Článek
A tak není divu, že i plánovaná valorizace pro rok 2026 přitahuje tolik pozornosti. Jenže co se na první pohled tváří jako úleva, má i svou druhou stránku. A ta už tak optimistická není.
Valorizace bude. Ale nižší, než by mnozí čekali
Zatímco v minulých letech šly důchody citelně nahoru, tentokrát to bude jinak. Očekávané navýšení bude výrazně menší, což souvisí hlavně s tím, jak se vyvíjí inflace a průměrné mzdy. Zatímco dřív byla právě inflace hlavním důvodem skokových valorizací, teď se situace uklidňuje a s tím klesají i procenta, která stát přidá. Výsledkem je, že někteří důchodci dostanou sice přidáno, ale rozdíl reálně skoro nepocítí.
Přehled o změnách bude dostupný i online, což zní moderně, ale starší lidé se s tím budou muset naučit pracovat. Ti, kteří spoléhali na dopisy v poštovní schránce, se tak budou muset přizpůsobit nové praxi. Ačkoliv to může pomoci s přehledností, pro některé to bude spíš komplikace než úleva.
Systém valorizace se zároveň trochu mění. Více peněz má jít do tzv. základní výměry, tedy částky, která je stejná pro všechny. Rozdíly mezi jednotlivými důchody se tím trochu srovnají, což může potěšit lidi s nižšími penzemi, ale u těch vyšších to znamená pomalejší růst. A další změna se týká mimořádné valorizace. Ta už nebude tak častá jako dřív. Nově se bude posuzovat přesněji – podle inflace za konkrétní období. Pokud čísla nevyjdou, přidáno nebude.
Menší rozdíly mezi důchody, přísnější pravidla
Není to ale jen o statistikách. V zákulisí se mluví i o tom, že stát chce hlídat výdaje a vyhnout se rozpočtovým výkyvům. To znamená, že se valorizace budou dít víc s rozvahou a méně z důvodu dobrého dojmu. Pro důchodce to může znamenat méně překvapení, ale i menší naději na mimořádné přilepšení. Ve světě funguje přístup k důchodům trochu jinak. Například v některých zemích se výše penze neodvíjí jen od inflace, ale i od průměrné mzdy.
Jinde se bere v potaz region, ekonomický výkon nebo zavádějí automatické úpravy, když inflace vystřelí nahoru. Všude se ale hledá způsob, jak zachovat kupní sílu důchodců, aniž by se rozpočty zhroutily. V Česku zatím zůstává hlavním kritériem inflace a růst mezd. Což je jednoduché, ale zároveň ošemetné – když ekonomika stagnuje, stagnuje i penze. A přesně to je scénář, který nás zřejmě v roce 2026 čeká.
Důchodová reforma přinese nové výpočty. Ale i otázky
S rokem 2026 se pojí ještě jedna velká změna – důchodová reforma. Ta upraví pravidla pro výpočet penzí. Například minimální důchod se nově naváže na 20 % průměrné mzdy. V praxi to znamená, že i ti, kteří pracovali méně let nebo měli nízké výdělky, by si mohli mírně polepšit. Pro část seniorů je to dobrá zpráva, ale reformy jako celek s sebou nesou i spoustu nejistot. Navíc platí, že výše důchodu zůstává vázaná na to, kolik kdo během života odváděl. A v tom právě spočívá hlavní kámen úrazu. Mnoho lidí totiž podceňuje kontrolu svého osobního konta. Přitom pokud se tam objeví nesrovnalosti a člověk je včas neřeší, může to ve finále znamenat stovky až tisíce korun měsíčně méně.
Jedním z častých omylů je domněnka, že důchod je něco, co začíná řešit až po šedesátce. Jenže realita je jiná. Kdo chce mít klid a jistotu, měl by začít zhruba kolem padesátky. Nejde o to dělat paniku, ale o to mít přehled – zkontrolovat, zda sedí evidované roky, zda nechybí příjmy, a případně doplnit, co je potřeba. Existují i nástroje, které vám ukážou, jak by mohl váš budoucí důchod vypadat. Online výpočty jsou dnes běžné, stejně jako možnost se obrátit na správu sociálního zabezpečení a nechat si údaje spočítat.
Nejde přitom o žádnou zbytečnou byrokracii – spíš o nástroj, jak předejít nepříjemnému překvapení. Kdo začne včas, ten má šanci ovlivnit víc, než si myslí. A v době, kdy se každý rok mění pravidla, to platí dvojnásob.
Zdroje:
