Článek
Premiér Petr Fiala si celé roky stavěl image na slušnosti a cti. Byl noblesním profesorem a důstojným konzervativním lídrem. Vyjadřoval se rozumně. Právě tím přesvědčil pravicově smýšlející lidi, aby zapomněli na aféry ODS, konsolidoval za sebou dvouciferný počet voličů a udržel stranu v nejvyšší politice.
Dařilo se mu to, ačkoliv v okolních zemích a dokonce i v USA všude vítězili populisté. A podařil se mu i větší kousek: po zázračném výsledku předchozích voleb se Fiala postavil do čela vlády nepopulistických stran.
Pokud chtěl změnit image z intelektuála na tvrdého lídra a hubatého populistu, tehdy měl vynikající příležitost. Stranu už konsolidoval a zachránil, byl čas na nový přístup. Rozhodl se však setrvat v roli noblesního profesora a být solidním premiérem, který si stojí na svém i pod tlakem populistické opozice.
Jak ale v uplynulých letech postupně selhával v naplňování programu i komunikaci a současně klesala podpora jeho vlády, pozvolna si uvědomoval, jak moc je taková image nedostačující a nevhodná. Přece jen začal koketovat s možností stát se populistou. Poprvé to významněji projevil ve videu s Nutellou, ve kterém kritizoval situaci na trhu s potravinami. A právě tehdy se projevila jeho neschopnost se populistou stát.
Za ceny potravin totiž odpovídají úřady podřízené vládě. Pokud mělo mít video pozitivní dopad, musel by na něj navázat příslušnými opatřeními.
Jelikož mám velkou představivost, dokážu si představit, jak by současně s premiérovými slovy nebo o pár dní později došlo k velkolepému zákroku antimonopolního úřadu a policie proti prodejním řetězcům a velkovýrobcům potravin. Jak by státní zástupce na základě shromážděných důkazů žaloval jednotlivce i firmy. A jak by ceny klíčových potravin v důsledku obnoveného konkurenčního boje začaly klesat. Dokážu si dokonce představit, že by pak prudce stouply preference ODS, úspěšný Fiala by se stal nejoblíbenějším politikem, dovedl stranu k vítězství v senátních i krajských volbách a připravoval plán, jak díky znovunabyté důvěře voličů v dalších volebních obdobích dál zvedat životní úroveň obyvatelstva.
Nic takového se ale zdaleka nestalo. Fiala ty souvislosti nevidí. Pouze slíbil, že o cenách bude mluvit s řetězci. Za svůj počin proto sklidil všeobecný posměch a vysloužil si přezdívku „Nutella.“ Stal se politikem, který dramaticky poukázal na průšvihy vlastní vlády.
Jeho poradci dospěli k závěru, že toto není pro premiéra cesta a natáčení videí pustili k vodě i s celým řešením cen. Ceny potravin se proto nezměnily, alespoň ne k lepšímu. A po pár měsících se staly jednou z hlavních příčin volební porážky Fialy a celé vládní koalice. Premiér si pak hned po volbách znovu vzpomněl, že je vlastně chlap, dupnul si a z vlády vyhodil nadbytečného koaličního partnera Ivana Bartoše. Přestože velká část společnosti přijala s povděkem Bartošův odchod, kudlou v jeho zádech si Fiala uškodil u všech. Odklonil se od léta budované image slušňáka a ztratil důvěru další části voličů.
Tím se dostal na dno preferencí právě v době, kdy v Americe pomocí lživé emotivní kampaně znovu zvítězil bezuzdný populista Trump. Ten svou výhrou připomněl, že žijeme v době postfaktické a že drzé sliby a bezostyšné výmluvy nebo hulvátství a ostré lokty zůstávají velkými zbraněmi současné politiky.
Sám Fiala takovou připomínku nejspíš nepotřepoval. Vždyť má každý den na očích preference ANO, které Babiš dovedl nad třicet procent a udržuje je tam dobře promyšleným populismem. I zbytek ODS vidí, že strana v čele také potřebuje někoho komunikačně schopnějšího, populističtějšího, pragmatičtějšího.
A vidí to i sám premiér Fiala. Není divu, že v takové situaci zatoužil ukázat, že na vedení ODS nadále má, a odhodlal se k dalšímu pokusu o chlapáctví, populismus a smělou ekonomickou vizi. Jenže není v populistickém slibování nemožného sběhlý — neví, jak na to. Proto slib přehnal, víc než je vhodné. Nabídl proto voličům něco, co (právem) považují za nemožné: platy jako v Německu.
Zatím sklidil různé reakce, ale všechny negativní: údiv, posměch a kritické komentáře, strojené obavy o své zdraví a výzvy k demisi. Z jeho výletů do světa populismu je právě tento tím největším debaklem. Nic na tom nedokáže změnit ani tím, že si (na rozdíl od případu Nutella) tentokrát stojí na svém a vysvětluje, že v dalších volbách dosáhne 30 % hlasů.
Působí, jako by opravdu věřil, že dokáže ze dne na den změnit svůj styl a stát se úspěšným populistickým politikem. Že mu to lidé uvěří. Jako by nechápal, že úspěšní populisté trénovali sliby, výmluvy a útoky celý život; že na tom svou image stavějí systematicky. Neuvědomuje si, že teď nutně působí jako slušný profesor, který se najednou zbláznil.
V jednom má ovšem pravdu. Žijeme v éře bezuzdně populistických politiků — Babišů, Orbánů, Trumpů, Okamurů a mnohých dalších. Lidí, kteří osobní a programové nedostatky nahrazují okecáváním. Není, jak to zvrátit. Je ale možné se přizpůsobit a proti oněm lidem stavět vlastní lidi, kteří kvalitní program obohatí o ono okecávání. I ODS teď v čele potřebuje pragmatického populistu, člověka schopného na jedné straně řídit stranu a dohadovat se s opozicí, na straně druhé chápat voliče a srozumitelným důvěryhodným způsobem jim komunikovat plány, úspěchy a selhání.
To ale neznamená, že se takovým populistou má nebo může stát Fiala, nýbrž že takovému populistovi musí připravit cestu a uvolnit místo.
Je smutné, že si to nedokáže připustit a dál stahuje ODS, kterou celé roky pracně stavěl na nohy. Zařadí se do neblahé skupiny českých politiků, kteří neumějí odejít?
Zdroje: Archiv autora. Dolejší: Fiala má dvě tváře. Ukázal babišovské jednání a je vidět, že mu teče do bot KAMBERSKÝ: Dvě tváře Petra Fialy. Jedna k zulíbání, druhá k pláči Fialův cíl vyhrát volby je daleko. Motoristé vysávají ODS i SPD, říkají politologové. Průzkum STEM: Komunisté nad pěti procenty, ANO dominuje Fiala s německou nutellou? Neschopnost, jen se zesměšnil, míní politologové Magických 40+. Co rozhodne, jestli si Babiš splní Paroubkův sen? The Causes of Populism in the West Fialův nákup v Německu. Poradce Křeček ještě rozmazává Nutellu.