Článek
Na první pohled to vypadá jako další ospalé městečko na dohled od Pardubic. Jenže Lázně Bohdaneč nejsou obyčejné. Tady se neléčí jen záda a klouby, tady se rehabilituje i nervový systém unavený z přecpaných silnic, chaotických inboxů a předražené zmrzliny ve větších lázeňských střediscích. Ať už sem člověk přijede s bolestí nebo jen tak, málokdy odjíždí bez pocitu, že se mu v hlavě trochu pročistilo.
Na rozdíl od slavnějších kolegů nemají Bohdaneč billboardy u dálnic ani fronty u procedur. Místo toho tu mají slatinu, rybníky a ticho, které se dnes cení víc než masáž horkými kameny. Historie tohohle místa není jen o léčebných procedurách. Je to mozaika příběhů, které začaly už ve 14. století – například jeden pěkný spor mezi místním občanem a farářem, který skončil rozbitým oltářem. Nevíme, co bylo důvodem (možná tehdejší inflace?), ale víme, že kostel svaté Máří Magdalény tu stojí dodnes. Původně gotický, teď elegantně barokní – takový malý důkaz, že i hádky můžou mít kulturní přesah.
Skutečný boom ale přišel až o několik století později, kdy se místní rodák Jan Veselý rozhodl, že bahno by mohlo být zlatý důl. A nemýlil se. Založil lázně, které dodnes fungují. Slatinné zábaly tu mají delší tradici než většina českých reality show.
Gočár v lázních a voda všude kolem
Kdo čeká omšelý lázeňský areál, bude překvapen. Dominantou je kubistický pavilon od Josefa Gočára, postavený ještě před první světovou válkou. Architektonická lahůdka, která by mohla stát v Praze, ale stojí tady – mezi rybníky, kde ráno plavou labutě a večer se odráží měsíční světlo jako v reklamě na antistresový čaj.
Voda tady není jen dekorací, ale součástí života. Díky Vilémovi z Pernštejna tu v 16. století vznikla vodní síť, která by udělala radost i dnešním ekologům – přes třicet kilometrů kanálů a rybníků. Dnes se v nich pořád loví ryby a když přijedete v říjnu, dostanete k výlovu i kulturní bonus: rybí polévku, ranní mlhu a partu místních, kteří vědí, co dělají.
Místo, které léčí a pomáhá
Lázně Bohdaneč nejsou jen o zábalech. Kromě klasické léčby tu najdete i estetickou kliniku, ale hlavně – krajinu, která nespěchá. Roviny kolem vybízejí k nenáročným výletům na kole nebo pěšky, ideální pro všechny, kdo mají alergii na kopce. Zajímavostí je i naučná stezka věnovaná Gočárovi, která vás provede nejen architekturou, ale i atmosférou, kterou jinde nezažijete. A pokud máte dalekohled, zamiřte k ornitologické pozorovatelně u rybníků Bohdanečský a Matka. Možná zahlédnete i druhy ptáků, které znají jen zapálení ornitologové a pracovníci Národního muzea.
Lázně Bohdaneč nejsou pro každého. Nenajdete tu selfie z proskleného wellnessu s výhledem na Alpy. Nenajdete tu ani vířivku se šampaňským nebo deset restaurací s avokádovým toastem. Ale najdete klid, který se nedá přikázat, jen zažít. A právě proto si je cizinci zamilovali. Možná proto, že nehledají atrakce, ale atmosféru. A možná proto, že si umí všimnout hodnot, které doma občas přehlížíme. Ticho, které nelže. Vodu, která léčí. A místo, kde se čas sice nezastavil, ale rozhodně zpomalil. A to je v dnešní době luxus, který si může dovolit jen ten, kdo si ho všimne.
Zdroje:
