SPD zaslalo své noviny: „Vysílá signál, ale ne ten laciný Fialovský“

Letní vydání novin „Na vlastní oči“ s číslem dvanáct nám dorazil domů, jako spoustě dalším (vyšly v nákladu 4 900 000ks). Ihned mě to zaujalo a dal jsem se do čtení. Titulní strana je mimo název čísla „Síla věci měnit“ obohacena až spasitelsky vyhlížející skupinou představitelů nejen SPD. Za předsedou strany Tomiem Okamurou stojí například Jindřich Rajchl předseda strany PRO a člověk, kterého provázela jedna kontroverze za druhou, po Okamurově pravici se založenýma rukama stojí Libor Vondráček za stranu Svobodných a v zadní řadě této fotografie vidíme Zuzanu Majerovou jako předsedkyni Trikolory, která je zahleděna na temeno hlavy předsedy SPD.

Titulní fotografie místy připomíná plakáty s Avengers a vyfocení akorát čekají, až se budou moci vrhnout na záchranu světa, v našem případě České republiky. Což byl nejspíše záměr, jelikož jako možná „záchrana“ pro Českou republiku od „Fialy“ právě toto uskupení má být.

Po otevření celkem osmistránkového čtiva na nás vykoukne Tomio Okamura se zvednutým palcem a představuje nám svůj plán, který by prosadili, kdyby „přešli z opozice k pozici“. Jednoduchá hesla jako dostupné bydlení a léky pro každého jsou doplněna krátkým popisem, jak by se toho mělo dosáhnout.

„Uvolníme státní pozemky, podpoříme družstva a zajistíme startovací byty pro mladé,“ popisuje plány Okamura u dostupného bydlení.

Pro zajištění dostupnosti léků pro všechny, navrhují zřízení státního výrobce a podporu výzkumu. O lécích píše také pod svým medailonkem Zuzana Majerová (takové medailonky jsou hlavní částí novin). Představuje ideální Česko: „Kde maminka nemusí projíždět stránky pěti lékáren kvůli sirupu pro dítě. Kde diabetik ví, že jeho inzulin bude zítra i za rok.“

V dalším medailonku se Rajchl a Vondráček zaměřují na svobodu slova. Předseda strany PRO dává příklad, kde podle něho bylo ohroženo svobodné vyjádření názoru – případ Jaroslava Popelky. V rychlosti, jde o uložení trestu aktivistovi Popelkovi (mimo jiné zákaz vstupu na území Prahy na dobu 1,5 roku), který na protivládní demonstraci nabádal ostatní účastníky ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Někteří se o to také pokusili. Výše trestu měla být čtyři měsíce, po porušení daných podmínek se sazba zvedla na jeden rok.

Mimo tento případ zmiňuje také hrozící tříletou sazbu pro Tomia Okamuru za jeho xenofobní plakáty o migrantech (takto je samozřejmě nepopisuje). O této situaci se také v posledním článku zmiňuje sám Okamura. On jen dle svých slov: „Upozornil na reálné problémy spojené s masovou migrací afrických a muslimských přistěhovalců.“

Rajchl se po zastávání Popelky a Okamury odvolává, že trestní právo by nemělo sloužit k umlčování názorů.

„Svobodný prostor je živý tehdy, když v něm zaznívají i hlasy, které ruší pohodičku spokojených,“ uvádí Vondráček o stejném problému. „Umlčování názoru není síla – je to slabost moci, která se bojí debaty,“ pokračuje. A zakončuje výkřikem: „NE CENZUŘE!“

Ředitel cestovní agentury a zastupitel města Jilemnice Bronislav Kalvoda píše například o problému kamionů, které si z obcí dělají objížďky a ohrožují tak obyvatele a ničí silnice.

Další člen SPD, který se věnuje v tomto vydání nějakému tématu, je Michal Švarc, ředitel městské policie, krajský zastupitel a zastupitel města Jablonec n. Nisou. A není to nic jiného než bezpečnost. Článek v úvodu popisuje, čeho se obyvatelé v ČR bojí – děti chodit večer samy ven, vykrádání vestibulů a drogově závislých. Chce posílit městskou i státní policii, zejména na místech, kde je situace nejhorší (vybrané části měst, nádraží a problémové čtvrti).

Také chce, aby policisté měli více pravomocí, jelikož jim zákony svazují ruce a oni nemohou vždy konat tak, jak by měli. Jen pozor, aby se policie nestala jen prodlouženou rukou politiků, jak to můžeme vidět u států, ze kterých si SPD bere příklad.

Plány, které jsou v těchto novinách zmiňovány nejsou občas k zahození. Ale zdá se mi, že některé body jsou jen klasické potřeby a lidské názory, kde se moc lidí neliší (bezpečí, potřeba léků…). A za ty by stálo hlasovat. Ale nikde není zmíněno, kde se na to vezmou peníze a hlavně to, že SPD je z principu názorově nebezpečná strana, která má své hodnoty postavené na nenávisti a strachu a snaží se to schovat za jarmarky, kde si koupíte kilo cibule za 8 Kč a 250g másla za 39 Kč.

NÁZORY PREZENTOVANÉ V TOMTO ČLÁNKU JSOU ČISTĚ OSOBNÍ