Článek
1. díl: Petříček píše Robíčkovi
Milý Robe,
Píšu Ti dopis, protože Tě mám rád. Jako bratránka, který ti v dětství půjčil koloběžku, ale pak si ji sám zabavil na věky věků, protože „u vás jsou kopce a tady stejně nejezdíš“.
Tak nějak si říkám — nestačilo už těch ruských pohádek? My dva víme, co to znamená, když přijde někdo „zvací“. Já osobně bych už žádné pozvánky do Moskvy nerozesílal.
Prosím, nezlob se. Ale zablokovat 18. sankční balík je jako přijít na sraz EU a říct: „Já dneska nebudu platit, já jsem přinesl vlastní brambůrky.“
S úctou, nostalgií a termoprádlem z Jičína,
Tvůj Petr
(ODS, ale jinak velmi mírný člověk)
2. díl: Robko odpovídá, písmo rukou — srdcem bramborou
Vážený pane premiére, milý Petře (to jsem dopsal ručně, protože lidskost se do hlavičkového papíru EU prostě nevejde),
Slováci nejsou žádné hadrové panenky z Bruselu.
Plyn je plyn, Petře. Zkus si jednou umýt vlasy v ledové vodě a pak mi piš o evropských hodnotách.
Ano, i já vzpomínám na časy, kdy jsme byli jedna republika. Ale teď si děláme věci po svém — a já bych rád aspoň jednu zimu bez sankcí a s teplými ponožkami.
Navrhuji, abychom si společně sedli. Přijď do Bratislavy. Uvařím čaj. Možná i boršč.
S přátelským pohlazením zpod Tatier,
R. Fico
(Směr — do plynové stabilizace)
3. díl: Petr už trošku pasivně-agresivní, ale pořád drží dekorum
Drahý Robe,
Teď už vážně — neříkám, že se musíš stát maskotem NATO. Ale mohl bys přestat být Putinovým PR manažerem na volné noze.
Chápu, že máš rád plyn. Já mám rád loupáčky, ale když Evropa řekne „konec pšeničného zla“, tak prostě přestanu.
Zvaž prosím, jestli je fakt nutné kvůli pár kubíkům plynu roztrhnout jednotu Evropy. Naposledy, když jsme nebyli jednotní, přišel Brežněv na tanku a zabral mi pionýrský stan.
Dej vědět. Jinak začnu zveřejňovat naše staré SMSky.
S pozdravem,
Petr (ale ne Pavel…)
4. díl: Robert píše naposledy — a zní to trochu jako manžel v rozvodovém řízení
Petře,
Už fakt naposledy. Nechci být za toho zlého. Ale mám doma 5 milionů lidí, kteří nechtějí být rukojmí bruselského topinkovače.
Sankce schválíme, až dostaneme garance. Garance jsou něco jako pojištění proti průserům. A my jich tu máme na skladě víc než v Lidlu chlazených kuřat.
Přijeď, promluvíme si.
PS: Jestli se ti stýská po federaci, doporučuji československou hořčici. Ta nás aspoň chuťově drží pohromadě.
S vřelým pozdravem,
Robo
(Směr, Otec národa – pokud národ nechce moc topit)
