Článek
Zatímco jiní si po kariéře hledají směr, on ho měl dávno. Martin Ručínský, legenda českého hokeje, vyměnil brusle za rybářský prut a kabinu za rozlehlý srub na břehu Slapské přehrady. A dlužno dodat – docela se mu to povedlo. Ten, kdo má na kontě olympijské zlato z Nagana, bronz z Turína, tři tituly mistra světa a ještě český extraligový titul na závěr, už si fakt nemusí nic dokazovat. Co se týče ledových ploch, Ručínský si odehrál svoje. A udělal to stylově.
Po ukončení kariéry v roce 2015 si mohl dopřát trochu toho „hokejového důchodu“. Jenže kdo zná Ručínského, ví, že úplně vypnout by byla škoda. Na rok a půl si ještě střihl roli generálního manažera české reprezentace. Ale jak sám řekl: „Dělám jen věci, které mě baví.“ A tak když se v roce 2017 rozloučil i s funkcí, nebylo pochyb, že dalším projektem bude něco, co mu konečně dovolí vypnout úplně. Výsledkem? Srub jak z katalogu. Třípatrový, dřevěný, se schody rovnou k vodě.
Místo puků ryby. A klid
Pozemek u Slap koupil už v roce 2015. A protože stavět „něco normálního“ asi nebylo v plánu, nahradil původní chatu monumentálním srubem ze dřeva a kamene o téměř tisíci metrech čtverečních. Tohle není rekreační objekt. Tohle je rezidence s výhledem. Dolů k vodě vedou schody. U přehrady kotví člun, který slouží nejen k projížďkám, ale i ke klidné rybařině s kamarády, třeba Jardou Bednářem. Tihle dva už toho spolu odehráli dost – teď spolu chytají kapry. A nikdo je přitom nehecuje, aby to „zvedli do růžku“.
Kdo by čekal, že Ručínský zaparkuje kariéru jen na Slapech, ten by podcenil jeho smysl pro dobrý podnikatelský timing. Spolu s dalším hokejovým veteránem Petrem Nedvědem otevřeli restauraci Střídačka – symbolický název, jasná značka. Nachází se jen pár kroků od Staroměstského náměstí a občas tam Ručínský zajde na pivo. Jen tak, bez tlaku, bez rozhovorů. Prostě pivo s kámošem.
Občas se kolem srubu mihne loď s fanoušky. Doufají, že zahlédnou Ručínského, jak si dává kafe na terase nebo hází prut do vody. On sám si ale klid hlídá. Není to atrakce. Je to soukromí, o kterém hokejisté během aktivní kariéry můžou jen snít. A po tom všem, co odehrál, si to může dovolit. Martin Ručínský si zjevně zařídil život tak, aby mu dával smysl. Žádné okázalé pózy, žádné zbytečné výstřelky. Jen kombinace poctivého dřeva, výhledu na vodu a kámošů, se kterými si rozumí i bez puků. A o to vlastně vždycky šlo.
Zdroje: životcestovatele.cz, nhl.com, isport.blesk.cz, extra.cz
