Článek
Ve výšce přibližně 5 100 metrů nad mořem v peruánských Andách leží La Rinconada, nejvýše položené trvale obydlené sídlo na světě. Toto městečko ale netrhá rekordy jen svou nadmořskou výškou. Často je označováno za nejhorší místo k životu vůbec.
La Rinconada původně vznikla jako dočasný hornický tábor, ale během prudkého růstu cen zlata na počátku 21. století se postupně proměnila v chaoticky se rozrůstající město. Tisíce hledačů zlata z Peru i Bolívie sem přišly s vidinou bohatství, čímž se populace rozrostla na odhadovaných 30 000 až 50 000 lidí, přestože zde téměř neexistuje infrastruktura ani veřejné služby.
Každodenní boj o přežití
Vzduch v této nadmořské výšce obsahuje jen asi polovinu kyslíku oproti hladině moře, což činí i ty nejjednodušší činnosti vyčerpávajícími a u mnoha obyvatel se objevuje chronická výšková nemoc. Místní často trpí neustálými bolestmi hlavy, závratěmi a dalšími zdravotními problémy spojenými s nedostatkem kyslíku.
Řídký vzduch ale není jediný problém spojený s polohou města. Průměrné roční teploty se pohybují kolem bodu mrazu a sníh není výjimkou ani v letních měsících. Vegetace je téměř nulová a prudké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí výrazně ztěžují každodenní život.
Také základní služby, které jsou jinde samozřejmostí, zde prakticky chybí. La Rinconada nemá kanalizaci, přístup k pitné vodě je omezený, neexistuje organizovaný odvoz odpadu a elektřina byla zavedena teprve v 21. století. Odpadky i lidské exkrementy se hromadí v ulicích a obyvatelé jsou odkázáni na kontaminovanou vodu z tajících ledovců.
Zlatá horečka 21. století
Důvod, proč v tomto Bohem zapomenutém místě vůbec někdo žije, je zlato a příslib zbohatnutí. Pro většinu horníků ale tato představa končí chudobou a vykořisťováním. V dolech kolem Rinconady se pracuje v neformálním systému zvaném „cachorreo“, kdy člověk pracuje celý měsíc bez nároku na mzdu a poslední den v měsíci může těžit sám pro sebe.
Při zpracování rudy se pak běžně používá rtuť a další toxické látky, které kontaminují půdu i vodní zdroje. Výpary rtuti a znečištěná voda přispívají k respiračním onemocněním, neurologickým poruchám a dalším vážným zdravotním problémům.
Peklo na zemi pro ženy
Život v La Rinconadě je obzvlášť krutý pro ženy, které mají přísně zakázaný vstup do dolů díky místním pověrám a folkloru. Místní jsou přesvědčení, že přítomnost ženy v dole by mohla rozhněvat ducha hor a způsobit, že zlato zmizí nebo dojde k neštěstí. Tyto pověry jsou hluboce zakořeněné a dodnes ovlivňují každodenní život tamní komunity.
V důsledku tohoto zákazu jsou ženy vyloučeny z přímé těžby zlata a odkázány na špatně placené a často nebezpečné práce na povrchu. Mnohé z nich ručně třídí rudu, perou hornické oblečení, vaří, nebo tráví dny prohledáváním odpadků, ze kterých se snaží získat zbytky zlata pomocí toxických chemikálií. Tato práce je fyzicky náročná a představuje vážná zdravotní rizika.
Nedostatek pracovních příležitostí pak žene část žen do neformální ekonomiky, včetně prostituce, která je v La Rinconadě rozšířená. Ženy zde často čelí násilí, zneužívání a extrémní sociální nejistotě, přičemž přístup ke zdravotní péči, ochraně nebo právní pomoci je minimální.
Bezpráví a sociální úpadek
Kromě environmentálních podmínek sužují město také vážné sociální problémy. Kvůli minimální přítomnosti státu a nedostatku institucí si La Rinconada vysloužila přezdívky jako „Ďáblův ráj“ nebo „město bez zákona“. Časté jsou násilné trestné činy, organizovaný zločin a aktivita gangů, alkoholismus, prostituce, obchod s lidmi i konflikty o zlato a omezené zdroje.
Zdravotní péče i školství jsou pak prakticky nulové. Vážné zdravotní případy vyžadují cestu dolů z hor, kterou si mnozí nemohou dovolit. Díky znečištění, chronickým nemocem, kriminalitě a extrémním životním podmínkám se průměrná délka života v La Rinconadě odhaduje pouze na 30–35 let, což je zhruba polovina celostátního průměru Peru.
Realita snu o bohatství
Pro většinu lidí je hlavním magnetem vidina rychlého zbohatnutí. Skutečnost je však pro většinu obyvatel nemilosrdná — každodenní dřina, celoživotní zdravotní následky a jen minimální šance na lepší zítřek. Přesto toto místo stále láká nové přistěhovalce s vidinou bohatství a těm, kdo tam jednou přijdou, se z Rinconady se odchází jen těžko. Představa zlata je drží v chudobě a ochotě přijít do dolu další den znovu.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/magazine/article/gold-is-a-toxic-lure-in-the-worlds-highest-settlement
https://arafat.it.com/guide-to-la-rinconada-life-at-the-worlds-highest-town
https://timesofindia.indiatimes.com/world/rest-of-world/half-the-oxygen-no-running-water-inside-the-worlds-highest-town-where-50000-people-still-live/amp_articleshow/127398934.cms
https://mybestplace.com/en/article/la-rinconada-one-of-the-most-hellish-places-on-the-planet
