Článek
Na tuhle horu vede cesta nenápadná, klidná, bez lanovky i hluku. Jen stoupání, les a pak výhled, který bere dech. Není to Alpy ani Krkonoše. Je to Velká Deštná, nejvyšší vrchol Orlických hor.
Kdo si ji najde jednou, obvykle se sem vrací znovu. Rozhledna stojí na vrcholu teprve pár let, ale už má svoje věrné – nejvíc z Polska a Německa. Češi ji často míjejí. Přitom je to jeden z nejpřístupnějších tisícových vrcholů u nás. A navíc s výhledem, který se málokde opakuje.
Z parkoviště na Šerlichu vede nenáročná, upravená cesta, kterou zvládne bez potíží i rodina s dětmi. Asi tři čtvrtě hodiny pěšky, pořád po hřebeni, bez prudkého stoupání. Když vyjde počasí, dá se během výšlapu zahlédnout i panorama Krkonoš. A v závěru čeká jednoduchá, pěkně navržená kovová věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce necelých dvaceti metrů. Právě tam se krajina kolem rozvine naplno.
Rozhledna má tvar nepravidelného pětiúhelníku a navzdory tomu, že jde o moderní stavbu z oceli, do prostředí zapadá nenápadně. Výhled je celoroční, vstup volný, a kdo má štěstí na jasné ráno, dohlédne až ke Sněžce. V zimě bývá celá konstrukce pokrytá námrazou a i to má svůj půvab. Jen je potřeba počítat s tím, že sníh tu drží déle a cesta může být místy namrzlá.
Nejčastěji sem lidé míří právě z Šerlichu – přístupová trasa je značená, vhodná pro turisty všech věkových kategorií. S kočárkem to ale úplně ideální není, závěrečný úsek je užší a kamenitý. Lepší je zvolit nosítko. Cyklisté volí cestu z obce Deštné, kde je náročnější stoupání, ale sjezd zpět do údolí bývá odměnou. V zimě si oblast oblíbili vyznavači sněžnic – cesta bývá prošlapaná a orientace jednoduchá.
Co návštěvu dělá výjimečnou, je ale celková atmosféra. Velká Deštná není jen cíl, ale i cesta. Vede přes evropskou dálkovou trasu E3, ale zároveň umožňuje objevovat i tichá zákoutí Orlických hor – bez davů, bez komerce. Mnozí doporučují přijít brzy ráno nebo naopak pozdě odpoledne, kdy je světlo nejhezčí a výhledy nejklidnější. Tehdy místo působí skoro magicky – les ztichne, vzduch se pohne jen občas a obzor má zlatavou linku.
Nadmořská výška 1115 metrů dává rozhledně náskok i před jinými oblíbenými vrcholy v okolí. A přestože tu nenajdete památky nebo kavárny, místo má svoje kouzlo. Nedaleko se rozprostírá přírodní rezervace Jelení lázeň s rašeliništi, kam míří hlavně znalci z ciziny. Dál po hřebeni jsou vidět i staré předválečné bunkry – tichá připomínka historie, která tu stále zůstává.
Kousek odtud je i méně známý vrchol Malá Deštná nebo říčka Bělá, která se vine hluboko v údolí a vytváří klidné zákoutí pro ty, kteří hledají spíš ticho než výšku. A když zrovna není sezóna, zmizí i stánky a ruch – zůstane jen les, rozhledna a pocit, že jste opravdu někde jinde.
Orlické hory možná nemají tolik pozlátka jako větší pohoří, ale právě v tom tkví jejich síla. A Velká Deštná je toho důkazem. Nečeká na turisty billboardem ani lanovkou. Stačí udělat pár kroků. A pochopit.
Zdroje:
