Článek
Vidím, že robotizace je naše budoucnost. Díval jsem se na Jedno krásné odpoledne a vzpomněl si na francouzského spisovatele Julese Verna, pro kterého při jeho fantazii by tohle téma bylo hračkou. Přitom považte, že tento autor se narodil 8. 2. 1828, zemřel 24. 3. 1905. Jeho pohled do budoucnosti byl víc než obdivuhodný.
Robotizace je vlastně jistá forma nové průmyslové revoluce. Z tohoto pohledu bychom mohli tvrdit, že se vlastně o tvoření nové společnosti nejedná, jen že výkonný stroj je nahrazen výkonnějším. Dovolím si nesouhlasit. Tenhle nový stroj zaujal ve společnosti místa pracovníků a je zde též místo skutečných otroků. Je tedy změnou společnosti. Tohle je to zcela nové, robotismus.
Robotizace řeší nedostatek pracovníků. My ji bohužel sledujeme, jako by se nás až tak moc netýkala. Roboti vytvářejí čím dál větší bohatství společnosti. Z toho všeho my však nic nemáme. Nejlépe to vidíme, jak se vyvíjí v rukou politiků odchod do důchodu.
Je krásné vědět kolik a kde přibylo robotů. Důležitější informace by byla informace kolik roboti nahradily pracovníků. Věci musíme sledovat v celkových souvislostech.
Nejlépe vidíme roboty u výroby automobilů, ale situace pokročila i pro výrobu dříve roboticky nemožnou. Tím je práce s látkou, která se krčí. Velká hranice byla překonána i u výroby obuvi.
Robotizace nám může pomoci snížit dnes již vysoký odchod do důchodu. Práce ve vyšším věku je prospěšná, nesmí být však zatěžující, či stresující. Do důchodu bychom měli odcházet v relativně dobrém zdravotním stavu. Dnes se již ozývají hlasy po odchodu do penze v 70 letech.
Takové jsou vyhlídky. Robotizace nastoupila před notným časem, přitom si dovolím tvrdit, že ta naše slavná Evropská komise EU mlčí. Nebo snad víte kam a jak budeme směřovat přes robotizaci k záchraně naší planety? Výhled žádný. Z toho peníze nevyrazí. Proč se snažit?
Co po ní můžeme chtít? Nevadí jí křižování kamionů napříč Evropou, kde naprosto chybí ekologické dopady. Ostatně nakrásně platí, že když si na své zahrádce vypěstuji jahody, nemusím kupovat ty ze Španělska.
Ochraňuji přírodu?
Ano.
Místní robotické výrobny mají pracovat v co nejlepším ekologickém dopadu. Kde jsou takové studie, výhledy? Komise hromadí peníze z povolenek jako nedůležitější nástroj za záchranu planety. Kde je záchrana přes dobře provedenou robotizaci?
Vezměte si například takové mléko. Co je ekologického na jeho vývozu a zpracování v zahraničí? Proč se nepostaví ekologicky i roboticky zpracování u nás, tedy v místě? Odpadne neekologické převážení i lidé budou zde mít práci a pak je tu pohled ekologický.
Na tohle téma se nevede žádná diskuze. Politici se chovají tak, že oni ani žádný prospěch z robotizace nechtějí.
Chybí peníze?
No, Bože, tak se půjčí.
Není ani náznak co nám robotizace přináší a jak ji můžeme pro nás pro všechny využít. Komise spolu s politiky nemají chytrá rozhodnutí jen vychytralé. Pro koho asi?
Kde je program pro robotizaci s co nejlepším ekologickým dopadem? Nad tím se máme zamyslet, hledat co nejlepší technické řešení, které bude prospěšné nejenom ekonomice, ale též šetrné k přírodě. Jak se my chováme k přírodě, tak se ona chová k nám. V roce 1801 obývalo planetu 1 miliardu lidí, nyní již více než 8 miliard. Myslíte, že se na nás dívá pořád stejně benevolentně?
Nevidíte ten rozdíl?
Jistěže vidíte, ale politické elity ne. Pro ně jsou nejdůležitější peníze z povolenek.
Ekologie?
Když tak na hezké hromadě financí.
Musíme si uvědomit, že máme nyní možnost skloubit robotizaci s ekologií, ziskovost s udržitelností, důchody s lidskostí, prázdná slova naplnit plnými.
Robotizací za ekologicky udržitelný svět na 111 %.
