Článek
Očekávám jen okamžik Číny jak nám, tedy celé EU, poděkuje za snadný přístup k nerostnému bohatství Ruska, které má údajně třetinové zásoby světa. Jaké jsou skutečné zásoby se můžeme jen dohadovat. Za starých sovětských časů se tajilo téměř vše, dnešek nebude jiný. Též se nabízí otázka kolik území Ruska je prozkoumáno a kde všude se ještě bude zjišťovat co je v zemi skryto.
Má úvaha takové skutečnosti se mi přeci jen tak zbytečně nezdá. Čína si vezme námi darované a ani nepoděkuje. Platí stokrát známé „Hloupý je kdo dává a hloupější kdo nebere“.
My máme šachové myšlení. Čína přemítá v go. Jsme svědky nefungujícího silového řešení, kdy naopak slaví systém obkličování.
Vzdali jsme se nevýhodné výroby bez ohledu na strategickou bezpečnost. Myšlení jen přes peníze začíná nyní už bolet. Ano, tam kde jsme je výsledkem našich výhodných finančních operací. Nyní se divíme, že si nás Čína maže na chleba.
Pomalu, krůček po krůčku zabírá další a další pozice, které jsme sami dobrovolně a hlavně z hamižnosti opustili. Čína ochotně přistoupila na tuto hru. Evropa si myslela, že má vše pod kontrolou, že je to ona, kdo udává směr. Zisky plynoucí z tohoto jednání potvrzovaly správnost konání. Pravda začíná bolet.
Odtrhli jsme se od ropy a plynu Ruska kvůli závislosti na nich.
Nakolik jsme závislí nyní na Číně?
Go slaví úspěch. Jak málo známe Čínu, její myšlení, mentalitu, konání. Celá léta jsme hráli a stále hrajeme silově. Pokud nepochopíme způsob jejich myšlení, stěží můžeme vyhrát. Připadá mi, že neznáme dobře ani sebe sama. Napřed musíme ovládnout dokonale sebe sama, abychom mohli ovládat jiné. My konáme silou, protivník nabízí spolupráci a z ní plynoucí zisk. Zisk je to, na co slyšíme nejlépe a tak krůček za krůčkem pro peníze ztrácíme svoji budoucnost. My žijeme přítomností zisku. Čína si své bere i s malým ziskem, ale s velkým obratem.
Pokud chceme pochopit dnešní úspěch Číny, musíme hledat počátek, lépe prvopočátek, který je vedl k úspěchu. Jistě, jsou zde jejich staré filozofie coby odrazový můstek k dnešku. Kde se vzalo věci obkličovat naproti našemu frontálnímu útoku?
My jdeme proti úplně jinému myšlení, než je to naše. Pokud jej nepochopíme, jak můžeme být úspěšní? Oni jdou trpělivě krůček po krůčku, my obracíme silou věci naráz.
Co je lepší?
Dodnes se naše politika vyplácela. To zde nebyl žádný postup protistrany a ten zde nyní je. S tím musíme počítat, neboť začíná být už zřejmé, že silová politika selhává. Podívejme se na dobu nedávnou. V Evropě se rozhořel boj proti socialismu a byl úspěšný.
Vyhrál se silou?
NE!
Pokud se používala síla, tak naopak protistrana sílila. Socialismus byl poražen slovy a silným sociálním státem.
Čína, dá se říci, postupuje podobně. Nabízí obchod kdy i s malým ziskem a ve velkém obratu nakonec vítězí. Nestaví na konfrontaci, ale na spolupráci.
Co s tím?
Vše souvisí se vším.
A z toho musíme vycházet. Nedívat se na jeden úder, ale na opravdu celý celek. V boji proti socialismu došlo k úspěšné změně myšlení a tedy i konání. Na čínskou taktiku musíme najít protilék, jinak prohrajeme. Musíme si přiznat, že dnešní naše taktika je špatná a nevede k vítězství.
Pochopit myšlení protivníka je prvopočátkem k nalezení správné taktiky. Pokud jim nerozumíme, jak s nimi chceme soupeřit?
Čína je nyní na krok před námi. Maže si nás opravdu na chleba.
Zastavme se a přemýšlejme, jen tak máme šanci nalézt přijatelné řešení, které jen tak samo nepřijde. Musíme zkrátka řešení brilantně pomoci.
Čína sílí na 111 %.
