Článek
Skutečným advokátem ale Wonka nebyl. Třikrát žádal o přijetí na právnickou fakultu, ale překážkou byl posudek zaměstnavatele a zřejmě i to, že byl po otci poloviční Němec.
O právo se zajímal kvůli svému smyslu pro spravedlnost. Chtěl bojovat s nezákonným jednáním, se kterým se v životě setkával.
Věnoval se tedy samostudiu a osvojil si znalost práva. Používal ji ke své vlastní potřebě, ale také ve prospěch jiných lidí. Zastupoval je zdarma a nezištně v občanskoprávních a majetkoprávních sporech. V trestněprávních věcech je bez advokátních zkoušek zastupovat nesměl, spolupracoval však s obhájci a pomáhal jim připravovat obhajoby. Dostával spoustu dopisů. Lidé k němu chodili jako do právní kanceláře. Stával se váženou a známou osobou. Tím začal být na obtíž komunistické justici.
První útlak
Místní prokuratora začala podnikat kroky, aby mu v laické právničině zabránila. Mimo jiné nařídila odborný psychiatrický posudek. Z toho nebylo nic. Nejenže byl Wonka zcela duševně zdráv, ale ještě ho psychiatr označil za vysoce inteligentního.
Okresní soud v Trutnově. Pavel Wonka zdejší justici „dělal problémy“ při procesech jiných občanů i svých vlastních.
Perzekuce proto dostala jinou podobu. Wonku ani jeho manželku nikdo nechtěl zaměstnat. Byli odkázáni na pomoc přátel. Wonka také odmítal založit rodinu, obával se, že by děti byly slabinou, kterou by režim mohl proti němu zneužít.
S manželkou se pak rozvedli. Když si šel do bytu pro věci, musel vylomit zámek. Z toho po čase vzešlo vykonstruované obvinění z porušení domovní svobody. Podle prokuratury se totiž Wonka nevlámal do bytu, kde dříve bydlel společně s bývalou manželkou, ale do bytu bývalé tchýně.
U soudu předložil výpis z evidence obyvatel jako důkaz, že manželčina matka v bytě nebydlela už 6 let. Prokurátor byl vyjevený. Soudce také a jednání odročil. V příštím jednání už měli připravenou konstrukci, že v evidenci obyvatel byla chyba. Bývalá manželka i její matka to dosvědčily. Wonka dostal podmínku na tři měsíce.
Trest vykonal srážkami ze mzdy, ale na rozsudek nahlížel jako na nespravedlivý a několik let bojoval za obnovu řízení. V roce 1986, kdy byl rozsudek konečně zrušen, už spis vážil 5 kilogramů.
Mezitím už ale byl Wonka odsouzen ve vykonstruovaném procesu za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, protože po jeho odchodu z posledního zaměstnání údajně klesla spotřeba benzínu. Nepodmíněný trest si Wonka odseděl na Borech.
Odvážná kandidatura
Vězení jej od jeho disidentské činnosti neodradilo, naopak. Po propuštění se rozhodl kandidovat do parlamentu jako nezávislý kandidát. Odvážný plán byl zcela v souladu s ústavou z roku 1968, ale pro úřady byl naprosto nepochopitelný.
Svou poslaneckou iniciativu proto hodlám zaměřit k ochraně společenského a hospodářského zřízení a k ochraně občanských práv občanů, jak by odpovídalo žádoucímu stavu v rozvinuté socialistické společnosti.
Kandidát Národní fronty, tedy „Wonkův protikandidát,“ bral Wonkovu kandidaturu jako žert. Na Národním výboru přihlášku založili ad acta jako nesmyslnou. „Uvědomělý“ redaktor Krkonošského deníku v ní ale viděl protistátní čin a všechno nahlásil.
Následovalo vyšetřování a v den voleb také domovní prohlídka. Pavla Wonku a jeho bratra Jiřího pak obvinili nejprve z pobuřování a pak z podvracení republiky.
Soud
Oba bratři, ale zejména Jiří, ve vazbě čelili psychické i fyzické šikaně. Jiřímu dozorci dvakrát do cely hodili provaz, „aby se jako Němčour oběsil.“ Bitím mu způsobili doživotní invaliditu. Cestou k soudu za sebou vlekl nohu. V soudní síni potřeboval oporu, aby vstal. Kvůli informacím o fungování komunistického vězeňství soudce z jednání vykázal veřejnost a novináře.
Pavel Wonka pak pečlivě vyvracel křivá svědectví spoluvězňů a přednesl dlouhou řeč, v níž zdůraznil zákonnost jednání i jeho soulad s politikou, kterou v té době hlásal Sovětský svaz. Justice uznala, že měl právo kandidovat. Dosáhl zmírnění obvinění z rozvracení republiky na pobuřování. Toho se bratři měli dopustit šířením svého volebního programu.
Jiří Wonka dostal 12 měsíců, které už si předtím „odkroutil“ ve vazbě. Pavel Wonka dostal 21 měsíců nepodmíněně a následně tři roky ochranného dohledu. Za sebe i bratra podal odvolání kvůli četným podivným okolnostem případu, Nejvyšší soud to ale zamítl.
Vězení
Po převozu do pověstného vězení v Minkovicích Wonku dozorci krutě zbili. Vykazoval příznaky otřesu mozku, ale ošetření mu odmítli. Na protest odmítl ve vězení pracovat. Proto jej obžalovali z trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Dál jej mučili a bili, až ho museli převézt do vězeňské nemocnice na Pankráci.
Po několika týdnech jej v o něco lepším stavu přesunuli do věznice Bory. To už se o jeho případ začali zajímat zahraniční diplomaté, lidskoprávní organizace a novináři. Díky tomu se Wonka v únoru 1988 dostal na svobodu. V rámci ochranného dohledu se měl denně hlásit na SNB ve Vrchlabí.
Michail Gorbačov v čele SSSR vyhlásil přestavbu společnosti. Pavel Wonka se označoval za revolucionáře oné přestavby. Československo ale k reformě systému přistupovalo zdráhavě a do Vrchlabí, kde Wonka žil, Gorbačovova přestavba ani nedorazila - panovaly tam čtvrt století staré pořádky.
Zmučený člověk
Cest do Vrchlabí ale nebyl schopen. Byl tak zbídačený, že nemohl chodit a špatně mluvil. Alespoň psychiku měl v pořádku. Psal materiály ke svým případům a žaloby na křivá svědectví.
Dozvěděl se, že kvůli mezinárodnímu tlaku je režim ochoten jej nechat vystěhovat do západního Německa. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se rozhodl té možnosti využít. Jakmile na tom byl trochu lépe, začal vystěhování řešit. Jenže na to už dojít nemělo.
Při vyřizování posledního potřebného papíru jej 5. dubna 1988 příslušníci StB opět zatkli. Při zatýkání jej zbili.
Byl na tom tak špatně, že do soudní síně jej museli donést. Mluvil pouze šeptem a tak se za něj vyjadřoval obhájce.
Obviněn byl z maření výkonu úředního rozhodnutí, protože se nehlásil na SNB. Hájil se zdravotními důvody. Kvůli dezolátnímu zdravotnímu stavu žádal propuštění.
Předvolaný vězeňský lékař jej však označil za komedianta. Soudkyně obhajobu odmítla a odsoudila jej na 5 měsíců. Wonka se na místě odvolal, takže rozsudek nenabyl právní moci.
Poslední vězení
Ačkoliv byl v hrozném stavu, umístili jej do vyšetřovací vazby mezi vězně.
Wonka tam čelil dalšímu bití. Nebyl schopen jíst, odpírali mu zdravotní péči. Patrně byl znásilňován spoluvězněm. Vězni z jiných cel později vypověděli, že často slyšeli jeho křik a naříkání.
(…) Několik dní jsem o sobě nevěděl. Zvracím. Vše se se mnou točí. Jsem zcela bez vlády. Jídlo jsem měl naposledy před zatčením. Nemohu ani pít, zase odstraňuji suché koráby, abych mohl dýchat. Všechnu tekutinu zvracím. Nevím, jak dlouho vydržím. Včera večer jsem se po několika dnech probral k sobě. Díky studeným obkladům spoluvězňů. Díky neustálým výplachům úst vodou se držím při životě. Spolknout nic nemohu. Žádám Vás o okamžitý zákrok ve všech možných směrech a okamžitý výslech rodiny. Nedejte na to, jak je věc navenek deklarována. Trpím i bolestmi pohybového ústrojí a ledvin. To víte, ležet na břichu, pod otevřeným oknem celý týden není legrace. Bylo proti mně použito mnohé mučení a násilí. Něco bylo deklarováno jako zdánlivé. Legální, něco skrytě. Od toho prvého mám zmrzačené ruce. Od druhého další části těla. Najdou se totiž tací, kteří mne dokázali bít pendrekem do hlavy a zmrzlých prstů u nohou, i při přenášení k lékaři. (…)
Rodina netušila o zatčení, soudu a vazbě. Wonkův obhájce, agent StB, ji kontaktoval až 22. dubna, sedmnáct dní po zatčení. To už se blížil tragický konec Wonkova utrpení.
26. dubna 1988 zmučený Wonka žádal o ošetření, mimo jiné i slovy: „Nenechte mě tady umřít.“ Marně.
Téhož dne okolo 18. hodiny na cele zemřel. Jeho rodině to dali vědět až o dva dny později.
Podle závěrů pitvy československých lékařů měl plicní embolii, která vznikla v prostatě.
Díky mezinárodnímu tlaku mohli druhou pitvu extrémně vyhublého pohmožděného těla provést profesor Robert C. Lawrence z Harvardovy univerzity a profesor Robertem H. Kirschner z chicagské univerzity. Potvrdili, že k smrti sice došlo kvůli plicní embolii, ale dodali, že měla svůj původ v nohách, nikoliv v prostatě. Podstatnou roli patrně sehrálo surové bití do nohou. Oba vyslovili názor, že kdyby Pavel Wonka dostal dobrou lékařskou péči, či kdyby nebyl vězněn v kritickém zdravotním stavu, nezemřel by.
Pohřeb
Při přípravě pohřbu Wonkův bratr Jiří narazil na to, že žádná pohřební služba ani tiskárna v okolí nebyla ochotna vytisknout parte. Nakonec musel až do Prahy, kde parte vytiskl Joska Skalník.
Pohřbu se zúčastnilo na 2000 lidí. Přenášela jej německá ARD, přišli zástupci velvyslanectví Austrálie, Británie, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Nizozemska a USA, uskupení VONS, Helsinki Watch, Amnesty International, Charty 77, Jazzové sekce a dalších. Nechyběli místní, kterým Wonka poskytoval právní pomoc.
Souběžnou tryznu v Praze StB zmařila.
Náhrobek Pavla Wonky ve Vrchlabí od sochaře Daniela Ignáce Trubače, osazený dodatečně v roce 1992.
Po sametové revoluci
Po listopadu 1989 se smrtí Pavla Wonky zabývala parlamentní vyšetřovací komise. Podle její tehdejší členky Hany Marvanové komise dospěla k závěru, že smrt Pavla Wonky způsobil především lékař MUDr. Radim Pek, ale také dozorci a soudkyně JUDr. Marcela Horváthová. Komise své závěry předložila prokuratuře, ta však nikoho neobvinila a věc odložila.
MUDr. Pek se stal praktickým lékařem. JUDr. Horváthová je dodnes soudkyní Okresního soudu v Trutnově. K případu se dříve vyjádřila v rozhovoru pro Trutnovský deník. Mimo jiné tam tvrdila, že ji parlamentní komise ve skutečnosti očistila, že si Wonka u soudu dal nohu přes nohu nebo že jej i jeho vlastní obhájce označil za komedianta.
V roce 2018 Pavel Wonka získal osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Prezident Miloš Zeman jej v roce 2013 vyznamenal medailí Za zásluhy in memoriam. Bratr Jiří Wonka pro něj postupně dosáhl rehabilitace v trestních kauzách. Všechny rozsudky nad Pavlem Wonkou byly nezákonné. Nikdy neměl být vězněn.
Jiří Wonka zůstává inspirací ve svém smyslu pro spravedlnost a zarputilé snaze napravit společnost. I dnes bychom jej velmi potřebovali.
Zdroje: Pavel Wonka – jeden z posledních politických vězňů komunistického režimu, ČT 24. Před dvaceti lety zemřel ve vězení Pavel Wonka. Pavel Wonka. Sdělení VONS č. 648. Advokát chudých P. Wonka zemřel v komunistické vazbě. Soudkyně, která ho poslala za mříže, soudí dál. Creative Commons Attribution 4.0. https://web.archive.org/web/20180314043258/http://archiv.trutnovinky.cz/index.php?gid=31231 https://web.archive.org/web/20110106034638/http://www.wonka.wz.cz/zivotopis.htm
