Článek
Co se děje?
Nejvýznamnější každoroční politické setkání v Tichomoří se letos konalo bez účasti několika klíčových představitelů regionu. Premiéři Fidži, Šalamounových ostrovů, Samoy a Vanuatu se krátce před zahájením Fóra tichomořských ostrovů (the Pacific Islands Forum, PIF) na Palau z akce stáhli. Jejich absence přinesla další nejistotu do fóra, které se již tak potýká s rozkoly mezi svými členy a s rostoucím tlakem vnějších mocností a zároveň se snaží udržet priority Tichomoří v centru regionální agendy. S rostoucím vnějším zájmem o Tichomoří roste i význam toho, kdo stanovuje podmínky regionální spolupráce.
Jaké jsou širší souvislosti?
Každoroční setkání lídrů PIF je nejvýznamnějším politickým setkáním v Tichomoří. Scházejí se zde regionální lídři, aby stanovili společné priority v otázkách sahajících od změny klimatu a hospodářského rozvoje až po bezpečnost, správu oceánů a vztahy s vnějšími partnery. Jako každoroční summit hlavní politické organizace tohoto regionu představuje Setkání lídrů Fóra tichomořských ostrovů pro tichomořské státy klíčovou platformu, na níž mohou koordinovat své postoje a formulovat své společné zájmy.
Již druhý rok po sobě však fóru předcházela kontroverze ohledně toho, kdo se setkání zúčastní a kdo nikoli. Několik významných představitelů letos zrušilo svou účast těsně před summitem. Premiér Šalamounových ostrovů Matthew Wale zůstal doma poté, co čelil návrhu na vyslovení nedůvěry. Nezúčastnili se ani premiéři Fidži, Vanuatu a Samoy, přestože jejich země byly na setkání zastoupeny na ministerské úrovni. Tyto absence vyvolávají otázky ohledně významu regionálního fóra v době, kdy jednotlivé vlády tichomořských států usilují o navazování stále důležitějších bilaterálních vztahů.
Předmětem kontroverzí byla i účast externích partnerů. Tchaj-wan, rozvojový partner Fóra, se na summit vrátil poté, co byl v roce 2025 spolu s dalšími externími partnery vyloučen. Peking proti přítomnosti Tchaj-wanu ostře protestoval a čínský zvláštní vyslanec pro záležitosti tichomořských ostrovních států Čchien Po (Qian Bo, 錢波) varoval, že jeho znovupřijetí bude mít „následky“. Reakce ze strany regionu byla výmluvná: hostitelská země Palau účast Tchaj-wanu zachovala a zdůraznila, že rozhodnutí o účasti náleží Fóru a jeho členům. Tchajwanská mezinárodní asociace mladých velvyslanců (The Taiwan International Youth Ambassadors Association) vyjádřila obavy o bezpečnost poté, co byly spatřeny neidentifikované osoby údajně mluvící s čínským přízvukem, jak si na Palau natáčejí hosty na akci „Tchajwanská noc“.
Tato událost opět poukázala na tlaky spojené s vnějšími vztahy, ale zároveň prokázala odhodlání členů Fóra udržet si kontrolu nad touto institucí a jejími partnerstvími.
Další neshoda se objevila v souvislosti s čínským testem mezikontinentální balistické rakety v Tichém oceánu v červenci 2026. Tato záležitost již před summitem mezi členy Fóra vyvolala rozkol. Vedoucí představitelé Fóra nakonec vyjádřili znepokojení nad nedostatečným předběžným varováním a vyzvali všechny státy provádějící takové zkoušky, aby o nich informovaly s alespoň 24hodinovým předstihem. K této otázce však nedošlo k jednotnému stanovisku: Nauru se od této části komuniké formálně distancovalo. Namísto toho, aby se tichomořské státy prezentovaly jako celistvý blok reagující na soupeření velmocí, ilustroval tento nesoulad rozmanitost jejich strategických pozic a vztahů se zeměmi mimo region.
Navzdory významným absencím a neshodám se na Fóru 2026 podařilo vypracovat významný regionální program. Vedoucí představitelé schválili Regionální akční plán pro mír a bezpečnost na období 2026–2030 a prosadili nové mechanismy pro humanitární pomoc a spolupráci v boji proti přeshraniční kriminalitě. Také znovu potvrdili, že největší hrozbu pro bezpečnost v Tichomoří představuje změna klimatu: ústředním tématem zůstala odolnost vůči klimatickým změnám a ekonomická odolnost, což se projevilo schválením Belauské deklarace o naléhavých a inkluzivních opatřeních v oblasti klimatu a dalšími kroky směřujícími k zprovoznění Pacifického fondu pro odolnost. Fórum rovněž schválilo Pacifický pakt o genderu a opatřeních v oblasti klimatu, který posiluje účast žen na rozhodování o klimatických otázkách a jejich přístup k financování opatření v oblasti klimatu. Byly schváleny také první společné zásady regionu týkající se umělé inteligence a odpovědných digitálních technologií s důrazem na digitální suverenitu a ochranu tichomořských kultur, jazyků a tradičních znalostí. Vedoucí představitelé států rovněž podpořili regionální přístupy k správě oceánů, rybolovu, námořní suverenitě a obnovitelným zdrojům energie. Základem daných opatření byl důraz na samostatnost Tichomoří a suverénní právo členů Fóra určovat své priority, formovat regionální agendu a rozhodovat o svých vlastních partnerstvích.
Proč je to důležité?
Fórum 2026 poukazuje na zásadní rozpor v současném tichomořském regionalismu. Tichomořské ostrovní státy přitahují stále větší strategickou pozornost a mají k dispozici více vnějších partnerů i bilaterálních příležitostí, což však zároveň vyvíjí tlak na regionální instituce, jejichž prostřednictvím se tradičně snažily uplatňovat kolektivní vliv. Nepřítomnost několika vedoucích představitelů, neshody ohledně raketového testu a kontroverze kolem Tchaj-wanu dokazují, že členové Fóra nemusí nutně zastávat stejné strategické zájmy ani mít stejné vztahy s vnějšími mocnostmi.
Zároveň zůstává Fórum hlavní platformou, prostřednictvím níž mohou tichomořské státy kolektivně definovat, co je pro region důležité. Je podstatné, že jejich agenda neodráží priority mocností soupeřících o vliv v Tichomoří. V jejím středu zůstávají odolnost vůči změně klimatu, správa oceánů, rybolov, ekonomická bezpečnost a čím dál tím více i digitální suverenita.
Výzvou pro PIF tedy není udržet vnější konkurenci mimo Tichomoří, ale zabránit tomu, aby určovala regionální agendu. Pro vnější partnery to znamená, že úspěšná spolupráce bude stále více záviset na jejich reakci na priority definované Tichomořím, spíše než na přístupu k regionu primárně z pohledu geopolitického soupeření.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
