Hlavní obsah
Rodina a děti

I malý trest ničí dítěti pocit sebehodnoty a zadělává na psychické potíže

Foto: Popelavý, Midjourney AI

Děti potřebují žít v bezpečí a vážit si samy sebe. Fyzické tresty to znemožňují.

Rána na zadek je nejsnazší způsob, jak dítěti sdělit, že si k němu můžete dovolit fyzické násilí. Že nemá právo se bránit. Riskujete, že vychováte zločince nebo zamindrákovaného člověka.

Článek

Výzkumy potvrzují, že fyzické tresty nemají výchovný vliv a narušují pocit sebehodnoty dítěte. Stačí k tomu i malé ponížení a sebemenší bolest.

Dítě se učí vzorcům chování od svých rodičů. Pokud je někdy bito, obvykle samo začne projevovat agresi vůči dalším lidem. Při tom narazí na sociální normu - násilí není přípustné. Jak se vyrovná s tím, že vůči němu je násilí povoleno a vůči ostatním není?

Vidíme jednoznačnou souvislost mezi tělesnými tresty a problémy s chováním, jako je agrese a antisociální chování. Tělesné tresty konzistentně předpovídají nárůst těchto typů problémů s chováním.
Anja Heilmannová, vedoucí autorka shrnutí výzkumů o následcích tělesných trestů

Antisociální chování

První možností je, že to pochopí tak, že norma je nespravedlivá. Začne ji porušovat a napadat slabší, přesně tak, jak to zná od svých rodičů. Koho si může dovolit napadnout, ten je pod ním. Bude agresi vnímat jako cestu nahoru po společenském žebříčku. Jako únik z méněcenné skupiny.

Takové dítě může mít po zbytek života problém dodržovat zákony a chovat se společensky. Pravidla jsou pro slabé… V dospělosti pak snadno skončí ve vězení. Nebo hůř, v politice.

Mindráky

Druhá možnost je, že dítě bude za méněcenné považovat všechny děti. Bude žít uťáple a opatrně, aby neporušilo pravdila a nevystavilo se dalšímu fyzickému násilí. A těšit se, až dospěje a posune se do skupiny dospělých. Do té skupiny, která není bita, ale bije.

Jenže jeho pocit méněcennosti nezmizí s osmnáctými narozeninami. Už na něj bude zvyklé. Většina takových dětí si do života odnáší úzkosti, deprese a další psychické problémy. Možná si to uvědomí ve třiceti, možná ve čtyřiceti nebo padesáti, možná nikdy.

Na pocitu sebehodnoty pak může pracovat v terapii. Když bude mít štěstí a sílu, za pár let se snad propracuje tam, kde mohlo být, kdyby ho rodiče nebili.

Anketa

Souhlasíte s tělesnými tresty?
Souhlasím
15,4 %
Souhlasím pouze pro velmi výjimečné stiuace
65,1 %
Nesouhlasím
19,5 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 4458 čtenářů.

Život s nízkou sebehodnotou

V každém případě bude mít snížená sebehodnota vliv na sebevědomí mladého člověka. Na jeho přesvědčení, že jedná správně, vhodně a účinným způsobem. Člověk, který má problémy se sebevědomím, se může chovat ostýchavě a zdráhat se. Nebo být naopak nafoukaný, přesvědčený o své bezchybnosti.

Nízká sebehodnota z dětství souvisí s rozvojem nejrůznějších psychických poruch od úzkostných až po hraniční poruchu osobnosti.

Nebijte své dítě

To všechno si vaše dítě může ušetřit, když ho nebudete bít. Když si dáte tu práci a budete ho vychovávat jako plnohodnotného člověka. Rozmlouvat, vysvětlovat, odměňovat, nastavovat hranice. Být jeho parťák na cestě životem.

Je to složitější, než dítě prostě plácnout a věřit, že ho vychováváte.

Ale stojí to za to.

Zpracováno na základě: Heinz Peter Röhr: Podminované dětství, Dialog, 2015. Heinz Peter Röhr: Sebeúcta u dětí, Portál, 2018. Tělesné tresty zhoršují chování dětí, stojí ve shrnutí 20 let výzkumu (Seznam zprávy). Physical punishment and child outcomes: a narrative review of prospective studies.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz