Článek
Skutečné tresty za zničené dětství, zdevastovanou psychiku a celoživotní trauma? Ty zůstávají příliš často jen na papíře. Konkrétní případy z médií to tragicky dokládají:
1. Dědeček a dlouholeté zneužívání vnuček: Jak uvádí článek, muž, který systematicky po dobu deseti let zneužíval své dvě vnučky, odešel od soudu pouze se čtyřletým podmíněným trestem. Absence nepodmíněného trestu za tak dlouhodobé, důvěry zneužívající násilí šokovala veřejnost a ilustrovala hluboký rozpor mezi závažností činu a soudním rozhodnutím.(https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3162371-rozsudky-za-znasilneni-deti-jsou-v-cesku-mirne-zjistila-analyza)
2. Otec a dcera den po patnáctinách:Muž, který přinutil svou vlastní dceru k pohlavnímu styku den po jejích patnáctých narozeninách, byl odsouzen pouze na tři roky vězení. Tento konkrétní případ popsaný v médiích vyvolal otázky, zda takový trest vůbec odráží závažnost incestního znásilnění a zradu nejzákladnější důvěry. (https://www.novinky.cz/clanek/krimi-otec-znasilnil-dceru-den-po-jejich-patnactinach-dostal-tri-roky-40445213)
3. Učitel David Pražák a 13 obětí:Tento šokující případ odhalil rozsáhlé zneužívání žáků na základní škole v Praze. Pražák byl obviněn ze sexuálního nátlaku a zneužívání nejméně 13 dětí po dobu několika let. Ačkoli mu hrozil až 20 let vězení, soud mu nakonec vyměřil trest pouze 4,5 roku nepodmíněně. Rozsudek vyvolal vlnu nevole. (https://www.idnes.cz/zpravy/krimi/praha-soud-ucitel-david-prazak-znasilnovani-zakyni-vysledek.A230110_113727_krimi_otr)
4. Učitel z Brna: Podmínka za obtěžování, později obviněn ze znásilnění: Učitel Š. byl v roce 2021 obviněn ze sexuálního obtěžování a nekalých návrhů vůči žákyni. Soud mu udělil podmíněný trest. O několik let později byl však tentýž muž obviněn ze znásilnění jiné ženy. Tento případ názorně ukazuje riziko recidivy a to, jak mírný první trest nedokázal ochránit potenciální další oběti. (https://www.idnes.cz/brno/zpravy/ucitel-obtezovani-zakyni-podmineny-trest-znasilneni-obzaloba.A230315_559258_brno-zpravy_krut)
5. Muž z Čáslavi a 1600 záznamů dětské pornografie: V roce 2023 byl muž odsouzen za výrobu, distribuci a držení dětské pornografie, konkrétně přes 1600 záznamů. Trest? Pouze 3,5 roku nepodmíněně. Rozsudek vyvolal otázky, zda takový trest dostatečně reflektuje masivní rozsah činnosti a utrpení dětí. (https://www.denik.cz/regiony/kutna-hora-soud-detska-pornografie-trest-odsouzeni-20230525.html)
Statistika varuje, realita soudů zklamává:
Jak upozornil šéf mravnostního oddělení pražské policie Milan Ulrich, od ledna 2025 došlo k výraznému nárůstu případů mravnostní kriminality na dětech - o více než 50 % oproti loňsku. Paradoxně však, navzdory přísnější právní úpravě (zavedení principu „ne znamená ne“ v roce 2021), počet odsouzených pachatelů klesá. Aktuální data pro 2025 by byla zveřejněna např. na www.policie.cz/clanek/statistika-kriminality.aspx - konkrétní články k nárůstu v roce 2025 budou publikovány v průběhu roku, podobně jako tento z roku 2023: (https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3592117-policie-resi-vice-pripadu-znasilneni-vysetrovani-je-slozite-rika-jeji-sef)
Proč? Důvodů je několik:
* Přetrvávající obtíže v dokazování: Biologické stopy jsou podle policie nalezeny jen u zlomku případů (cca 2 z 50). Většina činů je nahlášena s časovým odstupem, často bez přímých svědků.
* Zpochybňování výpovědí dětí: Výpověď dítěte je často jediným přímým důkazem. Přesto ji soudci i státní zástupci mnohdy zbytečně zpochybňují, požadují „dokonalé“ detaily nebo oběť podrobují opakovaným, traumatizujícím výslechům.
* Benevolentní aplikace zákonů: Formálně se sazby zvýšily (znásilnění až 15 let, sexuální nátlak až 12 let). Realita soudních síní je však jiná. Soudy často udělují podmíněné tresty nebo tresty na spodní hranici sazby pod záminkou „pochybností“ nebo „nedostatku důkazů“.
Podmínka = institucionalizovaný výsměch:
Udělení podmíněného trestu za sexuální násilí na dítěti není milosrdenství, ale výsměch. Výsměch oběti, která prošla peklem výslechů a posudků. Výsměch principu spravedlnosti. Česká justice tímto přístupem nejen selhává v ochraně nejzranitelnějších, ale aktivně přispívá k udržování cyklu násilí. Jak zdůrazňuje Ulrich, obrovské procento pachatelů se deliktu dopouští opakovaně. Děti, jejichž trauma nebylo uznáno a jejichž trýznitelé nebyli potrestáni, se navíc mnohdy samy stávají pachateli. Násilí se tak dědí.
Pachatel je blízký, ne „strašák v křoví“:
Je nutné zbavit se nebezpečného mýtu o „neznámém pedofilovi číhajícím ve křoví“. V drtivé většině případů (až 90%) je pachatelem někdo z bezprostředního okolí dítěte: rodič, dědeček, strýc, partner matky, učitel, trenér, vedoucí kroužku. A právě tito „důvěryhodní“ pachatelé jsou paradoxně často nejlépe chráněni systémem, který lpí na „tvrdých důkazech“ a zdráhá se uvěřit „pouhé“ výpovědi dítěte.
Selhání v prevenci: Odsouzený pachatel znovu u dětí?
Jak je možné, že člověk odsouzený za zneužívání dětí může po propuštění znovu pracovat s dětmi? Hlavním důvodem je absence funkčního celoevropského systému ověřování trestů. „Dětský certifikát“ není důsledně vyžadován a kontrolován v ČR, natož pak v rámci EU. (Viz např. problém s přeshraniční kontrolou: [Dětské certifikáty nejsou v EU vynutitelné, varuje ministerstvo (Aktuálně.cz, 2022)](https://zpravy.aktualne.cz/domaci/detske-certifikaty-nejsou-v-eu-vynutitelne-varuje-ministerstvo/r~6c8c5b4c98df11ec9bdeac1f6b220ee8/)
Selhání státu, vina nás všech
Každý podmíněný trest za znásilnění nebo závažné sexuální zneužití dítěte je selháním státu v jeho základní povinnosti chránit nejzranitelnější. Každé další mlčení, každý rozsudek vynesený „s pochybnostmi“ namísto zdravého selského rozumu a citlivosti k oběti, každý pachatel, který může po odchodu ze síně cynicky pohlédnout do očí své oběti, protože ví, že se brzy vrátí do běžného života, je morální vinou nás všech, kdo tento stav tolerujeme.
