Článek
Jenže omyl by se v tomhle případě změnil v jeden z nejlepších objevů léta. Tohle město má všechno – park jak z románu, vodu, která umí víc než ortoped, a tobogán, co se nebojí jet i do kopce. Vítejte v lázních Várfürdő – evropském unikátu, který spojuje tři věci, které se normálně nedávají dohromady: klid, zábavu a opravdovou historii. Začalo to ještě za války. Když si v roce 1942 nechali Almásyové navrtat první studny, nejspíš netušili, že z toho jednou bude léčebný areál, kam budou jezdit lidé z celé Evropy.
Oficiálně se Várfürdő otevřelo až v roce 1959 a v roce 1968 dostala místní voda razítko léčivá. A ne jen tak pro parádu. Na tuhle vodu dnes jezdí lidé s bolavými zády, klouby, nervy i s duší. Místní říkají, že voda tu funguje jako restart. Najednou přestane všechno bolet, tělo ztěžkne i zlehčí zároveň a člověk má pocit, že může zase fungovat. Někdo se vrací po operaci, jiný po vyhoření. V obou případech to ale funguje. Pomalu, nenápadně, ale jistě.
Dětská radost a stará dobrá Lovarda
Jenže Gyula není jen pro ty, kdo hledají ticho a teplo. Lázně jsou rozdělené chytře – klidná zóna pro unavené, adrenalinová část pro děti a rodiče, co se nestydí jít si to taky sjet. Největší hvězda? Tobogán Donut. Ano, zní to jako sladkost, ale chová se jako horská dráha. Díky důmyslnému systému proudění si dovolí jet i „do kopce“. Fyzikové brečí, děti jásají. Vedle toho světelný tunel a další vodní atrakce, co by obstály i v aquaparcích na západ od našich hranic.
A když se vám nechce do haly, venku čeká bazén s vlnami, co připomínají příboj na jihu Itálie. A bez soli v očích. Pro menší děti je tu Lovarda – budova, kde to vypadá jako dětské vodní Disneyland. Chrliče, vodní děla, bazénky tak mělké, že v nich rodiče postávají jako v louži a děti si tam připadají jako v Karibiku. Na celý den zábavy, bez stresu a s možností koupit si zmrzlinu hned za rohem.
Celé tohle vodní království je zasazené do zámeckého parku, kde jsou stromy starší než většina evropských politiků. Stovky vzácných dřevin, desítky tisíc rostlin, lavičky na těch nejlepších místech a klid, co se nedá přenést fotkou. Je jedno, jestli ležíte ve vířivce nebo si čtete mezi keři. Tenhle park vás obejme, aniž by vás dusil. Je to tichý parťák, co neříká moc, ale dává pocit, že jste tam správně.
Stromy, co toho zažily víc než my
A kdyby vám bylo i přes termální vodu zima, lázně mají i saunový svět. Klasika, infra, nuda (čtěte: bez plavek), ale i panoramatická sauna s výhledem, kde zapomenete, že máte mobil. Každý den se tu konají saunové ceremoniály – žádné šaškování, ale opravdový zážitek, co má svůj rytmus i pravidla. Gyula není jen o vodě. Je to město, které má paměť. Každý kout má něco za sebou a každá lavička by mohla vyprávět. Jsou tu uličky, co se neokoukají, kavárny, kde to voní po minulosti, i klid, který dnes jen tak někde nedostanete.
Lázně Várfürdő se staly jeho srdcem. Ne jen turistickým bodem, ale opravdu místem, kde se potkává minulost s přítomností – a někdy i s budoucností, pokud se zrovna svezete tím nesmyslným tobogánem, co jede proti gravitaci. Jedno je jisté – pokud jste si mysleli, že Maďarsko je jen Balaton a guláš, pak vás Gyula příjemně vyvede z omylu. A možná i z bolesti zad.
Zdroje:
