Život Ivana Horníka: Největší korupční aféra u nás

Ivan Horník se narodil v Praze v roce 1951. Horník překvapivě nefáral v dolech, ale vyučil se zámečníkem, miloval fotbal a jak sám později řekl: „po rodině je fotbal pro mě nejvíc“.

Pobíhal po fotbalových trávnících tradičních pražských klubů jako Admira, Radotín a jeho později osudová Viktoria Žižkov. Větší díru do světa ale udělal jako funkcionář. Kariéru v této profesi odstartoval ve třiceti sedmi letech v divizním Brandýse nad Labem. Postupně se během tří let otrkal ve specifickém fotbalovém prostředí a dovedl svůj klub až do druhé ligy.

Následný krok směřoval rovnou do nejvyšších pater českýho fotbalu, když v roce 1992 nastoupil do prvoligové Viktorky Žižkov. Ta po jeho příchodu vyhrála pohár a pohybovala se v lepší polovině tabulky.

Příkladem toho, že Horník svoji práci uměl, je to, že dokázal na Žižkov přivést Karla Poborského. O tehdy mladého nadějného hráče měli zájem obě pražská S, ale Horník se dokázal domluvit se správnými lidmi. Do Slavie Poborský přestoupil až o rok později.

Pak ale nastaly finanční potíže, změna majitele, ale s tím i nová výzva pro Horníka a tou byla pražská Sparta. V té době naprostý hegemon českého fotbalu. Následné tři sezóny znamenali tři tituly a Ivan Horník byl na koni.

Ale opět přišla změna majitele, který si do klubu přivezl vlastního manažera, a to Miroslava Peltu.

Ivan Horník se po konci ve Spartě vrátil kam jinam než na Žižkov, kde navázal na dřívější úspěchy. Opět vyhráli pohár a o rok později jim unikl titul až v posledním kole. V roce 2004 ale nastal rychlý pád. Viktoria Žižkov sestoupila do druhé ligy a zároveň přišlo obvinění z uplácení rozhodčích společně se zveřejněním legendárních odposlechů.

Odposlechy určitě dobře znáte ze slavné divadelní hry Petra Čtvrtníčka Ivánku kamaráde, můžeš mluvit?. Hovory právě Ivana Horníka s předsedou komise rozhodčích Milanem Brabcem vysloužily nekompromisnímu manažerovi trest odnětí svobody na sedm měsíců s podmíněným odkladem na pět let, pokutu 900 000 korun a, co bylo nejhorší, zákaz činnosti ve fotbale na deset let. Spolu s ním byli v kauze potrestáni rozhodčí, delegáti, ale i fotbalové kluby a činovníci z Uherského Hradiště, Opavy, Vítkovic a Liberce. Sám Horník nikoho jiného neoznačil, ale přiznal, že jezdil na červenou.

Mezi obviněním a trestem se stihl ještě na chvíli mihnout v Příbrami, kde se ho snažil ujmout jeho známý Jaroslav Starka. Ale na slavném balkóně dlouho nevydržel. Starka měl sám problémy s policií, takže Horníkovi tohle angažmá spíše přitížilo.

Ačkoliv Ivan Horník nebyl hlavou korupce v českém fotbal, stal se jejím symbolem. Stejně jako kila jablek, hrušek a kaprů, kterými se ve fotbalové hantýrce mysleli peníze na úplatky.

I když bychom asi očekávali, že Horník po tom všem ve fotbale skončí, opak byl pravdou. Po šesti letech mu byl zákaz působení ve fotbale odpuštěn a začala další éra Horníkovy bafuňářské kariéry.

Ale opravdu se celých šest let distancoval od fotbalu? Podle svých slov pomáhal ve stavební firmě svého kamaráda podnikatele Jíchy. Jenže ten byl spojený s fotbalovým klubem Jirny, kde se hrála divize. No a podle dopisu, který získal novinář Luděk Mádl, se Ivan Horník scházel v té době s šéfem rozhodčích Romanem Berbrem.

Každopádně se po prominutí trestu hned vrhl zpátky do fotbalu, i když na tu nejvyšší úroveň si musel chvíli počkat, přestože se kolem něj motala Slavia a Jablonec. Svojí kariéru oficiálně restatroval v třetiligovém Chomutově, kam si přivedl několik svých bývalých ligových hráčů a dokázal tým ze spodních příček tabulky dostat téměř do boje o postup.

Samozřejmě se to neobešlo bez kontroverzí a podezření z ovlivňování rozhodčích, ale zůstalo pouze u nich. Po roce v Chomutově skončil a na chvíli se mihnul ve střížkovské Bohemce, kam ho přivedl majitel Karel Kapr.

Další krok Ivan Horník sám popsal jako návrat na místo činu. V červnu 2014 se stal generálním ředitelem své milované Viktorie Žižkov.

Ani tam ale dlouho nevydržel a následovalo posledním angažmá v Horníkově kariéře, které bylo, jak jinak, pikantní. Nastoupil totiž do Jablonce, kterému šéfoval starý známý Miroslav Pelta, tehndejší předseda FAČR.

Ani v Jablonci už díru do světa neudělal. Jeho sláva ale znovu ožila se seriálem Štěstíčku naproti, který se věnuje korupci ve fotbale v období Horníkovi největší slávy. Dnes už si Horník užívá důchodu, ale prý ho stále můžete vídat na zápasech jeho milované Viktorky Žižkov, na kterou nikdy nezanevřel.