Článek
Ministerstvo spravedlnosti se konečně rozhoupalo a vypustilo do světa časovou osu bitcoinové kauzy, která už teď aspiruje na cenu „Nejpřehlednější zmatek roku“. Sedm let dějů a událostí rozprostřených na sedmadvaceti stránkách tabulek, což samo o sobě působí trochu jako kdyby excelovský fanatik po neklidné noci s kávou a úzkostí objevil kouzlo „podmíněného formátování“ a rozhodl se, že veřejnost si taky zaslouží trochu toho vizuálního utrpení. Ministerstvo zveřejnilo podrobnou časovou osu bitcoinové kauzy - Novinky
A kdyby vám to náhodou přišlo moc, nebo se vám mezi řádky začaly míhat zbytky zdravého rozumu, nebojte, pro „běžné smrtelníky“ a „účely médií“ připravili i zjednodušenou verzi ve wordu. Sedm stran, stručný tahák na to, jak si stát skoro z ostudy kabát ušil, pak ho zašil, obrátil naruby a teď ho věší na web, aby každý viděl, že není tak špinavý, jak se zdálo… ale vlastně trochu je.
Ministryně Decroix se tváří jako ztělesnění státní serióznosti a opakuje, že dokument je „nestranný, odborný a rozhodně ne věštění z křišťálové koule“. To je jistě uklidňující – zejména když se mezi řádky dočteme, že ministerstvo nemá přístup ani do e-mailů svých vlastních zaměstnanců. Člověk by skoro čekal, že další tisková konference se bude konat na louce pod hvězdami, za asistence kartářky a šamana, kteří ministerstvu pomůžou „vyčíst další souvislosti“ z pohybu satelitů a sedimentace prachu na skříních.
A teď k samotné podstatě věci: Celé to začalo už v roce 2015 znaleckým posudkem, o jehož účelu se ministerstvo vyjádřilo asi stejně konkrétně, jako když vám horoskop řekne „pozor na střevní potíže v druhé polovině týdne“. Od té doby se událo leccos – hlavní aktér, Tomáš Jiřikovský, mezitím stihl být odsouzen za prodej drog, zbraní a zpronevěru, přežil pobyt ve vězení, prožil duchovní očistu (aspoň podle PR verze) a nakonec přišel s geniálním marketingovým tahem: nabídnout státu 30 % ze svých bitcoinů jako dar. Tedy… „dar“. Spíš takové trochu drahé vstupné zpátky k vlastní peněžence.
Celý proces připomínal spíš špatně organizovaný amatérský divadelní spolek než důstojné fungování ministerstva. Právník dárce se prý obracel na ministra Blažka opakovaně, nejdřív v prosinci 2024, pak znovu v lednu 2025, a připojil i „podmínky daru“. Ano, i dary mají dnes své drobným písmem psané „ale“. Jednalo se například o požadavky na přesné znění smlouvy nebo způsob technického převodu kryptoměny. Vše probíhalo s takovou mírou transparentnosti, že kdyby se stejným způsobem řídilo letové řízení na ruzyňském letišti, máme dnes na Letné trvalé vrakoviště.
A že se bitcoiny nelegálního původu převáděly s pomocí odborníka? To by člověk ještě snesl, kdyby tím odborníkem nebyl znalec, objednaný přímo samotným dárcem. Ano, přesně tak – v hlavní roli opět střet zájmů, jemně zabalený do „odborného stanoviska“. Výsledek? Celý proces je podle samotného ministerstva poznamenaný pochybnostmi o nestrannosti.
A aby toho nebylo málo, do celé akce se postupně zapojili i auditoři, kteří „propojili stovky záznamů z pracovní komunikace, soudních rozhodnutí, neveřejných dokumentů a databází“. Což by znělo velice profesionálně, kdyby se mezi řádky nepřiznávalo, že vlastně pořád nevíme všechno, protože – opakuji pro ty vzadu – ministerstvo nemá přístup do mailů svých vlastních lidí. A mimochodem, ani metadat dokumentů. Takže jestli někdo během celého procesu jen posunul složku ze složky A do složky B, asi to už nikdo nikdy nezjistí.
A perlička na závěr? Do časové osy se nevešla například schůzka bývalého ministra Blažka se Zbyňkem Stanjurou, protože „chybí listinné podklady“. Inu, kdo by si dnes schovával zápisky ze schůzek, že? Paměť je přece přeceňovaná komodita, stejně jako bezpečnostní protokoly.
Shrnuto: máme tu excelovskou epopej, wordový digest pro ty, co neradi počítají buňky, tři unavené auditory a jednu ministryni, která při tiskovce působí, jako by si při každé otázce v duchu opakovala mantru: „Hlavně klid, hlavně klid, ještě to ustojíme.“
A co na to veřejnost? Ta si teď může sednout s popcornem, stáhnout si časovou osu a zkusit si v tom najít svůj vlastní příběh. Protože jestli se tahle fraška v něčem opravdu podobá kryptoměnám, pak v tom, že pravda je rozptýlená v blockchainech, které si každý musí přečíst sám.
