Hlavní obsah
Názory a úvahy

ČR musí postupně omezovat alkohol

Foto: Fénix Popelavý, AI midjourney

Je spojován s dospělostí, ale ve skutečnosti je průvodcem hlouposti. Působí jako řešení, ale je to past. Jakýkoliv prospěch z něj se mnohonásobně vrátí ve zlém.

Už dlouho jsme na špici žebříčků konzumace alkoholu. Máme z toho švandu a jsme na to hrdí. Uniká nám, že to je ostudné a varující. Že alkohol je nejnebezpečnější droga, kterou musíme postupně vymýtit.

Článek

Alkohol lidé pili už ve starověku a v jednom ohledu jim byl velmi prospěšný: dezinfikoval trávicí ústrojí a pomáhal tak řešit nedostatečnou hygienu, protože je buněčným jedem a ničí mikroorganismy i některé parazity.

To už dnes ale není potřeba. Přes sto let známe a používáme postupy, jak neviditelné nepřátele ze stravy eliminovat.

Druhým a viditelnějším důvodem pití alkoholu bylo, že konzumentům pomáhal se uvolnit. Ty účinky zná většina z nás: alkohol zvedá sebevědomí, potlačuje zábrany, deprese a úzkosti. Psychické potíže se po vystřízlivění vrátí ještě silnější, ale to si tehdejší pijani neuvědomovali. A nepřipouštějí si to ani ti dnešní.

Záminkou k pití jsou často nepříjemné životní události. Jenže člověk, který právě prožil například úmrtí blízké osoby, rozchod nebo výpověď z práce, si potřebuje především vše srovnat v hlavě a odpočinout si. Ne se omámit alkoholem a pak se z toho dávat dohromady.

Foto: Fénix Popelavý, AI midjourney

Ve 21. století už máme lepší recepty na nervy než alkohol: terapii, krizovou intervenci, prášky a další.

K pití jsou také záminkou příjemné události. Je to zvláštní. Proč mají novomanželé nebo třeba novopečený otec potřebu pít, když prožívají jednu z největších radostí svého života a mají energie na rozdávání?

A pak je tu rekreační popíjení. A opět se musím ptát: opravdu je alkohol nutným katalyzátorem debaty s vrstevníky nebo zábavy u televize? Dokážeme se bez alkoholu seznámit? Odpověď ve všech případech zní, že alkohol k tomu není potřeba.

Přesto jej mnoho lidí vnímá jako samozřejmou součást každodenního života nebo dokonce základní životní potřebu. Naopak lidé, kteří si uvědomují jeho nebezpečnost, to bohužel často uvádějí jako argument k deregulaci jiných drog a ne k přísnější regulaci nebo zákazu alkoholu.

(…) neznám kuřáka, který by vykouřil 10 cigaret a zmlátil manželku a děti, což alkoholik dělá téměř denně a nikomu to nevadí a nikdo nehoruje pro zákaz reklamy na – „muži mají své dny“ atd.
Jaroslav Kubera (1947-2020), předseda senátu a obhájce kouření

Nemůžeme prodávat zdraví a bezpečí

Odborníci dávají alkohol do souvislosti s přibližně 200 různými zdravotními obtížemi, i když výčet nemusí být úplný. Patří sem zejména diabetes, vysoký tlak, poškození jater, nádorová onemocnění nebo duševní poruchy. S alkoholem souvisí každé dvacáté úmrtí u nás.

Oblíbeným argumentem proti omezování nebo zákazu alkoholu je, že do státní pokladny přinese spoustu peněz. Je pravda, že ze spotřební daně za alkohol do ní proudí miliardy. Každoročně ji však řešení následků konzumace stojí výrazně víc — o desítky miliard.

Nejde pouze o výdaje na léčení, ale také na policii, soudy, sociální systém. Alkohol hraje roli u 11500 trestných činů a 4000 dopravních nehod ročně. Je velkým katalyzátorem sexuálního a domácího násilí.

Foto: Draceane, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Donedávna jsme měli prezidenta, který byl velkým propagátorem alkoholu a užíval jej i v práci. Vzhledem k míře problému české společnosti s alkoholem to je tragédie. Česká republika potřebuje lídry, kteří se budou pojmenovávat a řešit celospolečenské problémy — ne je umocňovat.

Nerovnováhu mezi příjmy a výdaji státu souvisejícími s alkoholem může stát řešit postupným zvyšováním spotřební daně. To je ale u nás problém: lidé jsou zvyklí pít a výrobci i producenti na zhoubném návyku vydělávat. Proti zvyšování cen je proto veřejnost i podnikatelé.

Při letošních sporech o zvýšení daně u tichých vín se paradoxně k největším odpůrcům toho opatření zařadil ministr práce a sociálních věcí. Alkohol přitom působí obrovské pracovněprávní i sociální problémy. Hospodářsky jde zejména o absenci v zaměstnání a docházku v podnapilosti, které jsou nejvyšší položkou ekonomických ztrát souvisejících s alkoholem. Pak je tu sexuální a domácí násilí — děsivá je statistika, že alkohol stojí za osmdesáti procenty násilí na dětech.

Pokud bychom daň zvyšovali tak, aby první sklenice alkoholu byla luxusem a druhá byla nedostupná, zdražování by problém společnosti s alkoholem částečně řešilo. To se ale neděje a v dohledné době dít nebude. Alkohol tak patří k nejlevnějším drogám na trhu, ačkoliv ze srovnání vychází jako suverénně nejnebezpečnější.

Foto: Fénix Popelavý

Lidé se v důsledku závislosti na nebezpečné droze nebo i jen bagatelizaci oné nebezpečnosti doslova ničí. Pokud o tom někdo pochybuje, ať se jde podívat před Hlavní nádraží v Praze nebo do zákoutí Václavského náměstí. Bezdomovci, lidé v tíživé sociální situaci, utrácí všechny své peníze za alkohol a lehají na nejabsurdnějších místech, často ve vlastní moči. Alkohol je překážkou jejich resocializace.

I kdyby se ale cenou vyrovnal ceně heroinu, drogy, která je za ním v žebříčcích nebezpečnosti s velkým odstupem druhá, ve vzduchu by dál visely otázky: proč naše společnost vyměňuje zdraví a bezpečí obyvatel včetně dětí za příjmy z alkoholu? Proč alkohol raději nezakázat jako jiné drogy, které jsou méně nebezpečné?

Alkohol nás sice zabijí, některé rychleji, některé pomaleji, ale hlavně nám ukazuje naše skutečné povahy, naše pravé já. Není to žádná rada k tomu, aby se člověk stal alkoholikem, ale aby přišel na způsob, jak najít to své pravé já i bez něj.
P. K. Hille

Argumentace zkušeností z americké prohibice je nesmyslná

Odpůrci zákazu alkoholu s oblibou poukazují, že ve Spojených státech zákaz alkoholu nefungoval. Po zavedení prohibice ústavním dodatkem v roce 1919 se rozmohly podzemní nálevny, pašování alkoholu a organizovaný zločin. Pod tlakem veřejnosti, která se alkoholu dožadovala, nakonec USA zákaz zrušily v roce 1933.

Ve skutečnosti není jasné, jaký měla prohibice vliv na kriminalitu, protože do roku 1930 se o ní v USA nevedly statistiky. Jisté naopak je, že pašování a podávání polevilo po roce 1931, kdy byl zatčen boss mafie Al Capone. Pokud by USA boj s alkoholem a organizovaným zločinem nevzdaly, pravděpodobně by ho vyhrály.

Zločin přece nemůže být důvodem rušit zákony. Soukromé vlastnictví nezrušíme kvůli tomu, že lidé kradou. Zaměstnávání na černo nebo na živnostenský list nepovolíme kvůli tomu, že se podnikatelům nechce platit sociální pojištění. „Lidé zákaz alkoholu porušovali“ prostě není argument.

Foto: neznámý, volné dílo, via WMC

Skutečným důvodem zrušení prohibice byla volební síla pijanů. Poučením není alkohol nezakazovat, ale že zákazu musí předcházet intenzivní osvěta a pozvolné zdražování. Může jít o proces na několik generací, během kterých stát z elektorátu postupně eliminuje pijany.

Úplný zákaz je ve skutečnosti prospěšný

Pomíjeným důsledkem americké prohibice byl pokles dětské úmrtnosti, cirhózy a alkoholové psychózy. Statistika dalších nemocí tehdy vedena nebyla.

Také nedávné studie po zákazu alkoholu v indickém Biharu ukázaly, že zákaz pití alkoholu vede k extrémní redukci pití. Způsobil také redukci problémů s nadváhou u mužů a sexuálního násilí proti ženám. Studie bohužel nezjišťovaly další vlivy zákazu na zdraví, je ale více než pravděpodobné, že d celkové zlepšení zdravotního stavu obyvatel.

Kéž by se něco takového podařilo i u nás.

Foto: Fénix Popelavý, AI Midjourney

Alkohol je nejnebezpečnější před dosažením zletilosti. Děti, které vyzkouší alkohol před 14. rokem, mají zvýšené riziko zvyku závislosti. Alarmující je, že většina obyvatel ČR začne pít ještě před dosažením 18 let. Každé desáté dítě má v 11 letech za sebou opilost.

Nebude to ze dne na den

Celospolečenský návyk a zlehčování konzumace je samozřejmě obrovskou překážkou regulace nebo zákazu alkoholických nápojů. Žijeme v demokracii, kde rozhoduje většina. A v naší demokracii většina lidí užívá nebezpečnou drogu, které se nehodlá vzdát. Právo většiny ničit si zdraví a poškozovat společnost uznává i část menšiny.

Proto bude regulace alkoholu dlouhodobým procesem, který patrně potrvá přinejmenším desítky let. Náš národ si postupně musí připustit, že alkohol není lék. Že obsah prospěšných látek škodlivé následky pití alkoholu nekompenzuje. Že sociálně žít se dá i bez něj. Že „jít na jedno“ znamená opravdu jít pouze na jedno. A nakonec i to, že alkohol je buněčný jed, rozpouštědlo, čistidlo a dezinfekce, ale ne prospěšná nebo společensky tolerovatelná droga. Že ho musíme zakázat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz