Článek
Jen málokdo si ale vzpomene na Weissensee – nenápadné jezero ukryté v rakouských Korutanech, které překvapí i ty, co už objeli půl Evropy. A to nejen barvou vody, ale i tím, že tu není hlava na hlavě. Tady se totiž masová turistika jaksi nezabydlela. Možná proto, že se o Weissensee moc nemluví. Možná proto, že tady není co nakupovat, co předvádět, ani kam se přepít. Ale kdo hledá čistou vodu, ticho, vzduch, co voní po lesních bylinách, a výhledy, které se neokoukají – ten bude v sedmém nebi.
Weissensee se přezdívá „tyrolské moře“. Ne kvůli své velikosti, ale kvůli barvě, která se místy blíží tyrkysu z katalogu. Průměrná průhlednost vody je až šest metrů, což v překladu znamená, že i na hlubší části uvidíte vlastní nohy. Voda má v létě příjemných 24 stupňů, takže se tu dají koupat i děti. A nejedno dítě, které si jinak stěžuje, že je „v jezeře hnus“, tady z vody nevyleze.
V nadmořské výšce 930 metrů je voda osvěžující, ale ne studená. Vzduch čistý, ale ne ostrý. Všechno tu působí, jako by někdo včas řekl: „Tady se nic nebuduje, tady se zachovává.“ Motorové lodě? Zapomeňte. Smí se jen šlapat, veslovat nebo zapnout tichý elektromotor. I díky tomu tu člověk neuslyší nic než vítr, ptáky a občas cinknutí skleničky z některé zahrádky u vody.
Břehy jezera lemují louky, lesy a sem tam i kousek pláže. Ty rušnější jsou u vesnic, ty tiché najdete na jihovýchodní straně, kde se můžete vykoupat prakticky sami. Voda je tak čistá, že ji místní označují za pitnou. A když se ráno vzbudíte dostatečně brzy, můžete si zaplavat za východu slunce s výhledem na horské štíty. Není to kýč, je to realita.
Kdo se nechce jen koupat, může jezdit na kole, chodit po stezkách nebo zkusit paddleboard. Okružní trasa kolem jezera je zvládnutelná i s dětmi a cestou narazíte na vyhlídky, skryté kapličky i místa, kde nepotkáte živáčka. Ti otrlejší se můžou vydat výš, třeba k chatě Naggler Alm, kam se jde lesem a vzduch tam voní tak silně, že si ho budete chtít zavařit do skleničky.
V zimě se Weissensee promění v bruslařský a běžkařský ráj. Zamrzlá hladina nabízí desítky kilometrů přírodního ledu a na upravených tratích se dá běhat celé hodiny. Cyklisté zase ocení speciální MTB trasy nebo si v půjčovnách vezmou elektrokolo a jedou v klidu. Weissensee není místo, které vás vyždímá – spíš vás pomalu dobijí.
Ani gastronomie tu nezaostává. Místní pstruzi a štiky se podávají v jednoduchých rodinných hospodách přímo u vody. Dorty z kaváren na jižním břehu voní po skořici, medu a starých receptech. A kdo má chuť poznat něco opravdu lokálního, měl by zajít na jednu z farmářských ochutnávek – sýry, čerstvé mléko, med nebo máslo, všechno z místních zdrojů. Na podzim se tu pořádají kulinářské večery, kde se představují malí výrobci z okolí a jejich poctivé produkty.
Nejklidnější čas pro návštěvu přichází v květnu a začátkem června. Turisté ještě nevytáhli karavany a příroda teprve rozkvétá. Kdo sem přijede na podzim, zažije jezero v oranžovo-žlutých tónech a klid, který u moře nezažije nikdy.
Weissensee není destinace na efekt. Nejsou tu diskotéky ani zábavní parky. Ale kdo sem jednou přijede, většinou se vrací. Protože zjistí, že klid a krása se někdy schovávají úplně nejblíž. Jen o nich z nějakého důvodu nikdo nemluví.
Zdroje:
https://www.zivotcestovatele.cz/Weissensee-rakouske-jezero
