Článek
Na první pohled vypadá všechno jako obvykle. Přehrada, stany, klobásky z grilu, davy lidí s nafukovacími lehátky. A pak… toaleta. Jenže ne ledajaká. Ne pro ženy, ne pro muže. Prostě pro všechny. Jeden kemp na Plzeňsku se rozhodl, že se nebude ptát, kdo nosí sukni a kdo kalhoty, a postavil první nebinární toaletu. Cena? Půl milionu korun. Někdo si ťuká na čelo, jiný tleská. A všichni o tom mluví.
Západní vlny dorazily k přehradě Hracholusky
V Německu nebo Rakousku už to nikoho nepřekvapí. Ve festivalových areálech, kulturních centrech nebo moderních kempech narazíte na toalety bez genderového označení naprosto běžně. V Polsku a Maďarsku sice stále panuje opatrnost, ale i tam se objevují první pokusy, jak nabídnout zázemí, které nikoho nevylučuje. A teď se přidalo i Česko. Konkrétně Kemp Keramika u Hracholuské přehrady. Místo dalšího klasického záchodu se tu rozhodli pro jedno jediné – ale takové, které sedne všem. Inspirace přišla od mladších ročníků a zahraničních hostů, kteří o podobné řešení opakovaně žádali. A vedení kempu se rozhodlo, že místo přemýšlení a vážení reakcí to prostě zkusí.
Zatímco jiní provozovatelé kempů se ještě rozmýšlejí, jak na to, v Keramice už stojí zbrusu nová kabina s jasným označením, moderním vybavením a nápisem, který nikoho nevylučuje. Zároveň si tím připsali body i na marketingovém hřišti. Protože co jiného přitáhne pozornost než kontroverzní investice za půl milionu, kterou jedni považují za zbytečnost a druzí za vizionářství? Letní sezóna se teprve rozjíždí, ale už teď je jasné, že tenhle krok udělal z kempu u Hracholusek místo, které se šíří po sítích rychleji než večerní opékání buřtů. Ať už lidé přijdou proto, že se chtějí svézt na vlně inkluze, nebo jen proto, že si chtějí vyfotit „ten slavný záchod“, jedno je jisté – návštěvnost poroste.
Reakce lidí? Překvapivě pozitivní ohlasy
Zatím to nevypadá, že by někdo pořádal protesty s transparenty. Naopak. Lidé si prý cení soukromí a jednoduchosti. Pro rodiče s dětmi je to praktické. Pro ty, kteří se nechtějí zařazovat, je to vítaná úleva. A pro ty ostatní? Ti to většinou ani neřeší – prostě se vyčurají a jdou dál. Takhle jednoduché to je. Diskuze o nebinárních toaletách přestává být tabu. Naopak. Už se o tom mluví i u ohně s pivem v ruce. Pro některé to možná bude pořád téma zbytečné, ale v kempu, kde je třeba najít kompromis mezi pohodlím, respektem a hygienou, to začíná dávat smysl.
Zatímco české kempy ladí první kroky a zjišťují, jak se podobné řešení chytne, v okolních zemích se jede ve starých kolejích. Na Slovensku se téma zatím teprve rozbíhá. Většina provozovatelů se bojí, že by narazili na odpor stálých návštěvníků. V Maďarsku nebo Polsku je situace ještě konzervativnější – rozdělení podle pohlaví je tam pořád svaté. Ale právě tam se objevují první kabinky, které se tváří jako klasika, ale ve skutečnosti míří na všechny. Uzamykatelné, diskrétní, přístupné. Změna přichází pomalu, ale přichází.
Malá cedulka, velká změna
A pak jsou tu naši sousedé ze západu. Ti už se se záchody bez pohlaví dávno skamarádili. Ve městech, kempech i kulturních centrech fungují bez problémů. Systém je jednoduchý: čisté, bezpečné, přehledné. A hlavně – nikoho nezajímá, kdo vchází, ale jestli to tam funguje. Když to funguje v Bavorsku nebo v Tyrolsku, proč by to nemohlo fungovat u Hracholuské přehrady?
Celá tahle revoluce vlastně nestojí jen na drahé stavbě. Klíčovou roli hraje způsob komunikace. V Keramice vsadili na jednoduché cedulky a přehledné značení. Žádné moralizování, žádné aktivistické slogany. Jen informace, co to je, proč to je a pro koho to je. A ono to, kupodivu, stačí. Téma, které dřív vyvolávalo vášně, najednou působí skoro nudně normálně. A to je možná ta největší výhra.
Když se nad tím člověk zamyslí, není to jen o jedné kabince. Je to o změně myšlení. O tom, že když někdo udělá první krok, ostatní se přestanou bát. A že i kemp v Česku může udávat trendy, které se jinak rodí v Berlíně nebo ve Vídni. Nebinární toaleta u přehrady možná nezmění svět. Ale mění způsob, jakým přemýšlíme o veřejném prostoru. A to, vzhledem k tomu, jak snadno se jindy hádáme i o toaletní papír, není málo.
