Článek
Problémem byl Biden
Z nárůstu volebního potenciálu i preferencí je zřejmé, že problémem pro voliče byl pouze přestárlý prezident Biden a že Demokratická strana s Kamalou Harrisovou v čele nejen může ve volbách klidně uspět, ale téměř jistě uspěje.
Harrisová, která byla jako viceprezidentka vidět velmi málo, nyní úspěšně vystupuje a sbírá podporu ze všech stran. Nikdo nemůže být na pochybách, že ona je v těchto volbách na straně americké ústavy, že i jako pokroková kandidátka ctí tradiční hodnoty a narozdíl od Trumpa také Ústavu USA. Šikují se za ní demokraté, středoví voliči i ta část republikánů, pro které je Trump jako kandidát nepřijatelný.
Harrisová tak potřebuje především zachovávat důstojnost, kontrastovat s hulvátstvím a fanfarónstvím Donalda Trumpa. Ten se diskredituje sám.
Jistě, najdou se lidé, kteří za prezidenta odmítají černocha, Inda nebo ženu. Ale to už jsou většinou skalní voliči Trumpa, které se Harrisová přetáhnout nesnaží a k vítězství je nepotřebuje.
Trump byl volitelný pouze jako menší zlo
Republikánský kandidát Donald Trump poslední týdny propadal pocitu, že má prezidentství v kapse. Přes veškeré jeho charakterové a trestněprávní problémy mu mnoho Američanů bylo ochotno dát hlas spíše než Bidenovi. Raději byli ochotni snést, že Trump rozkládá demokracii, než že zemi vede vetchý pomalý stařec, který potřebuje nápovědu a oporu. Po debatě prezidentských kandidátů se všichni (logicky) soustředili na otřesný výkon Bidena a nebyl prostor řešit, že Trump lže a mluví z cesty.
To teď už neplatí.
Trump dlouhodobě pracoval na tom, aby hlavním tématem voleb byl věk kandidáta. Nyní je sám nejstarším kandidátem v historii. Pokud by nad šedesátiletou Harrisovou zázrakem vyhrál a dokončil mandát, byl by nejstarším prezidentem v historii USA.
Co je pro něj horší? Když už se veřejnost nemůže pohoršovat nad omyly a přešlapy osmdesátiletého Bidena, obrací pozornost zpátky k průšvihům Donalda Trumpa. Daňovým únikům, nesouvislé mluvě, ale především útoku na parlament, který vyvolal 6. ledna 2021, protože neunesl prohru v předchozích volbách. To všechno mu jeho příznivci odpouštějí nebo to na něm dokonce obdivují. Ale jeho volební potenciál to znatelně omezuje.
Hnojomety sondují
O to zoufaleji se snaží Trump a jeho věrní najít vhodnou špínu na Harrisovou, očernit ji a stáhnout na Trumpovu úroveň. Moc by si přáli se vrátit do situace, kdy stejně nebylo z čeho vybírat, ale Trump byl větší frajer.
Pro začátek proto bezostyšně zkoušejí všechno možné a zjišťují, co se u voličů ujme. Někdy jde i o protichůdná tvrzení. Jednou tvrdí, že Harrisová jako prokurátorka byla příliš mírná a nebojovala dost proti kriminalitě. Podruhé, že byla přísná a nespravedlivá a podezřelé posílala na nucené práce. Trump dokonce v souvislosti s Harrisové stanoviskem k situaci na Blízkém východě přišel s tím, že Harrisová nesnáší Židy. Než tu lež vypustil, opomněl si zjistit, jaké vztahy Harrisová skutečně k Židům má. Jenže Harrisové manžel je Žid a jako antisemita z toho vychází Donald Trump.
Přišel také s tvrzením, že Harrisovou nemají rádi podřízení. Ani to se nepotvrdilo. Zato se mu demokrati začali posmívat, že to od něj sedí. Jako prezident totiž vystřídal nejvíce ministrů v historii a většina z nich o něm hovoří velmi nelichotivě.
Zatím to vypadá, že na žádnou vhodnou špínu proti Harrisové nemůže přijít. Jeho tábor se už uchyluje i k zoufalé kritice, že se Harrisová divně směje.
Zatím nejobskurnější útok Trumpa na Harrisovou ale představuje tvrzení, že míšenka Harrisová se dříve hlásila pouze ke svým indickým kořenům a jako černoška se identifikuje až v posledních letech. To je hloupost a snadno prokazatelná lež. Trump tím vzbudil posměch a opovržení černé komunity. Odrazuje barevné voliče, kteří zvažovali hlas pro něj.
Bylo pouze otázkou času, kdy se to stane. Je známý rasista.
Dříve byl největším šiřitelem mýtu, že se Barrack Obama nenarodil v Americe, nebo posílal černé poslankyně „domů, odkud jsou.“ Ještě v době, kdy už pracoval pro svého otce, v domech Trumpových nesměli bydlet černoši. Jeho otec byl dokonce kdysi zatčen na shromáždění Ku Klux Klanu, ale tvrdil, že se tam ocitl náhodou.
Není divu, že pro Trumpa je snaha hrát na rasovou notu vždy gólem do vlastní branky.
Výmluvy tentokrát v násilný pokus o puč nepřerostou
Ihned poté, co Harrisová začala nabírat přízeň v průzkumech, Trumpovi příznivci do veřejné debaty vracejí lži o manipulaci voleb. S těmi Trump poprvé začal před volbami před čtyřmi lety, když už bylo jasné, že nemůže vyhrát.
Z pozice prezidenta tehdy tvrdil, že mu volby chtějí ukrást. Jak je to možné, když v té době vládl všem úředníkům a bezpečnostním složkám, nikdy nevysvětlil. Po prohraných volbách na veřejnosti rozhlašoval, že vše byl podvod a ve skutečnosti vyhrál. V soukromí pak tlačil na své úředníky i na úředníky států, aby výsledky voleb manipulovali.
Jeho snaha vyvrcholila 6. ledna 2021, kdy požadoval, aby viceprezident Pence neuznal výsledky voleb a jmenoval Trumpa prezidentem. Ten to odmítl, a tak Trump své rozvášněné příznivce poštval proti budově parlamentu a vyprovokoval je k útoku.
Zatímco policisté zoufale žádali o pomoc, jeho viceprezident byl v přímém ohrožení života a vzbouřenci drancovali budovu parlamentu, Trump vše sledoval v televizi a pomáhat nikomu nehodlal.
Když nakonec místo něj svou povinnost splnili guvernéři sousedních států, vyslali národní gardu a bylo jasné, že povstání bude potlačeno, Trump své příznivce konečně vyzval, aby odešli, ale nezapomněl je přitom pochválit.
To se nebude opakovat. Tentokrát je Amerika na podobné jednání z jeho strany připravená, navíc Trump nemá pravomoci prezidenta USA. Až prohraje, nebude mít možnost tlačit na ministry, aby falšovali volby.
Bez vítězství není imunita
Trump ale výhru ve volbách nutně potřebuje. Valí se na něj několik trestních stíhání. Nejzávažnějším obviněním je právě podněcování ke vzpouře, má toho však víc, v jednom procesu už byl uznán vinným a čeká na rozsudek o trestu.
Pokud by vyhrál, další čtyři roky by požíval prezidentské imunity a získal by čas a moc, aby se z právních šlamastyk dostal. Bez imunity ale východiska nemá. Pokud se nedostane do Bílého domu, skončí po právu ve vězení a patrně se z něj do konce života nedostane.
Naděje na obnovu Republikánské strany
Jeho prohra by byla ale výhrou pro Ameriku a především pro Republikánskou stranu. Tu Trump morálně zdecimoval a přetvořil v kult svých uctívačů.
V roce 2016 nejprve mezi kandidáty v primárkách působil jako zjevení. Díky urážkám a chvastounství ale vším dokonale probruslil. Vypořádal se s odporem uvnitř strany a během sporů po neúspěšném lednovém puči odpor zcela zlomil. Své stranické protivníky přiměl k obratu nebo vyměnil.
Pravicovou stranu Ronalda Reagana přeměnil v bandu prolhaných ukřičených radikálů. V americkém systému dvou stran je taková míra korupce jedné z nich obrovský průšvih. Hrozí, že v každých volbách proti sobě budou kandidovat demokraté a extremisté.
Prohra Donalda Trumpa a spravedlivé potrestání za daňové úniky, podvody a především zfušovaný pokus o převrat by znamenaly naději, že se do Republikánské strany navrátí úcta k ústavě, pravdě a společenskému řádu.
Držme Americe palce.
Zdroje: archiv autora. Trump incited Jan. 6 attack after ‚unhinged‘ White House meeting, panel told. Barack Obama citizenship conspiracy theories. Trump’s control over party in focus as Republicans convene, post-shooting. FACT FOCUS: Trump’s misleading claims about the Jan. 6, 2021, attack on the Capitol. Průzkum CNN: Trump vede, Harrisová je na tom ale stále lépe než Biden. CC BY-SA 4.0.