Článek
Alkohol lidé pili už ve starověku a v jednom ohledu jim byl velmi prospěšný: dezinfikoval trávicí ústrojí a pomáhal tak řešit nedostatečnou hygienu, protože je buněčným jedem a ničí mikroorganismy i některé parazity.
To už dnes ale není potřeba. Přes sto let známe a používáme postupy, jak neviditelné nepřátele ze stravy eliminovat.
Druhým a viditelnějším důvodem pití alkoholu bylo, že konzumentům pomáhal se uvolnit. Ty účinky zná většina z nás: alkohol zvedá sebevědomí, potlačuje zábrany, deprese a úzkosti. Psychické potíže se po vystřízlivění vrátí ještě silnější, ale to si tehdejší pijani neuvědomovali. A nepřipouštějí si to ani ti dnešní.
Záminkou k pití jsou často nepříjemné životní události. Jenže člověk, který právě prožil například úmrtí blízké osoby, rozchod nebo výpověď z práce, si potřebuje především vše srovnat v hlavě a odpočinout si. Ne se omámit alkoholem a pak se z toho dávat dohromady.
K pití jsou také záminkou příjemné události. Je to zvláštní. Proč mají novomanželé nebo třeba novopečený otec potřebu pít, když prožívají jednu z největších radostí svého života a mají energie na rozdávání?
A pak je tu rekreační popíjení. A opět se musím ptát: opravdu je alkohol nutným katalyzátorem debaty s vrstevníky nebo zábavy u televize? Dokážeme se bez alkoholu seznámit? Odpověď ve všech případech zní, že alkohol k tomu není potřeba.
Přesto jej mnoho lidí vnímá jako samozřejmou součást každodenního života nebo dokonce základní životní potřebu. Naopak lidé, kteří si uvědomují jeho nebezpečnost, to bohužel často uvádějí jako argument k deregulaci jiných drog a ne k přísnější regulaci nebo zákazu alkoholu.
(…) neznám kuřáka, který by vykouřil 10 cigaret a zmlátil manželku a děti, což alkoholik dělá téměř denně a nikomu to nevadí a nikdo nehoruje pro zákaz reklamy na – „muži mají své dny“ atd.
Nemůžeme prodávat zdraví a bezpečí
Odborníci dávají alkohol do souvislosti s přibližně 200 různými zdravotními obtížemi, i když výčet nemusí být úplný. Patří sem zejména diabetes, vysoký tlak, poškození jater, nádorová onemocnění nebo duševní poruchy. S alkoholem souvisí každé dvacáté úmrtí u nás.
Oblíbeným argumentem proti omezování nebo zákazu alkoholu je, že do státní pokladny přinese spoustu peněz. Je pravda, že ze spotřební daně za alkohol do ní proudí miliardy. Každoročně ji však řešení následků konzumace stojí výrazně víc — o desítky miliard.
Nejde pouze o výdaje na léčení, ale také na policii, soudy, sociální systém. Alkohol hraje roli u 11500 trestných činů a 4000 dopravních nehod ročně. Je velkým katalyzátorem sexuálního a domácího násilí.
Nerovnováhu mezi příjmy a výdaji státu souvisejícími s alkoholem může stát řešit postupným zvyšováním spotřební daně. To je ale u nás problém: lidé jsou zvyklí pít a výrobci i producenti na zhoubném návyku vydělávat. Proti zvyšování cen je proto veřejnost i podnikatelé.
Při letošních sporech o zvýšení daně u tichých vín se paradoxně k největším odpůrcům toho opatření zařadil ministr práce a sociálních věcí. Alkohol přitom působí obrovské pracovněprávní i sociální problémy. Hospodářsky jde zejména o absenci v zaměstnání a docházku v podnapilosti, které jsou nejvyšší položkou ekonomických ztrát souvisejících s alkoholem. Pak je tu sexuální a domácí násilí — děsivá je statistika, že alkohol stojí za osmdesáti procenty násilí na dětech.
Pokud bychom daň zvyšovali tak, aby první sklenice alkoholu byla luxusem a druhá byla nedostupná, zdražování by problém společnosti s alkoholem částečně řešilo. To se ale neděje a v dohledné době dít nebude. Alkohol tak patří k nejlevnějším drogám na trhu, ačkoliv ze srovnání vychází jako suverénně nejnebezpečnější.
I kdyby se ale cenou vyrovnal ceně heroinu, drogy, která je za ním v žebříčcích nebezpečnosti s velkým odstupem druhá, ve vzduchu by dál visely otázky: proč naše společnost vyměňuje zdraví a bezpečí obyvatel včetně dětí za příjmy z alkoholu? Proč alkohol raději nezakázat jako jiné drogy, které jsou méně nebezpečné?
Alkohol nás sice zabijí, některé rychleji, některé pomaleji, ale hlavně nám ukazuje naše skutečné povahy, naše pravé já. Není to žádná rada k tomu, aby se člověk stal alkoholikem, ale aby přišel na způsob, jak najít to své pravé já i bez něj.
Argumentace zkušeností z americké prohibice je nesmyslná
Odpůrci zákazu alkoholu s oblibou poukazují, že ve Spojených státech zákaz alkoholu nefungoval. Po zavedení prohibice ústavním dodatkem v roce 1919 se rozmohly podzemní nálevny, pašování alkoholu a organizovaný zločin. Pod tlakem veřejnosti, která se alkoholu dožadovala, nakonec USA zákaz zrušily v roce 1933.
Ve skutečnosti není jasné, jaký měla prohibice vliv na kriminalitu, protože do roku 1930 se o ní v USA nevedly statistiky. Jisté naopak je, že pašování a podávání polevilo po roce 1931, kdy byl zatčen boss mafie Al Capone. Pokud by USA boj s alkoholem a organizovaným zločinem nevzdaly, pravděpodobně by ho vyhrály.
Zločin přece nemůže být důvodem rušit zákony. Soukromé vlastnictví nezrušíme kvůli tomu, že lidé kradou. Zaměstnávání na černo nebo na živnostenský list nepovolíme kvůli tomu, že se podnikatelům nechce platit sociální pojištění. „Lidé zákaz alkoholu porušovali“ prostě není argument.
Úplný zákaz je ve skutečnosti prospěšný
Pomíjeným důsledkem americké prohibice byl pokles dětské úmrtnosti, cirhózy a alkoholové psychózy. Statistika dalších nemocí tehdy vedena nebyla.
Také nedávné studie po zákazu alkoholu v indickém Biharu ukázaly, že zákaz pití alkoholu vede k extrémní redukci pití. Způsobil také redukci problémů s nadváhou u mužů a sexuálního násilí proti ženám. Studie bohužel nezjišťovaly další vlivy zákazu na zdraví, je ale více než pravděpodobné, že d celkové zlepšení zdravotního stavu obyvatel.
Kéž by se něco takového podařilo i u nás.
Nebude to ze dne na den
Celospolečenský návyk a zlehčování konzumace je samozřejmě obrovskou překážkou regulace nebo zákazu alkoholických nápojů. Žijeme v demokracii, kde rozhoduje většina. A v naší demokracii většina lidí užívá nebezpečnou drogu, které se nehodlá vzdát. Právo většiny ničit si zdraví a poškozovat společnost uznává i část menšiny.
Proto bude regulace alkoholu dlouhodobým procesem, který patrně potrvá přinejmenším desítky let. Náš národ si postupně musí připustit, že alkohol není lék. Že obsah prospěšných látek škodlivé následky pití alkoholu nekompenzuje. Že sociálně žít se dá i bez něj. Že „jít na jedno“ znamená opravdu jít pouze na jedno. A nakonec i to, že alkohol je buněčný jed, rozpouštědlo, čistidlo a dezinfekce, ale ne prospěšná nebo společensky tolerovatelná droga. Že ho musíme zakázat.
Effects of a large-scale alcohol ban on population-level alcohol intake, weight, blood pressure, blood glucose, and domestic violence in India: a quasi-experimental population-based study. Prohibice. Hospodským vadí zákaz nalévání podnapilým. Alkohol je jed, bezpečné je nepít, tvrdí výživový poradce. V malém množství pomáhá, namítá lékař. Kvůli pití alkoholu přijde stát ročně o 59 miliard, spočetli znalci a radí zvýšit daň. 5 Reasons Why Alcohol Should Be Illegal Or Banned. Konec politických tanečků. Zdanění vína míří k ledu. Prohibition in the United States.