Článek
Televizi nemají. Ne že by jim ji někdo zakázal, ale prostě nemají potřebu. Když se z oken jejich domu na Praze 6 rozprostírá výhled jako z katalogu skandinávského bydlení, kdo by se díval na seriály. Bývalý hokejový brankář Alexander Salák s manželkou Michaelou si místo obrazovky pořídili vilu. A místo hlučného obýváku ticho, klid a šest dětí. Ano, šest. A světe div se, tenhle cirkus nezkolaboval. Naopak. Šlape to líp než NHL v play-off.
Ze Švédska do Šárky. A hotový dům místo stavebního martyria
Když si Salákovi řekli, že už mají dost pendlování mezi kontinenty, hokejovými adresami a dočasnými byty, hledali něco trvalejšího. Něco, kde budou mít místo nejen na život, ale taky na výchovu Frederica, Sebastiána, Huga, Marvina, a dcer Charlotte a Beatrice. Zálusk měli na parcelu v Tiché Šárce – jenže česká realita je neúprosná. Povolení na stavbu vypadalo jako mise na Mars, a tak to vzali zkratkou: koupili už hotový dům. A podle jejich slov – neprohloupili.
Interiér? Světlý, otevřený a plný světla. Dominanta? Prosklená stěna přes dvě patra. V přízemí propojený obývák s kuchyní a jídelnou. A na co je Michaela nejvíc hrdá? Na pohovku. Nejde totiž o ledajaký kus nábytku. Koupila si ji za peníze z auta, které kdysi dostala od táty. Auto pryč, pohovka zůstala. A ta teď trůní v centru rodinného dění jako relikvie. Opatrovaná „jako oko v hlavě“. A asi i v obou rukou.
Všude bílo. Švédská stopa se nezapře
Celý interiér se drží zásady „méně je více“. Bílá barva na zdech, bílé skříně, bílá kuchyně. Když něco není bílé, je aspoň přírodní. Michaela má jasno: „Dlouho jsme žili ve Švédsku. Tam je bílá královna. A hlavně – v takovém prostoru se člověk uklidní.“ Žádné divoké vzory, žádná výstřednost. Místo toho klid, řád a vizuální detox. Dům má tři patra. Spodní patří všem. Prostřední manželům – doslova. Je tam ložnice, koupelna a pracovna, kam děti nesmí. Prý zašívárna.
Místo s knihovnou, klidem a nedotknutelností. A úplně nahoře? Tam vládne dětská republika. Tři pokoje, každý sdílený dvěma sourozenci. Rozdělení je jasné – kluci, holky. Kluci mají na zdech helmy z tátových hokejových štací. A nejmladší Marvin zatím okupuje rodičovskou ložnici. Co není, může být. Největší pořádek panuje ve šatně – každé z dětí má oblečení rozdělené na školu, ven a „do společnosti“. Cedulkami. Protože chaos v osmičlenné rodině není možnost – to je apokalypsa.
Obrazy, zvířata a žádné závěsy
V interiéru jsou fotky, hodně fotek. Dětí, samozřejmě. A jeden velmi speciální obraz – dílo japonského malíře Soty Sakumy, které Michaela dostala od Alexandra k narozeninám. A co tam chybí? Závěsy. Nejsou. Ne proto, že by je nestihli pověsit, ale protože v jejich lokalitě se na okna koukají maximálně sýkorky. Soukromí je tu zadarmo, žaluzie by byly zbytečné.
Michaela dnes pracuje jako influencerka, což v kombinaci s šesti dětmi zní spíš jako scénář k psychologickému thrilleru než jako životní styl. Ale ona to zvládá. Prý se jde spát kolem druhé ráno, když má všechno uklizené a stihne ještě trochu práce. Děti spí od devíti. A na stole leží režim, který drží celou domácnost pohromadě. Michaela říká, že děti je třeba od malička naučit vážit si věcí. Protože tenhle dům možná nemá televizi. Ale má pravidla. A ty tady platí víc než jakýkoli večerníček.
Salákovi si zkrátka postavili vlastní svět. Bílý, prostorný, organizovaný a bez zbytečností. A i když se do něj vejde osm lidí, chaos v něm nemá šanci. A to je možná větší výkon než vychytaný interiér nebo krásný výhled do přírody.
Zdroje: životcestovatele.cz, idnes.cz, expres.cz, prozeny.cz
