Článek
Začátek Schneiderova článku „Zlomil Donald Trump okouzlení Ameriky Kamalou Harrisovou? Zatím jen na chvilku“ je ještě přesný. Správně popisuje, že Biden se vzdal kandidatury, že Trump Harrisové nástupu nedokáže konkurovat, že je z něj cítit hmatatelná frustrace, že média sám nezaujme, že jeho spolukandidát J. D. Vance je problematický.
V čem měl být rozhovor riskantní?
Hned potom ale Schneider uvádí, že Trump šel rozhovorem s Muskem do rizika. To vůbec nedává smysl. Elon Musk už několik měsíců patří k Trumpovým podporovatelům a přesně podle toho rozhovor vypadal: Musk nechal Trumpa mluvit a lhát, přizvukoval mu. Trump slíbil udělá Muska ministrem, aby zeštíhloval státní správu.
Musk dokonce prohlásil, že lidstvo je na rozcestí a Trump je ta správná cesta. Ne, s Muskem Trump do žádného rizika nešel.
S Matějem Schneiderem ostatně také ne. Ten totiž pokládá hodinové zdržení začátku rozhovoru za úspěch a rozhovor nesrovnává s aktuálními výkony Trumpovy soupeřky Harrisové, ale s rok starým rozhovorem zapomenutého soupeře z primárek.
Ani kdyby Trump mluvil sám se sebou, rozhovor by neprobíhal tak hladce jako s Elonem Muskem.
Nepatřičně obdivné pokrytí?
Uvnitř textu už Schneider své tvrzení z titulku mírní: netvrdí už, že Trump jen „na chvilku zlomil okouzlení Ameriky Kamalou Harrisovou,“ ale že se „mu na chvilku podařilo přerušit nepatřičně obdivné pokrytí Kamaly Harrisové ze strany amerických médií vlastním příběhem, možná to není moc, ale prezidentská kampaň je běh na dlouhou trať a drobné úspěchy se počítají.“
Není jasné, v čem spočívá nepatřičný obdiv v pokrytí Harrisové. Zpravodajství o kampani Kamaly Harrisové je i v těch nejvíce prodemokratických médiích méně zaujaté, než je text pana Schneidera v českém veřejnoprávním médiu.
Zprávy o rozhovoru s Muskem navíc rozhodně zpravodajské pokrytí Harrisové v Americe nepřerušily. Zpravodajství o kampani Harrisové rozhovorem nijak přerušeno ani překryto nebylo, jak si může každý snadno ověřit na webech amerických médií. Ostatně 1,3 milionu diváků rozhovoru je je vzhledem k počtu amerických voličů i počtu fanoušků obou miliardářů nízké číslo.
Harrisová Trumpovu rétoriku rozhodně nekopíruje
Nejpodivnějším bodem Schneiderova komentáře je však tvrzení, že „Na téma migrace Harrisová nemá v tuto chvíli dobrou odpověď: v televizních reklamách se de facto snaží kopírovat Trumpovu rétoriku.“
Pochybuji, že Matěj Schneider skutečně viděl televizní reklamy Kamaly Harrisové k tématu migrace. Ony reklamy nabízejí řešení nelegální migrace zvýšením počtu pohraničníků a uvádějí, že Trump jako prezident stejnému kroku zabránil. Harrisová si díky reklamám téma řešení migrace zcela přivlastnila podobně jako Trump před osmi lety (tehdy lhal, že po celé jižní hranici postaví zeď a přinutí Mexiko, aby ji zaplatilo).
Hned po reklamách Harrisové by se pak Matěj Schneider měl seznámit s prohlášením Donalda Trumpa o migraci v televizní debatě s Joem Bidenem. Jde o jedno z jeho nejmírnějších prohlášení k migraci, v posledních dnech například tvrdí, že Venezuela do Ameriky ve velkém posílá svoje zločince.
Taková lživá radikální rétorika nemá nic společného s tím, co k migraci říká Kamala Harrisová. Trumpovým snad takovými řečmi dokáže impomovat svým skalním příznivcům, ale středoví voliči jako řešení migrace přijmou raději zvýšení počtu pohraničníků než nesouvislou sebechválu.
Je to tedy přesně naopak, než Matěj Schneider tvrdí: na téma migrace nemá dobrou odpověď Trump. Vypadá to, že do komentáře pro Český rozhlas Schneider nekriticky přebral jednu z desítek lží, které Trump v rozhovoru pronesl.
Trump rozhovor využil jako příležitost se vrátit se ctí na Muskovu síť X, což dřív uraženě odmítal. To je pro něj klíčový krok, má tam skoro 90 milionů sledujících. To je asi jediný důležitý výsledek neúspěšného rozhovoru, který sledovalo pouze 1,3 milionu diváků.
Trump jeví známky stáří
V Trumpově kampani totiž rozhovor vyčnívá pouze proto, že oproti předchozím volbám se Trump účastní zlomku předvolebních akcí a jakoby ztratil všechnu šťávu. Média by se mu ráda věnovala víc, ale on jim nedává příležitost.
Stále častěji se objevují spekulace, že Trump je prostě moc starý. Nejen protože působí unaveně a nezvykle málo se ukazuje na veřejnosti. V rozhovoru s Muskem i v dalších vystoupeních se často plete, někdy hovoří nezřetelně. Jakoby se mu vracelo vše, na co upozorňoval u Joea Bidena. To je faktor, který Matěj Schneider přehlíží.
Trump šanci v podstatě nemá
Na okouzlení Ameriky Kamalou Harrisovou totiž není nic nepatřičného. Harrisové je prostě kvalitní kandidátka a Američané mají radost, že po osmi letech zas mohou mít prezidenta, který je současně zdravý, viditelný i rozumný.
Kdyby proti Harrisové stál adekvátní kandidát, byla by radost a okouzlení Ameriky ještě větší. Ale to nestojí. Trump proti Harrisové v podstatě nemá šanci, i kdyby se nakrásně dokázal zdržet rasismu a sexismu, jak mu Matěj Schneider radí.
Všichni máme své favority, nikdo není zcela nezaujatý a každému občas unikne nějaká nepravda. Ale u veřejnoprávních médií by laťka měla být výš než jinde, ne níž.
