Článek
Češi třídí jako nikdy. Statistiky se tváří nadějně, barvy kontejnerů máme v oku líp než dopravní značky a spousta domácností se snaží žít eko. Jenže i ten největší ekolog může doplatit na jednu drobnou chybu, která se tváří nevinně, ale v očích úřadů je to pomalu trestný čin. Řeč je o odpadcích. Tedy spíš o tom, kam je dáváte.
Když popelnice nestačí, přichází problém
Každý to zná. V ruce pytel s odpadky, spěch do práce, popelnice přecpaná, nervy taky. A tak pytel jednoduše položíte vedle. Co by se stalo. Vždyť ráno stejně přijedou popeláři a všechno zmizí. Jenže ouha – tahle „praktická zkratka“ se může pěkně prodražit. Podle zákona je totiž odložení odpadu mimo sběrné nádoby považováno za černou skládku. A ta vás může stát až 50 tisíc korun. Ano, čtete správně. Pytel bordelu za pět desítek.
Zákon o přestupcích je v tomhle směru nekompromisní. Pod paragrafem 47 figuruje spousta situací, které vám možná přijdou jako nic – ale úředníkům voní asi jako odpadky v srpnovém vedru. Znečištění veřejného prostranství? Pokuta až 20 000. Neuposlechnutí výzvy úřední osoby? 10 000. A to jsme ještě nezmínili přestupky jako ničení turistických značek – tady padá třílitr jako nic.
Ale královnou mezi pokutami je právě černá skládka. A ta, světe div se, nemusí vypadat jako vrakoviště za vesnicí. Stačí nechat pytel u plného kontejneru, a jste v tom. Neúmyslně, ale přesto pořádně draze.
Když třídíš, ale špatně, přijde pokuta
Zajímavý případ se nedávno odehrál v Kroměříži. Třiatřicetiletý muž se rozhodl pomoci kamarádovi s rekonstrukcí koupelny. Dobrá duše, řekli byste. Jenže bourací odpad nepatří do běžné popelnice. I když to tak láká – konec konců, je to přece „jen suť“. Bohužel pro něj byl poblíž strážník v civilu, který jeho kutilskou zkratku rychle přerušil. Výsledek? Vysvětlování, pokuta a možná i ponaučení. Stavební odpad patří na sběrný dvůr, nebo si člověk musí objednat speciální kontejner. Ale rozhodně ne do běžného odvozu. A už vůbec ne nenápadně pod rouškou noci.
A že vás nikdo neuvidí? Tak na to zapomeňte. V některých městech už nejsou popelnice jen hromada plastu – jsou to pastičky vybavené kamerami, fotopastmi a občas i strážníkem v převleku. Hradec Králové, Žďár nad Sázavou, Uherské Hradiště – tam už se nehraje na „snad si toho nikdo nevšimne“. Stačí jeden podezřelý pohyb, jeden svědek nebo soused se smyslem pro spravedlnost, a už to jede. Pokuta, přestupkové řízení, náklady za úklid a úřední kolečko, které vás bude bolet víc než účet za elektřinu.
Odpovědnost není jen slovo do volebního programu
Úřady berou odpad vážně. A není se čemu divit. Když si totiž jeden řekne „však to je jen pytel“, přidá se druhý, třetí, a než se nadějeme, vznikne z toho hromada, která nejen že smrdí, ale láká i nezvané hosty. Hlodavci, mouchy, zápach – to všechno se podepíše nejen na okolí, ale i na reputaci. A ta, stejně jako sousedské vztahy, může být dost křehká.
Tohle všechno není o tom, jestli jste „eko“ nebo „anti-eko“. Je to prostě o tom, že odpad má své místo. A že pokuty nejsou žádný mýtus. Města už přitvrzují, kamery se dívají, a zákony jsou připravené udeřit. Takže než příště necháte pytel vedle popelnice, zkuste si představit, že vám za to někdo strhne půlku výplaty. Možná vás to přiměje počkat, vzít to do sběrného dvora, nebo aspoň nedělat ze sídliště menší skládku. Protože když se na vás jednou usměje fotopast, už se vám nebude chtít smát vůbec.
Zdroje: Město Kroměříž, životcestovatele.cz, autorský text
