Článek
Dezinformace se šíří od 20. května 2024, kdy by prezidentovi Zelenskému v době míru skončil mandát. Tehdy se šířila v rámci příspěvku na sociálních sítích, který mimo jiné tvrdil, že Ukrajinci s tím nesouhlasí a mohli by se vzbouřit. Prezidentské pravomoci by měly údajně podle ústavy přejít na parlament, Nejvyšší radu Ukrajiny.
Realita je ovšem jiná.
Prezident Ukrajiny vykonává své pravomoci do převzetí úřadu nově zvoleným prezidentem Ukrajiny. Pravomoci prezidenta Ukrajiny jsou předčasně ukončeny v případě: 1) rezignace; 2) neschopnosti naplňovat moc kvůli zdraví; 3) odvolání z funkce impeachmentem; 4) smrti.
Vidíme, že až do zvolení a inaugurace dalšího prezidenta je povinností Volodymyra Zelenského prezidentské pravomoci vykonávat. Jedině kdyby odstoupil, byl odvolán, onemocněl, byl velmi vážně zraněn nebo zemřel, přešly by jeho pravomoci podle jiného článku na předsedu parlamentu (nikoliv na parlament). Zbývá tedy otázka: proč další prezident nebyl po 5 letech Zelenského mandátu zvolen?
Odpověď nalezneme v článku 1 hlavy 3 ukrajinského volebního zákona, který jasně říká, že v průběhu stanného práva nebo výjimečného stavu se volby konat nebudou. Je dokonce povinností prezidenta je zrušit. Zrušené volby musí být vyhlášeny nejpozději 30 dnů od skončení stanného práva.
Ustanovení platí od roku 2015 (vešlo tedy v platnost několik let předtím, než se Volodymyr Zelenský stal prezidentem). Ukrajina taková opatření potřebovala především kvůli tomu, že kvůli anexi Krymu a válce na Donbase nebyla schopna na oněch územích pořádat volby; jde však také o projev oprávněných obav z rozšíření války.
Stanné právo na Ukrajině platí od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na ukrajinské území. A s tím souvisí další rozměr dezinformace, že „Zelenský je diktátor.“ Podle dezinformátorů je totiž stanné právo zbytečné nebo účelové.
Setkal jsem se také s tvrzením, že „na Ukrajině se vlastně nic neděje“ a „na západě Ukrajiny by se klidně mohlo volit.“ To by bylo skvělé, ale bohužel to nevychází z reality.
Ukrajina je ve válce celá, ne jen nějaká její část. V ohrožení je celé její území. To je poměrně známá skutečnost, je ale těžké nebo marné ji vysvětlovat lidem, kteří si ani po třech letech drsné války situaci plně nepřipouštějí, či ji dokonce překrucují.
Naprostým vrcholem drzosti a hlouposti je pak tvrzení, že „Zelenský válku protahuje, aby se udržel u moci.“ Je to nechutné přenášení zodpovědnosti z pachatele na oběť.
Volby technicky uskutečnit nejde, není ani zájem
Vedle samotného ohrožení voleb hrůzami války však má spravedlivý průběh voleb i další překážky:
- mělo by hlasovat také asi 8,5 milionu uprchlíků v zahraničí
- měli by hlasovat také vojáci na frontě
- měli by hlasovat také obyvatelé okupovaných území
- Rusko má historii kybernetické manipulace voleb.
S tím třeba každý nemusí souhlasit. V takovém případě však není na místě lamentovat na sociálních médiích a v hospodách, že je Zelenský diktátor. Ukrajina má podobně jako Česká republika ústavní soud. Na ten by se mohli obrátit například poslanci, pokud by se domnívali, že volební zákon nebo současný postoj prezidenta k volbám neodpovídá ústavě. To se ale nestalo. Na řešení existuje politická shoda.
Mezi občany Ukrajiny už to úplně jednomyslné není, podle průzkumu v únoru 2024 bylo 11 % občanů pro konání voleb a 16 % pro to, aby Zelenský odstoupil a převedl pravomoci na předsedu parlamentu. (Pozice parlamentu je v tomto ohledu ještě silnější než ta Zelenského, zákaz konání parlamentních voleb během války je přímo součástí ústavy.) Převaha občanů však byla pro setrvání Zelenského v úřadu do konce války.
Sám Zelenský se možností konání voleb zabýval, ale shledal ji extrémně finančně náročnou. Konstatoval, že by ji nešlo realizovat bez finanční pomoci z venčí. EU ani NATO však na konání ukrajinských voleb nemají takový zájem, aby do nich směřovaly významné finanční prostředky. To je určitě správně.
Kde se to vzalo?
Zdá se, že původně informace o konci Zelenského mandátu vznikla jako omyl v rámci ukrajinské veřejné debaty před květnem 2024. Přerostla však v dezinformaci, kterou už několik měsíců šíří proruské kanály.
Je ironií, že si berou do úst ukrajinskou ústavu. Měly by se zabývat také dalšími jejími částmi. Třeba hlavou 10 o Autonomní republice Krym, nebo článkem 102, podle kterého má prezident mj. povinnost garantovat státní suverenitu, územní celistvost, nebo třeba realizaci strategického směřování k plnému členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Jenže to už se ruským dezinformátorům a jejich ovečkám do krámu nehodí.
Zdroje: Ústava Ukrajiny. Interview Zelenského s Lexem Fridmanem. Archiv autora. Další odkazy v textu.