Článek
Zpěvák Marek Ztracený má za sebou plné haly, rekordní koncerty i opakované vítězství v anketě Zlatý slavík. Přesto mu nikdy nestačil jen potlesk a světla reflektorů. Věděl, že potřebuje něco jiného – klid, prostor a přírodu. A tak se rozhodl, že místo života v Praze si postaví domov na Šumavě. Tam, kde to zná nejlíp. Tam, kde vyrostl. Když s partnerkou Marcelou čekali dítě, začalo být jasné, že byt v Železné Rudě nebude stačit. Prostor pro rodinu, ale i pro hudbu a práci, byl čím dál důležitější. A protože jsou oba srdcem spjatí se Šumavou, rozhodli se, že zůstanou. Jen ve větším. Místo bytu tedy přišel dům.
Začátek ale nebyl jednoduchý. Nešlo o peníze, ale o papíry. Stavební povolení se táhlo měsíce a chvílemi to vypadalo, že z vysněného domu nebude nic. Nakonec se ale vše pohnulo a v roce 2020 padla první lopata. Stavba šla rychle – už o Vánocích 2021 rodina slavila v novém. Ztracený se s partnerkou shodli na jedné věci – chtěli dům, který zapadne. Žádný extravagantní projekt, ale stavení, které respektuje krajinu. Světlá fasáda, tmavá střecha a dřevěné detaily tvoří dům, který neruší, ale přirozeně navazuje na okolní přírodu.
Interiér dýchá prostorem. Spodní patro je otevřené – kuchyň, obývák a jídelna v jednom. Kuchyň je kombinací světlých skříněk a černé pracovní desky, uprostřed ostrůvek a nad jídelním stolem výrazný obraz krávy – originál od malíře Adama Jílka. Umění, které nezapomíná na venkovské kořeny.
Každý má svoje místo a nikdo se nehádá
Obývací prostor je domácký – velká sedačka, krb, ale hlavně atmosféra, kde televize nehraje prim. Spíš se povídá, poslouchá hudba nebo jen tak mlčí. Vedle obýváku malá posilovna, v patře ložnice s výhledem na šumavské kopce, dětský pokoj a koupelna s volně stojící vanou, která by se neztratila ani v newyorském loftu. A pak je tu jeho království – nahrávací studio, kde vznikají nové písně. Nechybí ani šatna pro Marcelu a dva pokoje pro hosty. Venku bazén, do kterého nejraději skáče malý Marek rovnou z terasy. Garáž se sice do domu nevešla, ale stojí bokem, a ničemu to nevadí.
Pozemek obklopuje betonový plot v imitaci dřeva – aby ladil s krajinou. Dvě terasy mají každá svůj účel. Jedna pro grilování, druhá otočená k západu slunce. Rodina tam často sedí a sleduje, jak se slunce schovává za Jezerní horu. Právě tyhle momenty jsou pro Ztraceného tím, proč se rozhodl stavět doma a ne jinde. Na návrhu domu se podílela designérka Martina Pištěláková. Záměr byl jasný – dům má být jednoduchý, funkční, ale dotažený do detailu. A hlavně – má sloužit. Ne jako trofej, ale jako útočiště.
Na stavbě se sice fyzicky nepodílel, jak sám říká, tentokrát chtěl přijít rovnou do hotového. V minulosti si doma leccos opravil sám, ale tady šlo o víc. Chtěl, aby všechno fungovalo od prvního dne. A tak to i bylo. Symbolicky v novém domě přespal poprvé ve stejný den, kdy získal Zlatého slavíka. A to jsou momenty, které prý zůstanou navždy. Dnes už je ten dům domovem. Místem, kde se pracuje, odpočívá a žije. Bez okázalosti, ale s velkým respektem k tomu, co je důležité – rodina, klid a kus krajiny, která člověku nikdy nepřestane být domovem.
Zdroje:
