Článek
Více než dvacet let bydlela na stejném místě. Stejný dům, stejná čtvrť, stejné stěny, barvy, vzpomínky. Jenže pak přišel čas, kdy bylo potřeba to celé přenastavit. Ne kvůli okolí, ale kvůli sobě. Heidi Janků si během pandemie uvědomila, že změna není slabost. A že některé barvy člověk prostě jednoho dne už nechce vídat.
Dům v pražské Uhříněvsi si vybírala ještě se svým manželem Ivem Pavlíkem. Tenkrát dávalo všechno smysl – blízko do centra, ale zároveň dost klidu na okraji města. Zahrada, soukromí, obyčejné sousedství. Jenže město se za dvacet let změnilo. A změnila se i Heidi. Pavlík už s ní dávno nebyl. A přestože domov zůstával stejný, něco na něm začalo skřípat.
„Blízkost lidí mi nevadí. Jsem zvyklá z Ostravy,“ řekla v jednom z rozhovorů. Nevadil jí ani ten satelitní život na pomezí města a vesnice. Ale vadil jí dům, který zůstal zaseknutý v čase. Dispozice 5+kk, otevřený obývák do zahrady, nahoře ložnice, šatna, pracovna, koupelna. A vedle toho místnost, kde si zkoušela texty a připravovala se na koncerty. Jenže celé to bylo oblečené do stylu, který už s ní dávno neladil.
Oranžové stěny, modrý koberec, růžová koupelna. Barevný svět, který kdysi působil útulně, se najednou stal vizuálním chaosem. Během lockdownu přišlo rozhodnutí: chce to restart. Ne nový dům, ale nový pohled. A taky trochu pomoci zvenčí. Oslovila synovce a jeho partnerku, oba měli zkušenosti s interiéry. Chtěla prostor, který bude čistý, klidný, nenáročný na údržbu. A hlavně takový, ve kterém se jí bude dobře žít. Sama.
Barvy šly dolů. Bílá, šedá, černá – minimalistické schéma, které vyměnilo výstřednost za jednoduchost. Koupelna už není sladká jako cukrárna. Dominují jí přímé linie, tmavé odstíny, funkční řešení. Rohová vana zmizela. Celý dům dnes připomíná spíš malý hotel než klasické bydlení. Ale není to chladný prostor. Stačí jeden barevný ručník, detail na stěně – a je vidět, že tam žije někdo, kdo ví, co chce.
Přesto všechno zůstala Uhříněves jejím domovem. A ani to, že dnes žije sama, pro ni není důvodem k hořkosti. Naopak. Proměna interiéru nebyla pokusem zakrýt minulost. Spíš šlo o způsob, jak jí poděkovat a zároveň se pohnout dál. A znovu si to místo přivlastnit.
Zatímco jiní staví vily s bazény a mramorem, Heidi ukázala, že opravdová změna může být tichá. Neokázalá. Mnohem víc o potřebě než o výstavě. Sama přiznala, že nemá potřebu dávat na odiv, co má. A rozhodně ne skrze dům.
To je mimochodem v přímém kontrastu s tím, jak dnes fungují některé jiné veřejně známé ženy. Bývalá playmate Lela Vémola ukazuje luxus na každém kroku. Agáta Hanychová se zase nezastaví v neustálém zvelebování. A pak je tu Heidi. Nenápadná, klidná, ale pevná. S domem, který neoslňuje pozlátkem, ale respektem k tomu, co bylo – a co je právě teď.
Možná je to nakonec o tom, že domov není místo, kde je všechno nové. Ale místo, kde člověk vydrží i se svými změnami. A kde je koupelna šedá ne proto, že je to trend, ale protože se v ní konečně dobře dýchá.
Zdroje:
https://www.zivotcestovatele.cz/promena-ktera-sokovala-sousedy-znama-zpevacka-vymazala-minulost-a-ukazala-novy-domov-jaky-byste-necekali
