Článek
Rajchl, hlasitý kritik „liberálních elit“, otřásá pěstí proti tomu, co nazývá úpadkem mravů, a do médií posílá prohlášení o ochraně tradic. Nyní se ukazuje, že za těmi slovními výbuchy byla dlouho pečlivě střežená komora, v níž se točí něco úplně jiného než ono veřejné kázání. A když se někdo odváží to komukoliv připomenout, hned je z něj „amorální jedinec“ a „šmejd“, zatímco on sám se vymlouvá na cílenou kampaň.
Video, které oběhlo sítě, údajně zachycuje intimní akt před krbem — záznam, podle aktivistů dvojího původu, domácí i komerční. A přestože Rajchl zatím autentitu videí nepotvrdil, jeho reakce byla bezchybnou ukázkou politické hry: oběť, žaloba, výzva k obraně rodiny, seznam podporovatelů, kteří „neodpadli“. Místo odpovědi volá po zákazu, místo reflexe obviňuje novináře, místo vysvětlení útočí na odesílatele. Klasický manévr — pavouk křičí, že ho někdo políbil.
Tahle kauza není o jednom videu; je o systému. Politika, která masivně moralizuje, nachází v soukromí svých aktérů časté trhliny. Ti nejhlasitější obránci „tradičních hodnot“ po nocích žijí životy, které jejich pódia nepřipouštějí. Nejde o tragédii jednotlivce — jde o průmysl hypocrisy. Ve Spojených státech jsme viděli, jak se anti-LGBT senátoři či evangelikální kazatelé přes noc proměnili z kázajících morálky na objekty skandálů; tady, v českém kontextu, Rajchl perfektně zapadá do téže šablony. Rétorika, jež kriminalizuje jiné intimity, slouží zároveň jako štít a jako nástroj moci — kudy se prokliká veřejný strach, tam roste politický kapitál.
Psychologicky je tenhle rozdíl takřka starý jako moralita sama. Ten, kdo ostře odsuzuje nějakou formu sexuality, často čelí vnitřnímu konfliktu. Potlačené touhy se přetvářejí v přísná pravidla, která jedinci dávají iluzi čistoty a kontroly. Moralizování je obranný manévr, projekce viny ven — „oni“ dělají špatně, já jsem čistý. A čím hlasitěji někdo křičí, tím větší obavu maskuje. Rajchlova rétorika proti „amorálním jedincům“ a jeho petice za ochranu soukromí jsou právě tímhle paradoxem prosycené: když jiným upíráte právo na intimitu, nemůžete se divit, že se někdo ohlédne i po vaší.
To, co tuto kauzu dělá nebezpečnou, není jen trapnost. Je na tom to, že lidé jako Rajchl tvoří politiku. Když zákonodárci prosazují normy a restrictiony týkající se sexuální svobody, reprodukčních práv nebo identit, nemají to dělat z pozice mravního vyslance, pokud sami nedrží ani základní integritu. Jestliže jejich osobní život odporuje tomu, co zákon diktuje druhým, pak jejich politika není ochranou společnosti, ale nástrojem k udržení moci a získávání loajality — za cenu stigmatizace menšin a zasévání strachu.
Je přitom zarážející, jak rychle se objevuje kolektivní solidarita, když jde o „vlastní“. Zpráva Rajchlova, že mu „zůstali přátelé“ a že „nebyl zlomen“, je exhibicí komfortu, který poskytuje skupinová loajalita. Nejde o principy, jde o partu, která zakrývá zájmy. Když jsou odhaleni, společenství se stáhne do kruhu, obleče obvyklé fráze a čeká, až aféra opadne. Za tím vším stojí pragmatismus: teď hájíme tebe, abys zítra mohl hájit nás. Zítra zase někdo jiný vytáhne špínu.
Co si z toho vzít? Prvně, že hra na tradiční hodnoty je často maskou pro soukromé nekonzistence. Zadruhé, že ochrana soukromí politiků nesmí sloužit jako imunitní karta proti odpovědnosti; veřejní činitelé, kteří tvarují zákony o intimním životě jiných, musí nést důsledky, když jejich vlastní chování odporuje jejich rétorice. A nakonec, že odhalení takových rozporů odhaluje nejen chybu jednotlivce, ale poruchu celého systému, v němž moralita slouží jako zbraň a tajemství jako kapitál.
Rajchl křičí o „bahně“ a „šikaně“, a přitom si v rukávu schovává karty, které jej kompromitují. Ironie spočívá v tom, že nejvíc hystericky volají po ochraně soukromí ti, kteří bez mrknutí dělili světy na „správné“ a „škodlivé“. Když jim někdo ukáže jejich vlastní odraz v tom bahně, nezbyde než křik a žaloba. To ovšem nic nezmění na tom, že masky padají. A až jednou padnou úplně, bude jasné, že ti, kteří nejvíc křičí „tradiční hodnoty“, v tomhle dramatu hráli tu největší a nejpokrytečtější roli.
https://www.respekt.cz/komentare/hranice-soukromi-politiku-mame-videt-do-loznice-jindricha-rajchla
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-zverejneni-intimniho-videa-kde-jsou-hranice-soukromi-politiku-291329
https://medium.seznam.cz/clanek/jelizaveta-jelen-tohle-je-manzelka-se-kterou-jindrich-rajchl-natocil-neslusne-video-ma-vysportovanou-postavu-207125
