Článek
Kůže je nejrozsáhlejší orgán lidského těla. Její svrchní vrstvou je pokožka. Ta se neustále odlupuje a obnovuje. Každý den obměníte asi 4 miliony jejích buněk. Na té by tetování nevydrželo. Tatér se musí jehlou dostat hlouběji do druhé vrstvy kůže: škáry (dermis).
Anketa
Úloha imunitního systému
Jehlou tetovacího strojku prorazí pokožku a do škáry uvolní tetovací inkoust. S ranou i cizí látkou se tělo musí vypořádat. Zatímco krevní destičky pracují na zacelení rány, imunitní systém si bere na starost mikroorganismy, které do rány pronikly. A také cizí látku - inkoust.
Pokusí se jej zlikvidovat makrofágy. (Možná si je pamatujete ze seriálu Byl jednou jeden život. Jsou tam vyobrazeny jako vejcovití roboti, kteří s mechanickým pomlaskáváním požírají škodliviny i odpadky.) Pozřou částice inkoustu a snaží se jej rozpustit. To se jim ale nepodaří. Inkoust je nad jejich síly.
Při výběru tetovacího salonu si vedle uměleckých schopností tatéra všímejte také jeho vztahu k hygieně. Dezinfekce a ochranné pomůcky jsou naprosto zásadní. Jinak váš imunitní systém místo inkoustu bude řešit nebezpečnou infekci, tetování dopadne špatně a vy taky.
Ve škáře tak zůstávají ložiska inkoustu. Některá z nich jsou mnohosetnásobně větší než makrofágy a kožní buňky. Když makrofágy nezvládnou „nepřítele“ zlikvidovat, mají úkol předejít dalším škodám. Inkoust „obklíčí“ a drží jej na místě. A o to přesně tatérovi jde. Nebýt milionů obětavých makrofágů, tetování by se rozpilo a odplavilo krevním řečištěm.
Nemusíte přitom mít obavy, že by váš imunitní systém uvázáním makrofágů na inkoust výrazně utrpěl. Dospělý člověk má přibližně 2×1011 makrofágů. Kvůli tetování přijde o zanedbatelnou část z nich.
Proměna obrazu po tetování
Během procesu tetování část inkoustu skončí i v pokožce. Tato část barvy po procesu tetování postupně zmizí, protože obarvená pokožka se odlupuje. Navenek to vnímáme tak, že zprvu syté až zářivé tetování několik dnů až týdnů pozvolna sytost ztrácí.
Tetovaní jsou atraktivnější pro stigmatofily. To jsou jedinci, které vzrušuje poškození těla jako jizvy, piercing nebo právě tetování.
Dlouhodobé změny tetování
Makrofágy samozřejmě nejsou nesmrtelné, časem umírají. Za každý mrtvý makrofág brzy nastoupí nový, ale během jejich výměny se mohou částice inkoustu posunout nebo zcela uvolnit a odplavit. Z našeho pohledu se tetování rozostřuje, posouvá, vznikají v něm mezery. Ty tatér snadno opraví
Odstranění tetování
Tetování se obvykle odstraňuje laserem. Laser ovšem neodstraňuje samotný inkoust, zabíjí makrofágy, které jej udržovaly na místě. Když makrofágy zahynou, inkoust se začne uvolňovat a mizet. Na místo ale ihned spěchají další makrofágy, aby inkoust zadržely. A ty tatér zabije až příště. Proto odstraňování tetování vyžaduje několik procedur. Navenek tetování s každou procedurou skokově bledne, až zmizí úplně.
Tetování lze snadno propadnout.
Vášeň pro tetování
Většina tetovaných lidí nezůstane u jednoho tetování a do tetovacího salonu se vrací. Tetování umožňuje prohloubit vztah k vlastnímu tělu, které se stává plátnem, novým prostorem pro sebevyjádření. A tento prostor láká.
Z toho může vzniknout až vášeň, která pohlcuje mysl tetovaného. Někdy mluvíme o závislosti, ale nejedná se o závislost v ničivém smyslu toho slova. Jde totiž o metodu seberealizace, která je v některých ohledech velice prospěšná.
Anketa
Člověk posedlý tetováním za něj ale může utrácet vysoké částky a trávit přemýšlením o tetování valnou část svého času. Zaobírá se možnými designy a vzory, prochází katalogy. Tetování se stává častým tématem jeho hovorů. Tím spíš, že se mění v živoucí obraz. Taková vášeň obvykle končí až úplným pokrytím těla tetováním.
Pozn.: S otázkami okolo tetování vám poradí dermatolog. Zdroje: wiki, Kurzgesacht, Psychology Today, PNAS
