Článek
Japonsko rovněž poskytne Filipínám radarový systém pro sledování pobřeží, a to prostřednictvím grantu ve výši 600 milionů jenů (necelých 91 milionů CZK) pro filipínské námořnictvo. Půjde tak o vůbec první projekt v rámci japonského programu oficiální bezpečnostní pomoci (v angl. Official Security Assistance, OSA), jehož cílem je posílit zastrašovací schopnosti spojenců Tokia. Během projevu před filipínským kongresem v Manile hovořil premiér Kišida také o trilaterální spolupráci mezi Japonskem, Filipínami a Spojenými státy při ochraně svobody v Jihočínském moři. „Tímto úsilím chráníme námořní pořádek, který se řídí zákony a pravidly, nikoli silou,“ řekl Kišida. Ačkoliv neupřesnil, proti komu chtějí svobodu, zákon a pořádek chránit, odpověď je nasnadě.
Jaké jsou širší souvislosti?
Japonsko i Filipíny pociťují stále agresivnější chování Číny v indopacifických vodách. Ve Východočínském moři letos Japonsko zaznamenalo již více než 20 čínských vpádů do svých teritoriálních vod kolem neobydlených ostrovů Senkaku, které si Čína nárokuje. V Jihočínském moři se s agresivním chováním Číny musí potýkat pro změnu Filipíny, kde např. uplynulé týdny přinesly napjaté střety mezi filipínskou a čínskou armádou a pobřežní stráží obou zemí. V říjnu takto došlo ke kolizi, když čínská plavidla zablokovala filipínské lodě, které se snažily zásobovat filipínské vojenské složky ve sporných vodách. Čína si nárokuje kontrolu nad většinou Jihočínského moře, včetně částí výlučných ekonomických zón Bruneje, Indonésie, Malajsie, Filipín a Vietnamu, přestože Stálý rozhodčí soud v roce 2016 právní základ těchto nároků popřel.
Není tedy překvapením, že kroky Číny sblížily právě Japonsko a Filipíny. Obě země navíc patří k nejbližším spojencům USA v regionu. Letos v březnu bylo Japonsko svědkem vojenského cvičení USA a Filipín a v červnu také poprvé společně cvičily pobřežní stráže Filipín a Japonska. Radary pro sledování pobřeží, které Tokio poskytne Filipínám, rovněž posílí bezpečnostní schopnosti Manily.
Proč je to důležité?
Rostoucí počet střetů s Čínou ve sporných vodách není jediným problémem, který Japonsko a Filipíny sbližuje. Obě země se rovněž nacházejí v těsné blízkosti samosprávného demokratického Tchaj-wanu, jejž Čína považuje za součást svého území a netají se připraveností ho v budoucnu anektovat silou. Tato akce by výrazně zvětšila bezpečnostní hrozbu, kterou Čína pro obě země představuje, nehledě na to, že případné zapojení USA by je mohlo do konfliktu přímo vtáhnout. Vzhledem ke své geografické poloze by Filipíny hrály strategickou úlohu jak v případě ozbrojené agrese Pekingu ve Východočínském či Jihočínském moři, tak v případě možného konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Teritoriální nároky a agresivní chování Číny tak tlačí USA, Japonsko a Filipíny k vytváření trilaterální bezpečnostní aliance. Úzká spolupráce mezi těmito třemi státy však není ničím novým. Ratifikací výše zmíněné dohody o vzájemném přístupu by Japonsko získalo vojenský přístup na Filipíny, který již USA díky vlastní dohodě o hostujících silách mají. Tokio rovněž již desítky let pomáhá Manile prostřednictvím rozvojových projektů a posilováním jejích civilních námořních kapacit.
Letos v létě došlo k posílení třístranné spolupráce mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou. Na podzim jsme svědky utužování dalšího trilaterálního spojenectví, jehož součástí jsou opět USA a Japonsko. Uvidíme, zda se během nadcházejícího ročního období objeví další trojúhelník, protože zima se blíží.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-pacifik aktuálně.
