Norimberský trychtýř

V 17. století, v době po Třicetileté válce, kdy se Evropa znovu pokoušela nalézt řád, víru a rozum, vznikl v Norimberku symbol, který se stal trvalou alegorií lidské pošetilosti: „Norimberský trychtýř“.

Podle pověsti šlo o zázračný nástroj, jímž bylo možné nalít moudrost přímo do hlavy bez učení, bez námahy, bez pochopení.

Indoktrinací je myšleno předávání hotových názorů a dogmat tak, aby byly přijaty bez pochyb a bez možnosti vlastní volby.

V 17. století se indoktrinace projevovala v církevní výuce i v monarchistické poslušnosti, dnes ji můžeme vidět v ideologii, médiích či masové kultuře.

Za trychtýřem se skrývá podstata toho, čemu dnes říkáme indoktrinace.

Je to proces, při němž člověk nepoznává, ale přebírá. Nepřemýšlí, ale opakovaně přijímá, co mu bylo vloženo.

Indoktrinace vypadá jako vzdělání, ale liší se v jednom zásadním bodě – cílem.

Zatímco vzdělání člověka posiluje, indoktrinace ho tvaruje.

Vzdělání rozvíjí rozum, indoktrinace nahrazuje rozum jistotou.

Vzdělání učí jak myslet, indoktrinace říká co si myslet.

A právě tady se znovu objevuje norimberský trychtýř – jako varování před systémem, který chce plnit hlavy, ale ne probouzet mysl.

Zatímco vzdělání posiluje vnitřní svobodu, indoktrinace ji nahrazuje jistotou cizí autority. Obě mohou používat stejné prostředky – školu, knihy, řeč – ale jejich cíl je opačný: vzdělání osvobozuje, indoktrinace podřizuje.

Dnes už trychtýře nejsou z mědi, ale z křemíku a světla.

Z obrazovek, sítí, algoritmů a proudů dat.

Nálevka je všude – v titulcích, ve zkratkách, v hluku, který se tváří jako poznání.
Informace proudí rychleji než kdy dřív, ale moudrost se vytrácí.

Člověk je znovu jen nádobou, tentokrát napojenou na síť, v níž se mu místo rozumu servírují názory.To, co kdysi dělala církev nebo stát, dnes dělají média, korporace a digitální algoritmy.

Udržují iluzi, že chápeme svět, protože ho vidíme – i když vidíme jen to, co nám bylo předem vybráno.

Skutečné vzdělání nezačíná v hlavě, ale ve vůli vědět.
Chceme poznat, nebo být naplněni?
Chceme přemýšlet, nebo se nechat krmit?

O trychtýři jsem se poprvé dozvěděl na základní škole.Vzpomínka na hodinu literatury kde nám jako zajímavost paní učitelka, ukázala ilustraci na které byl člověk s trychtýřem zapojeným do hlavy a nad ním stojící „mudrc“ naléval jakési tekuté „vzdělání“ kapalnou „moudrost“ či „vědění“ z odměrky přímo do mozku.

Vzpomínka se my po více jak 20 letech najednou vynořila z paměti. Ale na název jsem si nemohl vzpomenout. Šel jsem tedy pro radu k AI…

Popsal jsem ji vzpomínku, výjev z ilustrace, zmínil jsem že to byl starý vynález a ilustrace zhruba ze 17. st… Co následovalo byl ukázkový „výplach“ od nekorunovaných králů moderního vymývání mozků. Nejprve jsem se zeptal modelu od OpenAI, ale i po několikátem zopakování a celkem přesném popisu jsem dostával výpach za výplachem.. Odpovědi typu co máte na mysli je Zkusil jsem tedy konkurenci od společnosti google..

Potom jsem popis tryctýře napsal přímo do vyhledávače a já zahlédl 2 obrázky odkazující se na název „Nurnberger trichter“ a já okamžitě věděl že sem nalezl co jsem hledal.. Trochu mě zaskočilo že to bylo tak snadné a rychlé.. ale následoval pocit zklamání, ačkoliv na první pohled bylo vidět že jde o „legendu“ všeobecně známí „symbol“ téměř nic jiného než 2 ilustrace sem nemohl o trychtýři najít…

Následně jsem se vrátil za OpenAI, abych ji oznámil můj objev. Pro lepší představu, přikládám obrázky naší konverzace…

a závěr..