Článek
A je to tady zase. Po třetím opakování si už člověk říká, jestli nejde o nějakou novou formu soudního kabaretu nebo jestli si české soudnictví prostě jen pořídilo vlastní verzi telenovely. Tentokrát s pracovním názvem „Čapí hnízdo – Návrat zproštění“.
Vrchní soud zase zrušil rozsudek. Ano, už zase. Jako když si pustíte oblíbenou písničku na repeat a doufáte, že na potřetí bude jiný refrén. Ale není. Stále stejný: „Důkazy nejsou vyhodnoceny komplexně, doplňte dokazování, vraťte zpět, opakujte…“
Soudce Jan Šott, ten už si snad může na dveře kanceláře napsat: „Specialista na opakovaná zproštění.“ Dvakrát zprostil, dvakrát mu to zrušili. Jestli to půjde tímto tempem dál, bude mít brzy více repríz než „Ordinace v růžové zahradě“.
Odvolací senát se tentokrát rozhodl zahrát na detektiva Columba. Udělali si vlastní názor, prošli si důkazy, poslechli všechny ty nekonečné výpovědi, zívli si a pak přišli s osvěžujícím závěrem: „Takhle teda ne, soudruzi, vraťte to a dělejte to pořádně.“
A hlavní postavy? Andrej Babiš, muž, který tvrdí, že kdyby nešel do politiky, tak by teď v klidu krmil holuby na Azurovém pobřeží. Místo toho sedí občas v soudní síni, občas v Bruselu a občas na Twitteru, kde vysvětluje, jak moc je obětí politického procesu.
Obžaloba dál trvá na svém: „Účelové vyvedení farmy, podvod, padesát milionů z veřejných peněz…“ Prostě klasika. Ale veřejnost už to zná pozpátku. Lidé už jen čekají, kdy přijde nová série, ideálně s nějakým plot twistem. Třeba že se na soudu objeví nová svědkyně – čáp osobně.
A co na to justice? Ta se tváří důležitě, přemítá, posílá případy tam a zpátky jako pingpongový míček a doufá, že jednoho dne… možná… snad… se to celé konečně nějak rozhodne.
Ale popravdě? Kdo by to vlastně chtěl? Vždyť takhle je to přece mnohem zábavnější.
