Hlavní obsah
Cestování

Podivuhodné české stopy napříč Ruskem aneb obskurní „pseudobohemika“ jako součást ruského koloritu

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Poznámka o paradoxním výskytu reálných i fiktivních „českých stop“ na každém kroku po Rusku - v obchodech, na ulicích i marketingové reklamě. (Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět)

Článek

Jak jsem již opakovaně zmínil ve svých „literárně-politologických cestopisech“ o Rusku, zatímco třeba na ruské výrobky (kromě kalašnikova) nenarazíte po světě prakticky nikde, na českou stopu člověk narazí i na Sibiři (stejně jako po celém Rusku, ale i v Koreji či na Filipínách) prakticky na každém kroku, což občas vyvolává nejen pocit pýchy, ale i jakési pofidérní spřízněnosti, iluzorního pocitu domova. A na pozadí proruských sankcí i četné asociace a konotace, ať již ve smyslu dopadu účinnosti sankcí (pokud jde o složitě pašované originální české výrobky) anebo naopak ve smyslu mystifikací o jejich neúčinnosti (jedná-li se o pouhé napodobeniny, klamné uvedení provenience anebo zneužití vžitého názvu).

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

Hospoda U Švejka - Omsk

Zároveň si člověk uvědomí jakousi ruskou národní schizofrenii, jestliže na jedné straně nás ruská režimní propaganda a podstatná část ruského národa (díky většinovým českým postojům vůči velkoruskému šovinismu, ruským imperiálním ambicím a vojenské agresi na Ukrajině zosobněné čekistou Putinem) řadí pomalu mezi úhlavní nepřátele ruského národa a na straně druhé se zde kdejaká firma pyšní označením svých produktů jako "českých"!

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

České stopy v Rusku

Každému se asi hned v mysli vybaví třeba stařičké české tramvaje, brázdící ulice mnohých ruských měst, obstarožní nákladní tatrovky nebo všudypřítomné reklamní poutače Škodovky a kanceláře Kellnerova Home Creditu (představujícího v Rusku jedničku v oblasti spotřebitelských úvěrů), případně české restaurace ve většině ruských velkoměst.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

české stopy v Rusku

Plus skutečnost, že prakticky v každém ruském obchodě s potravinami, od Petrohradu po Vladivostok a Jakutsk, může člověk narazit na celou škálu výrobků firmy Hamé, stejně jako na Velkopopovického Kozla, Budvar, Bakaláře, Staropramen nebo Krušovice.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

české stopy v Rusku

Mnohdy jde však také o různá „pseudobohemika“, tj. různé, hlavně potravinářské výrobky, které se pyšní nálepkou „české“, přestože jde o jednoznačnou místní produkci.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

české stopy v Rusku

Některé „české“ stopy jsou jen prostým odrazem inspirace, jiné jsou však nepokrytou mystifikací, cíleným projevem plagiátorství, kdy ono zavádějící „češství“ má být jakousi garancí či synonymem kvality (asi jako v případě proklamované „německé/švýcarské“ kvality výrobků některých našich výrobců či prodejců).

Připomíná to někdejší „báječná léta pod psa“, kdy největším snem každého budovatele socialismu byl nákup kapitalistického zboží v Tuzexu a komunističtí papaláši se nalévali francouzským koňakem a pokuřovali ameriky.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

České stopy v Rusku - Omsk

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

České stopy v Rusku - Omsk

Jestliže takový "Žatecký Gus"[1] staví své místní renomé aspoň na skutečnosti, že obsahuje žatecký chmel, pak různé patoky typu iževského „Gambrinusu“ nebo novgorodské „České koruny“, nemají s Českem pranic společného, resp. asi tolik, jako naše „ruské vejce“ s Ruskou federací.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

české stopy v Rusku

„Českou korunu“ obestírá závoj tajemství, jako ostatně mnohé další pivní značky honosící se označením „české“ pivo, ačkoliv u nás doma je buď nikdo nezná, resp. se na jejich etiketě nachází maličká poznámka sdělano vo Voroněži, Novgorodě, Kaluze apod. Vesměs mají tyto značky jedno společné – jde o patoky, které kazí pověst českého piva.

V případě „České koruny“ se jedná o produkt firmy stejně tajemné, jako pivo samotné. Má jím být firma Staropilsen sídlí oficiálně (pro formu) v Plzni, ačkoliv tam ji nikdo nezná a své ʽplzeňskéʼ pivo vaří v Pivovaru Nymburk. Podle informací na webu vyváží tato firma, za níž − podle zjištění LN − stojí jistý bulharský podnikatel Emanuil Kaludov Valkanov (žijící v Sofii), pivo značek Česká koruna, Staropilsen a Zlatá Praha kromě Ruska do 15 zemí.

Přestože v Česku pivovar Staropilsen skoro nikdo nezná ani mezi šéfy pivovarnických institucí, vytváří v Rusku dojem, že je representantem plzeňské pivovarnické tradice. Podle lidí z branže Valkanov prostě jen v zahraničí šikovně využívá pověsti českého piva a renomé plzeňských sládků.

„Nevím, o koho jde, co dělají, kde sídlí,“ prohlásil v Lidovkách na adresu Staropilsenu předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.[2]

S „Českou korunou“ si ovšem mohou podat ruce i další „české“ značky piv distribuovaných v Rusku – třeba Češskoje originalnoje, Praha či Zlatá Praha – která rovněž nemají s Českem a českým pivem, resp. tradičním českým způsobem jeho vaření, vůbec nic společného (jak potvrdily mj. i výsledky testů opakovaně publikované v renomovaném měsíčníku Pivo, Bier & Ale).

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

české stopy v Rusku

Ruské pivovary prostě jen sprostě parazitují na dobrém jméně českého pivovarnictví.

Což ani příliš nepřekvapuje, známe-li tradici sovětských „vynálezů“, od „kalašnikova“, po raketoplán.

Totéž činí ovšem i mnohé masokombináty, nabízející všemožné „české“ sasisky, kolbaskyspikačky, nezřídka i s českým nápisem či vlaječkou.

--------------------------------------------

[1] Žatecký Gus je ruské světlé pivo plzeňského typu, vyráběné společností Baltika Breweries a distribuováno v zemích bývalého Sovětského svazu. Přestože se jedná o ruský výrobek, bývá prezentováno jako tradiční české pivo. Na ruský trh bylo toto pivo poprvé uvedeno v r. 2009.

[2] LN, 15. května 2015

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Hospoda U Švejka - Omsk

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

„Česká“ Hospoda U Švejka - Omsk

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

České stopy v Rusku - Bělgorod

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

„České“ stopy v Rusku - Bělgorod

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

české stopy v Rusku - Kazaň, Tatarstán

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

české stopy v Rusku - Itkutsk

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

české stopy v Rusku

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Přivítání v krasnojarském pravoslavném chrámu - fanynky ČR

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

Ruští patrioti demonstrují proti pomníkům českých legionářů, kteří se je pokoušeli zachránit před bolševickou diktaturou

===========================================

Zdroj:

F. R. Hrabal-Krondak: CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT.Výňatek z 2. dílu, str. 307–3011 (http://www.cadpress.sk/rusko2017recenze.htm)

-----------

O AUTOROVI:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Fero HRABAL-KRONDAK

Autorovy video-rozhovory o Rusku:

-----------------------------------

Další TÉMATICKÉ WEBY a doporučené zdroje:

Jak se žije na ruském Jamalu ve 21. století

Zajatci Severu - trudný život obyvatel ruské Arktidy

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz