Článek
Když se řekne středomořská dovolená, většina lidí automaticky sáhne po Řecku, Santorini, Mykonosu nebo aspoň nějaké té „zaručeně autentické“ vesničce, kde se ke gyrosu hraje živá bouzouki. Jenže než se stačíte zorientovat, zjistíte, že jste uvízli v přeplněném letovisku s menu ve třech jazycích a pláží sdílenou s osmdesáti slunečníky. A pak přijde šok: Mamma Mia 2 se vlastně nenatáčela v Řecku. Ale v Chorvatsku. Na ostrůvku, který na mapě skoro nejde najít.
Vis: Ostrov, kde se čas zastavil. A zůstal tam dobrovolně
Ostrov Vis je tak daleko od chorvatské pevniny, že se skoro zdá, že ho někdo ztratil. Naštěstí. Během dob bývalé Jugoslávie se z něj stala vojenská základna a čtyřicet pět let se tam nedostal ani turista, ani zvědavý cestovatel. Výsledek? Zatímco jinde se mezitím stavěly resorty, promenády a vodní skluzavky, Vis zůstal přesně takový, jaký byl. Syrový, klidný a trochu hrdý. Když se na něj filmaři z Mamma Mii podívali, muselo to být jasné. Tady najdeme kulisy, které nepotřebují ani výpravu. Prostě kamera, slunce a moře. A fungovalo to. Ale než se sem vrhnou davy, máme šanci zažít ho tak, jak se má – bez přetvářky.
Městečko Komiža působí jako z filmu. Ne proto, že by se tam natáčel. Ale protože vypadá, jako by to celé byla kulisa. Staré domy, kamenná náměstí, kavárny bez loga. A hlavně – rybáři. Ne ti na efekt, ale skuteční chlapi, co ráno jedou na moře a večer pálí loď, aby se jim příští sezóna vydařila. Tady tradice nejsou folklór, ale realita. A pokud byste chtěli víc než jen atmosféru, je tu i muzeum rybaření, kde se dozvíte třeba to, že slavná falkuša – loď s plachtami šikmo jak z designového showroomu – pochází právě odtud.
Jeskyně, co září jako Marvelovská rekvizita
Žádné palmy s přivařenými kokosy. Vis má pláže, které si nepotřebují hrát na exotiku. Stiniva – malá zátoka sevřená skalami – vypadá spíš jako kulisa k fantasy filmu než jako klasická evropská pláž. Přístup? Jen pěšky nebo lodí. Tedy pokud nejste kamzík. A kolem Komiže? Pláže s oblázky, klidné vody a hlavně – prostor. Když chcete soukromí, prostě jdete kousek bokem. Nikdo na vás nekřičí z paddleboardu, že vám přejede ručník.
A kdyby vám přece jen vadily plavky – Vis byl mezi prvními evropskými nudaplážemi. Takže volnost ve všech směrech. Modrá jeskyně na ostrově Biševo je něco mezi přírodním divem a vizuálním halucinogenem. Když na ni svítí slunce v pravý čas, voda se rozzáří modře tak intenzivně, že tomu nevěříte, ani když jste tam. Kousek dál je Zelená jeskyně, kde se světlo láme stropem a voda září smaragdově. Všechno dostupné lodí, ideálně malou, ideálně bez hlášení do mikrofonu. Stačí kývnout rybáři. Žádná organizace, jen dobrá domluva.
Citrony, víno a ten správný pocit
Když se vydáte do vnitrozemí, nečeká vás žádná vyprahlá krajina. Vis je zelený, voňavý a místy až podezřele malebný. Citronovníky, palmy, vinice – to všechno roste jakoby mimochodem. Ale nejde jen o dekoraci. Místní víno – bílá Vugava a červený Plavec – má historii, kterou si musíte vychutnat. Doslova. Ať už tu révu přivezli Řekové, nebo je to jen hezká historka, pravda je, že místní víno chutná tak, že si začnete hledat letenky zpět, ještě než dopijete skleničku.
A pak tu jsou ty menší ostrůvky. Pusté, bez signálu, bez lidí. Jen slunce, moře a vy. Dá se tam doplout lodí, půjčeným člunem nebo s místním rybářem. Vemte si vodu, knížku a klidně i citron. A zjistíte, že vám vlastně nic víc nechybí. Večer návrat. Ne do klimatizovaného hotelu, ale na terasu s výhledem na moře. Sklenička vína, šumění vln a pocit, že tohle místo vám neprodalo dovolenou. Jen vám ji tiše nabídlo. Vis není ostrov pro ty, co hledají all-inclusive. Je pro ty, co hledají ticho, čas a pár obyčejných věcí, které si v běžném životě ani nevšimnete, jak moc vám chybí. A pokud vám to pořád nestačí? Pusťte si Mamma Miu. A pak si znovu promyslete, jestli chcete Řecko – nebo opravdovou kulisu beze scénáře.
Zdroje: