Článek
Když jsem se ale na nějakou takovou pražskou holku v tramvaji usmál, většinou buď protočila oči, nebo mi rovnou věnovala pohled „ty vole, další úchyl“. Pak jsem jednou jel za kámoškou do Brna (friendzoned, ale nemohl jsem si pomoct), usmál jsem se v šalině na nějakou betelnou koc, a ona se usmála zpátky. Já byl v šoku, protože jsem najednou nevěděl, co dělat. Když se na vás někdo koukne stylem „jsi úchyl“, tak víte – prostě nic. Ale co znamená, když se usměje zpátky? Mám jít za ní? Bylo to vůbec na mě? Nesměje se tak na každého? Kde seženu zásnubní prsten?
Nejsem v tom ale sám. Vím, že spousta Pražáků má slabost pro Brňačky nebo dokonce Slovenky. Je to jiná liga, jsou prostě daleko lepší. Blbé je, že Praha má přetvářecí schopnost. Z úžasné Brňačky se stane během pár let stejná Pražanda jako všechny ostatní.
Takže vzít si Brňačku a žít s ní v Praze není řešení. Co tedy? Odstěhovat se do Brna, kterému odpustíte, že je to vlastně jen největší retardér na D1? Že je to Kobayashi Maru únikových her? Nevím. Asi ano.
Celé to hezky ilustruje úvodní obrázek, kde pražská kampaň je „zírání je obtěžování“ a druhá, taková brněnská, „jsme vaše seznamka“. Za první kampaní stojí tristní spolek Konsent (samozřejmě pražský), který je přicuclý na dotační vemeno a za tyhle peníze všude, kde se dá, roztrubuje svoje dekadentní, pomatené světonázory na interakci muže a ženy - interakce povolena po vzájemném odsouhlasení na mobilu. A za druhou kampaní přímo MHD v Brně. Za mě super, i když já bych šel s kampaní mnohem dál.
Konsent je fakt dobrý spolek – vede ho baba bez vzdělání Johanna Nejedlová, kandidovala za stranu Zelených (zaplaťpánbůh, skončili v propadlišti dějin), píšící do A2larm, členka výkonného výboru ženské lobby. Na dotacích už vysosali přes 15 milionů. Jako super spolek, na kterém mi vadí jen to, že si berou mé peníze z daní a mají tendenci mi říkat, jak smím a nesmím žít. Jinak proti nim nic nemám. ;-)
Mimochodem na dopravní podnik v Brně přišla hromada stížností, například od feministek Sdruženy (bacha, už se vám tyhle blbky formují i v Brně, a kromě toho, že nenávidí muže, ještě podporují Palestinu), že kampaň podporuje sexuální násilí a obtěžování. Další takový jouda na mě vyskočil na LinkedIn, kde se chlubil, že do Brna napsal… vlastně totéž.
Jak si vlastně tyhle feminazi a omega males představují seznamování v budoucnosti? Těžko říct. Pro mě bylo neuvěřitelně těžké oslovit holku naživo. Párkrát jsem se hecnul, ale bylo to šíleně těžké vystoupení z komfortní zóny. Všechny, kteří na to měli odvahu, oslovit holku na ulici, jsem obdivoval. Dnes… dnes je to prý obtěžování. Vlastně je prý obtěžování i dívání se na holku v tramvaji. (Btw, jak ona ví, že se na ni díváte? Dívá se na vás?) Takže asi preferují seznamování ve virtuálnu. Předpokládám, že když žena osloví muže, tak je to asi taky sexuální obtěžování, jsme si rovni, ne? Takže tudy taky cesta nevede.
Já jsem ve svém mládí raději než seznamování face2face (mimochodem tehdy dobrý klub na Štvanici) používal tehdejší hit seznamování (zvlášť pro asociální matfyzáky) – rande.cz a libimseti.cz, což bylo nejen na serverech, ale i na libimseti parties. Čistá virtualita mě nebavila, a tak jsem první na rande.cz zprávou tahal holky rovnou ven. Byl jsem mockrát v čajovně ve věži na Letné, na squashi, na frisbee, nebo jen tak ve Stromovce, docela super. Dnes je ve virtuálnu asi nejznámější Tinder. Jenže ten už se proměnil na platformu, kde krásní muži předstírající bohatství hledají zábavu na 20 minut (i když vždy tvrdí něco o „navždy“), kde si ošklivé ženy zvedají sebevědomí tunou lajků na svých pracně vybraných a vyretušovaných fotkách a haldami zpráv, na které neodpovídají, pokud muž není ze skupiny, o které jsem mluvil, a kde krásné baby hledají sponzory. Nic jiného tam nefunguje.
Moc způsobů k seznamování nezbývá, a předpokládám, že to feministkám a ostatním trpícím misandrií vyhovuje. Když nemůže mít tlustá, zmatená, nelogická holka s modrými vlasy a knírkem chlapa, tak ať nemůže ani žádná jiná.
Nenechme si tímhle zkazit náš svět. O moji generaci asi moc nejde, ale mám dva syny a nechci, aby žili ve zvráceném světě podle Konsentu a Sdružen. Žilo by se jim těžko.
