Článek
Není to jen otázka vysokého platu, jak by se mohlo zdát. Hraje roli i to, kolik let jste poctivě odváděli pojištění a jestli jste pracovali na klasickou smlouvu, nebo na různé dohody. A co je nejdůležitější – čím dřív si uděláte představu o svém budoucím důchodu, tím líp. Možná budete mile překvapeni. Anebo taky ne. Nejdřív to podstatné: penze není jen o tom, co se vám strhávalo z výplaty na sociálním. Tvoří ji dvě složky, které se spojují dohromady:
Základní část je pro všechny stejná – bez ohledu na to, kolik jste během života vydělávali. V roce 2025 představuje měsíčně 4 660 korun. Procentní část už se odvíjí od toho, kolik let jste pracovali, případně byli pojištěni třeba během rodičovské, a kolik jste za tu dobu vydělali. Jednoduše řečeno: za každý odpracovaný rok se vám počítá 1,5 procenta z výpočtového základu. Takže pokud máte za sebou čtyři dekády práce, jste na 60 procentech. A právě tady začíná být ten rozdíl opravdu znát.
Důchodová částka se počítá z několika faktorů
Představme si, že by člověk chtěl v penzi pobírat dvacet tisíc korun měsíčně. Stát mu z této částky automaticky přidělí tzv. základní výměru, což je jednotná suma pro všechny – momentálně činí 4 660 korun. Zbylých 15 340 korun si ale musí člověk „naspořit“ skrze to, co za život odvede na pojistném. Pokud za sebou máte čtyři desetiletí práce, pak by tahle navýšená část důchodu měla odpovídat zhruba šedesáti procentům vašeho průměrného výdělku.
- Jaká částka je tedy minimem, od kterého se všechno odvíjí? Poměrně jednoduše řečeno:
- 15 340 Kč děleno koeficientem 0,6 nám dá 25 567 Kč.
- Jinými slovy, abyste měli šanci na důchod kolem dvaceti tisíc měsíčně, váš průměrný měsíční základ musí činit alespoň 25 567 korun.
A tady přichází drobný háček. Možná vám v hlavě naskočí otázka – jak bych vůbec mohl mít takový průměr, když v devadesátých letech se k podobným platům člověk ani nepřiblížil? A máte pravdu, to by opravdu nesedělo. Jenže právě proto existuje mechanismus, kterému se říká přepočet výdělků.
U výpočtu důchodu totiž nerozhoduje konkrétní částka na výplatní pásce před třiceti lety. Místo toho se porovnává, jaký byl váš příjem v poměru k tehdejším průměrným mzdám. A pak se vše přepočítá na dnešní hodnoty – tak, aby se do toho promítl jak růst mezd, tak inflace. Pokud jste se tedy po většinu života drželi někde kolem průměru, je klidně možné, že se k důchodu přes dvacet tisíc dostanete i bez toho, že byste kdy brali závratné peníze.
Příklad z praxe, který vše prozradí
Při výpočtu důchodu vychází úředníci z tzv. osobního vyměřovacího základu. Ten vezme všechny vaše výdělky za jednotlivé roky a přepočítá je tak, aby odpovídaly tehdejším cenám a poměrům. Systém tak nesrovnává jablka s hruškami, ale bere v potaz, jak si člověk stál v dané době vůči ostatním. Je to způsob, jak spravedlivě porovnat výdělky napříč generacemi.
Paní Alena začala pracovat už ve 21 letech, a v zaměstnání vydržela poctivých čtyřicet let – až do penze v roce 2023, kdy jí bylo 61. Žádné přerušování, žádné odmlky, prošla si různými profesemi. V osmdesátých a devadesátých letech to nebyla žádná hitparáda – měsíčně si přišla na pět, někdy sedm tisíc. Postupně ale mzdy rostly a po roce 2000 už brala patnáct, pak dvacet, a v posledních letech před důchodem se dostala i přes třicet tisíc měsíčně.
A teď to podstatné: když její příjmy převedli podle současné metodiky do dnešních hodnot – přesně tak, jak se to při výpočtu penzí dělá – vyšlo jí průměrně něco přes 25 500 korun měsíčně. Díky tomu jí byl vyměřen důchod zhruba dvacet tisíc korun měsíčně. Mimochodem, podobný výpočet si může zkusit každý – třeba pomocí jednoduché online kalkulačky, kterou nabízí Česká správa sociálního zabezpečení. Stačí zadat pár údajů a hned máte přehled, jak na tom jste.
Píšeme o tom, co sami řešíme. Někdy je to dovolená, jindy složenka. Další články najdete na www.zivotcestovatele.cz.
Zdroje: ČSSZ, ceskeduchody.cz
