Článek
O tom, že by se měl zvednout koncesionářský poplatek, se mluvilo už delší dobu. Vedení České televize několikrát upozornilo, že s částkou, která platí od roku 2008, už se dnes prostě nedá fungovat tak jako dřív. Od té doby se změnilo skoro všechno – od cen přes technologie až po to, jak lidé televizi vlastně sledují.
Koncesionářské poplatky ale v Česku zůstávají tématem, které veřejnost rozděluje. Mnozí je nechápou, jiní s nimi nesouhlasí. Platí je i ti, kdo televizi vůbec nesledují, nebo ji mají doma jen jako vypnutý přístroj. Stačilo, že někde v bytě stál televizor – a už vznikla povinnost platit. Nezáleželo na tom, jestli byl vůbec kdy zapnutý.
Teď přichází nová pravidla. Změnu přináší novela zákona, která rozšiřuje poplatkovou povinnost na všechna zařízení schopná přehrávat obsah ČT. Nejen televize, ale i mobily, notebooky, počítače nebo tablety. Tedy techniku, kterou dnes vlastní téměř každý. Právě proto se očekává, že výběr poplatků výrazně naroste.
Vedle počtu plátců ale televize dlouhodobě upozorňovala na výši samotného poplatku. 135 korun měsíčně platilo už od roku 2008. Jenže inflace mezitím výrazně narostla. Pokud by se částka zohlednila podle vývoje cen, měla by dnes dosahovat až 234 korun měsíčně. Tento rozdíl byl podle vedení televize citelný a znamenal stálý pokles prostředků na výrobu a provoz.
Nyní, když prezident novelu podepsal, začne platit nové nastavení už od května. Nově se bude odvádět 150 korun měsíčně. Pro jednotlivce je to změna spíše symbolická – 15 korun navíc, tedy 180 korun za rok. Pro Českou televizi ale půjde o výrazný posun.
Podle plánovaného rozpočtu na rok 2025 očekává televize, že poplatek uhradí přibližně 3,5 milionu domácností. Pokud by tento počet zůstal stejný, nové navýšení přinese měsíčně okolo 53 milionů korun navíc. Do konce letošního roku by to znamenalo více než 424 milionů a příští rok přes 636 milionů korun navíc oproti původnímu stavu.
A tím to nekončí. Nová úprava zákona obsahuje i možnost každoročního automatického navyšování poplatků. Pokud inflace přesáhne hranici šesti procent, částka se zvýší právě o tuto hodnotu. Pokud ne, započítá se do dalších let – a jakmile se inflace za delší období sečte a překročí stanovenou hranici, dojde opět ke zvýšení.
Pro televizi to znamená stabilnější a předvídatelnější financování. Pro diváky a domácnosti naopak další pravidelný výdaj, který se může rok od roku nenápadně zvyšovat. Změna je z hlediska systému zásadní. Poplatek už nebude statický, ale přizpůsobí se vývoji ekonomiky.
Jak to lidé přijmou, ukáže čas. Faktem zůstává, že Česká televize tímto krokem získá výrazně víc peněz než dosud. A bude na ní, jak s těmito prostředky naloží.
Zdroje:
