Článek
Z místa, kam Češi jezdili na romantické víkendy, aby se prošli úzkými uličkami, poseděli pod zámkem a večer si dali pivo u řeky, se stalo něco úplně jiného. Dnes už tu vládnou davy turistů a ti, kdo tady kdysi doma byli, pomalu ztrácejí ke svému městu vztah.
Místní se z centra stěhují pryč. Už to není místo pro život – ne za současných podmínek. Ceny služeb a nájmů, které jsou nastavené hlavně podle toho, co zaplatí zahraniční návštěvník, už nejsou dlouhodobě udržitelné pro běžné obyvatele. A co hůř – tenhle zdánlivě výhodný turistický model dopadá i na ty, kteří v Krumlově zůstali. Růst cen se totiž nevyhýbá nikomu.
Ještě před pár lety se dalo městem v klidu procházet. Dnes je to spíš boj o místo na chodníku. Kulisy zůstaly stejné – nádherné domy, dlažba, věže – ale z běžného městského života tu mnoho nezůstalo. Češtinu mezi stánky a kavárnami skoro neslyšíte. Převládá angličtina, japonština, korejština nebo ruština. I obsluha restaurací většinou automaticky přechází do cizího jazyka. Ne proto, že by nechtěla mluvit česky, ale protože už s Čechy takřka nepočítá.
Dřív nebylo nic zvláštního na tom, když si někdo ze sousední ulice zašel do města na polévku nebo si cestou z práce koupil kávu. Dnes je to výjimka. Místní do centra nechodí. Nemají proč. Vědí, že tam už se běžný život dávno nekoná. Často říkají, že jejich město jim už nepatří – a ne ve zlosti, ale se smutkem. Na druhou stranu je pravda, že díky turistickému zájmu se Krumlov začal opravovat. V devadesátých letech připomínaly některé domy kulisy z filmu o středověku – dnes jsou z nich opravené penziony, galerie nebo restaurace.
Ekonomicky město vyrostlo. Ale něco za něco. Ceny se posunuly tak vysoko, že běžný český návštěvník už si to často nemůže dovolit. Ubytování pro dva na tři noci? Klidně dvacet tisíc. Jedna večeře? Pět set korun za porci. Pivo? Sedmdesát. A půllitrová voda z večerky vás vyjde na padesát. Město je krásné na pohled, ale nepřístupné pro kapsu. Češi tak častěji volí jen krátkou návštěvu – bez přespání, bez plánů, jen na pár kroků po mostě a fotku u zámku.
Ti, kdo tu žili od dětství, si dobře pamatují doby, kdy byl Krumlov místem pro běžný život. V centru byly obchody, kde se dalo nakoupit, zajít si ke kadeřníkovi nebo vyřídit, co bylo potřeba. Jenže po revoluci se začaly vracet domy původním majitelům a nové generace v nich neviděly byty, ale investici. Tak z města zmizely domácnosti a na jejich místě vyrostly penziony.
Obchody pro každodenní potřeby nahradily stánky s magnetkami, suvenýry a turistickým zbožím. Lidé se přesunuli na okraje města, kde ještě najdou školku, lékárnu nebo běžné potraviny. Hledají tam to, co ve středu města už dlouho není – klid a možnost normálního života.
Na kráse města to ale nic nemění. Český Krumlov je stále jedním z nejpůvabnějších míst v Česku. Jeho architektura, přírodní okolí a historie si zaslouží obdiv. Ale už to není město pro všechny. Dnes působí spíš jako výkladní skříň – nádherná, perfektně udržovaná, ale trochu bez duše.
Romantické scenérie zůstaly, ale ten skutečný život mezi nimi se ztratil. Všechno má svůj ceník, každý zážitek má svou cenu. Krumlov se proměnil. Ne nutně špatně – ale rozhodně jinak. A zůstává otázkou, jestli se z něj ještě někdy stane město, kde se nejen fotí, ale i doopravdy žije.
Zdroje:
https://www.zivotcestovatele.cz/kdo-letos-zavita-do-tohoto-historickeho-mesta-ceska-prijde-o-penize-mistni-mesto-nepoznavaji-turiste-vladnou-ulicim
