ve strategických oblastech, včetně ekonomické bezpečnosti, vědy a technologií.
Formát V4 + Japonsko byl založen před více než 20 lety, ale jak uvedl Motegi, solidarita a spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi jsou pro zachování a posílení mezinárodního řádu založeného na pravidlech důležitější než kdy dříve. Koneckonců to byl právě tento mezinárodní řád, jenž umožnil dát evropský blok V4 a jeho geograficky vzdáleného asijského partnera dohromady.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
