Článek
Japonský premiér Fumio Kišida se mimo jiné setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem, jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem nebo čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, s nímž se osobně setkal poprvé za uplynulý rok, což dokresluje celkový obraz současných japonsko-čínských vztahů. Pro srovnání, setkání Kišidy s Junem bylo v roce 2023 již jejich sedmým, což svědčí o vzájemném odhodlání zlepšit tradičně křehké vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou. Jejich snahu ostatně podněcuje rostoucí asertivita Číny, její územní nároky a úzké vazby na země jako Rusko nebo Severní Korea, jejíž raketové testy představují hrozbu jak pro Jižní Koreu, tak pro Japonsko.
Jaké jsou širší souvislosti?
Japonský imperialismus, který se datuje od druhé poloviny 19. století do konce druhé světové války, stále negativně ovlivňuje vztahy Tokia s vybranými zeměmi Indo-Pacifiku. Obnovení vzájemných vztahů po válce trvalo relativně dlouho a jejich zlepšení ještě déle. Například Smlouva o míru a přátelství mezi Japonskem a Čínskou lidovou republikou byla podepsána a vstoupila v platnost v roce 1978, ale ani po 45 letech čas nezahojil všechny rány. Naopak se objevují nové výzvy.
Čína a Japonsko jsou dvě největší asijské ekonomiky a obchod je tedy jednou z nejvýznamnějších oblastí jejich spolupráce. Zároveň však i v této doméně přetrvává vysoké napětí. Čína nedávno omezila vývoz kovů pro výrobu čipů, jako je např. galium, a očekává se, že v prosinci omezí také vývoz grafitu, který se používá v bateriích. Japonsko již také omezilo vývoz některých komponentů důležitých pro výrobu čipů. Už v létě Čína také zakázala dovoz všech japonských mořských produktů, když země začala vypouštět do oceánu ošetřenou radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Zároveň Čína pokračuje v zatýkání japonských občanů na základě svých vágních zákonů o špionáži, jako se naposledy stalo letos v říjnu zaměstnanci japonského výrobce léků Astellas Pharma. Kišida vyzval Si Ťin-pchinga, aby upustil od zákazu mořských produktů a zadrženého Japonce propustil. Si podle zápisu z jednání prohlásil, že Japonsko by mělo brát čínské obavy ohledně vypouštění vody z Fukušimy vážně, aniž by se zmínil o osudu zadrženého zaměstnance Astellas Pharma.
Kromě obchodu existuje také napětí v územních otázkách. Čína si nárokuje svrchovanost nad většinou Jihočínského moře, nad ostrovy Senkaku ve Východočínském moři, které spravuje Japonsko, a nad demokratickým Tchaj-wanem. Během setkání se Si Ťin-pchingem Kišida zdůraznil význam míru a stability v Tchajwanské úžině pro mezinárodní společenství včetně Japonska, za což mu Tchaj-pej posléze vyjádřila svůj vděk.
Proč je to důležité?
Kišida a Si se shodli, že jsou i nadále odhodláni udržovat „vzájemně prospěšné vztahy založené na společných strategických zájmech“, čímž odkázali na prohlášení z roku 2008, jehož cílem bylo zajistit intenzivnější komunikaci vedoucích představitelů Japonska a Číny. Obě strany projevily ochotu spolupracovat na zlepšování svých obchodních vztahů, například jednáním týkajícím se kontrol vývozu. Problematiku Fukušimy se pak pokusí vyřešit prostřednictvím konzultací. Hodinové setkání Kišidy a Si Ťin-pchinga však nepřineslo žádný konkrétní pokrok v žádné z rozdělujících politických otázek.
Oproti tomu se Kišida sešel také s prezidentem Bidenem a prezidentem Junem, aby navázali na své srpnové setkání v Camp Davidu, kde se dohodli na posílení trilaterální spolupráce s cílem lépe čelit společným výzvám. Jednou je v různé míře pro každého z nich právě Čína.
