Článek
Kaan Kairinen, Jan Kuchta, Lukáš Haraslín a Asger Sørensen patřili mezi největší opory pražské Sparty od prvního příchodu Briana Priskeho. Bez jejich zásadního přínosu by Letenští jen stěží získali dva ligové tituly a absolvovali jedno z nejúspěšnějších evropských tažení v klubové historii. Jak je tedy možné, že všichni čtyři Spartu opouštějí během jediného přestupového období?
Kairinenův odchod se čekal
Případ Kaan Kairinena je ze všech čtyř nejméně překvapivý. O jeho odchodu se mluvilo delší dobu, zájem z německých Brém byl konkrétní už před rokem, tehdy však z dohody sešlo. Nyní finský záložník zamířil do AEK Atény. Nejde sice o jednu z pěti největších evropských lig, kam si Kairinen přál zamířit, jeho odchod se ale očekával.
Bylo by vlastně zvláštní, kdyby Kairinen ve Spartě zůstával jen ze setrvačnosti. Letenští na něm byli v posledních letech až příliš závislí a potřebovali najít více variant ve středu hřiště. Podepsali sice Siverta Mannsverka, který se ale hned vzápětí po podpisu zranil a kvalit Kairinena podle dosavadních náznaků nedosahuje. Navíc se velmi zajímavě – a možná pro mnohé překvapivě – uvedl Roman Macek.
Sparta tak může být ve středu hřiště lépe připravena na budoucnost. Kairinenův odchod proto sám o sobě nepůsobí jako zásadní problém. Mnohem větší otázkou je, proč se ve stejném období otevřelo tolik dalších děr.
Kuchta znovu v situaci, kterou nemá rád
Případ Jana Kuchty je poněkud jiný. V srpnu 2024 výrazně pomohl Spartě k vytouženému postupu do Ligy mistrů (kterou si sám nezahrál), přesto se Letenští následně rozhodli posílit útok o Albiona Rahmaniho. A pokud něco Kuchta nemá rád, pak je to role útočníka číslo dvě.
Tuto situaci navíc řeší poměrně svérázně – rychlým odchodem do zahraničí. Po nepovedeném angažmá v dánském Midtjyllandu se tehdy do Sparty vrátil s jasným cílem: znovu si vybojovat pozici jedničky.
Nyní se příběh opakuje. Kuchta zakončil sezonu ve velmi dobré formě, vysloužil si nominaci na mistrovství světa a navzdory lehčímu zranění na turnaj odcestoval. Přirozeně mohl věřit, že na Letné bude znovu útočníkem číslo jedna.
Jenže Sparta přivedla Jonathana Brunese, známého také jako „ten bratranec Haalanda“. Kuchtu to pochopitelně nepotěšilo. Jeho reakce proto nebyla příliš překvapivá a zamířil na hostování do polské Legie Varšava.
Brunes působí jako velmi solidní hráč, na Letné se však zatím „veslovalo“ pouze jednou. Až čas a především Brunesova produktivita ukážou, zda pro Spartu nebylo výhodnější si Kuchtu ponechat.
Haraslín odešel rychleji a jinam, než se čekalo
Ještě překvapivější je odchod Lukáše Haraslína. Kapitán Sparty velmi, ale opravdu velmi těžce nesl skutečnost, že nenastoupil v základní sestavě proti Lyonu. Přitom právě v tomto utkání Sparta předvedla jeden ze svých nejlepších výkonů na evropské scéně za poslední roky – možná nejlepší od památného zápasu proti Salcburku.
„Šulo“ následně velmi rychle zmizel do Saúdské Arábie.
S jeho odchodem se přitom vůbec nepočítalo. Očekávalo se, že na Letné ještě minimálně rok zůstane a poté se pokusí uskutečnit svůj vysněný návrat do milovaného Slovanu Bratislava. Místo toho přišel transfer, který změnil situaci ze dne na den.
A právě tady Sparta ztrácí víc než jen produktivního křídelníka. Haraslín byl kapitánem, výraznou osobností a jedním z hráčů, kteří byli s úspěšnou érou Sparty výrazně spojeni.
Sørensen? Tady rozhodlo srdce
A pak je tu Asger Sørensen. Také jeho odchod se neočekával. Dán měl ještě rok do konce smlouvy a Spartě během svého působení odvedl mimořádně cenné služby.
Do obrany přinesl klid, rozvahu a zkušenost. Byl výraznou osobností kabiny a navíc dokázal vstřelit několik klíčových gólů.
Pak se však ozvala FC Kodaň.
A Sørensen je Dán.
Lákavá nabídka z největšího klubu v jeho domovině, navíc v určitém věku a s možností vrátit se domů, je zkrátka příliš lákavá na to, aby se odmítala snadno. Z lidského pohledu je jeho rozhodnutí naprosto pochopitelné.
Pro Spartu je ale jeho odchod další ranou. Musí se poohlížet po náhradě a jednu z možností hledá v Jablonci. Jenže ten potřebuje svého hráče minimálně ještě na odvetu proti skotským Rangers.
Čtyři odchody, jeden velký otazník
Kairinen, Kuchta, Haraslín a Sørensen. Čtyři hráči, kteří byli v posledních letech důležitou součástí sparťanského úspěchu, během jediného léta mizí z Letné.
Každý z jiného důvodu. Kairinen už byl na odchodu delší dobu. Kuchta nechce být dvojkou. Haraslín reagoval na ztrátu výsadního postavení a přijal nabídku ze Saúdské Arábie. A Sørensen dostal možná poslední šanci zahrát si za největší klub své vlasti.
Jednotlivě dávají tyto odchody smysl. Dohromady už ale vypadají úplně jinak.
Společným jmenovatelem je totiž jedna zásadní otázka: dokáže Sparta nahradit nejen jejich fotbalovou kvalitu, ale také jejich zkušenost, osobnost a vliv v kabině?
V kádru už mnoho fotbalistů, kteří pamatují oba tituly a zásadně se na nich podíleli, nezbývá. Jako jeden z přirozených lídrů se nabízí Adam Karabec, odchovanec se zkušenostmi ze zahraničí. Otázkou ovšem zůstává, zda je připraven převzít roli lídra nejen na hřišti, ale také v kabině. Přitom sám o odchodu ze Sparty vážně uvažoval.
Ostatní mladé sparťanské pušky mají potenciál, zároveň jsou však stále příliš nejisté a chybující. Zelený s Kadeřábkem mohou jít příkladem poctivým přístupem, sami ale momentálně nemají jisté místo v základní sestavě. Zajímavou alternativou by mohl být Macek, ten je však ve Spartě sotva měsíc. Přitom právě odchovanci a hráči s dlouhou historií v klubu se často stávají přirozenými lídry kabiny.
A právě tady může být pro Spartu největší problém.
Nejde totiž pouze o to, kdo nahradí Kairinena, Kuchtu, Haraslína nebo Sørensena na jednotlivých postech. Letná během několika týdnů přichází také o značnou část zkušeností, osobností a přirozeného vůdcovství.
Zatím to proto vypadá jako neplánovaný a až příliš velký zásah do mužstva.
Sparťanský fanoušek tak může nad současnou situací jen pokyvovat hlavou. Zatím ale není důvod k panice. Přestupové okno zůstává otevřené a Tomáš Rosický má stále čas i prostor situaci napravit. Jedno je však už teď jisté: Sparta nebude po tomto létě stejným mužstvem jako před ním. Teprve na hřišti se ukáže, zda z Letné odešla jen čtyři známá jména, nebo také část vítězné mentality, která stála za dvěma tituly a evropským vzestupem.
