Článek
Co se děje?
Konflikt mezi Pekingem a Tokiem získal novou dimenzi poté, co na začátku tohoto měsíce Čína uvalila zákaz vývozu zboží dvojího užití do Japonska. Obchodní omezení se vztahuje na řadu strategických položek, včetně vzácných zemin používaných při výrobě technologicky vyspělé elektroniky, elektromobilů i obranných systémů.
Na japonském trhu, jehož klíčová odvětví jsou vystavena přímému tlaku, již nyní způsobují čínská obchodní omezení nestabilitu. To opět podtrhává potřebu diverzifikace dodavatelských řetězců jakožto základního pilíře bezpečnosti státního průmyslu.
Jaký je širší kontext?
Dne 6. ledna čínské ministerstvo obchodu oznámilo zpřísnění kontrol vývozu komodit tzv. dvojího užití určených pro Japonsko. Ty jsou definovány jako zboží, software nebo technologie, které mohou být využity jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Tento krok následuje po sérii vícestupňových nátlakových opatření ze strany Číny vyvolaných výroky japonské premiérky Sanae Takaiči ohledně případné vojenské pomoci Tchaj-wanu.
Přestože Peking nezveřejnil úplný seznam zboží podléhajícího novým opatřením, dle čínského Katalogu zboží podléhajícího vývozní licenci (2025) se mohou kontroly vztahovat na některé vzácné zeminy, chemikálie či energetická a elektrická zařízení.
Současná strategie čínských úřadů spočívá v uvalení výrazné administrativní zátěže na japonské společnosti dovážející vzácné zeminy. Firmy by musely poskytovat podrobné informace o konečném využití komodit, včetně přepravních tras, povahy finálních výrobků zhotovených v Japonsku i o tom, zda by se tyto výrobky později mohly stát předmětem obchodu s třetí zemí, například Spojenými státy.
Očekává se, že toto opatření negativně ovlivní klíčová japonská high-tech odvětví, zejména výrobu elektromobilů a polovodičů, a to kvůli zpoždění dodávek kritických nerostů. Již k 15. lednu byly reakce trhu patrné: akcie některých velkých firem klesly – tokijský index Nikkei 225 oslabil o 0,9 %, přičemž technologické akcie si vedly hůře než trh obecně a výrobce čipů Tokyo Electron, třetí nejhodnotnější japonská společnost z hlediska tržní kapitalizace, zaznamenal pokles akcií o 3,3 %.
Další oblastí vzbuzující obavy je energetická stabilita. Japonsko v rámci přechodu na obnovitelné zdroje vyrábí přibližně 10 % své elektřiny ze solární energie, přičemž jeho 7. strategický energetický plán, dokončený na začátku roku 2025, cílí na dosažení podílu 40–50 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2040. Zároveň však zůstává téměř zcela závislé na dovozu čínských solárních panelů a jejich klíčových komponentů. Ve světle nejnovější eskalace se tato závislost ukazuje jako kritická strategická slabina.
Ačkoli Japonsko dokázalo výrazně snížit svou závislost na čínských vzácných zeminách z přibližně 90 % v roce 2010 na zhruba 60 % dnes, další diverzifikace je obtížnější a nákladnější. Čína si udržuje téměř monopolní postavení v globálním zpracování několika klíčových nerostů, včetně dysprosia a terbia. Budování alternativních dodavatelských řetězců by vyžadovalo vysoké investice a mohlo by zásadně zvýšit náklady domácích výrobců.
Proč na tom záleží?
Čína odhalila své karty, a přesto hru stále vyhrává. Ukazuje se, jak se závislosti vytvořené v době míru mění během politických krizí ve slabiny. Kroky Pekingu ukazují, jak mohou být obchodní vztahy instrumentalizovány jakožto nástroj geopolitického nátlaku, a nutí Tokio přehodnotit odolnost svých dodavatelských řetězců a svou strategickou autonomii.
Daný krok Pekingu vysílá nejen Japonsku, ale i zbytku liberálního bloku signál, že v případě geopolitické konfrontace není vyloučeno zneužití jejich obchodních závislostí. Pro Evropskou unii, silně závislou na čínském dovozu vzácných zemin a dalších kritických materiálů (podíl dosahující v roce 2024 až 95 %), tato situace zdůrazňuje naléhavou potřebu proaktivních diverzifikačních taktik ke snížení rizika, že se při případném konfliktu s Čínou ocitne v nevýhodném postavení.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
