Článek
Vito Corleone (Marlon Brando) je kmotr obrovské a pohádkově mocné rodiny. Jelikož nechce podporovat drogovou politiku mafiánských klanů, zaplete se do mafiánské války bez pravidel, kdy jsou vyhlazovány celé rodiny. Vito si uvědomuje své stáří a chce přenechat moc synovi Michaelovi (Al Pacino), který však s rodinou nechce mít nic společného. Když však umírá Vito i Michaelův bratr Sonny (James Caan),rozhodne se Michael postavit do čela rodiny. Tím však opět zažehne mocenské soupeření.
Kmotr Maria Puza nebyla žádná hodnotná kniha. Byl to brakový román k vodě, který se skvěle prodával, ale každý od něj dával ruce pryč. Osloveno bylo na 30 režisérů zvučných i méně zvučných jmen. Zkrátka další běžný zakázkový film s průměrným rozpočtem 1 až 1,5 milionu dolarů. Producentem filmu byl však Robert Evans. Člověk zcela se vymykající hollywoodskému systému. Pohledný blonďák se známostmi ve všech kruzích, který se rád předváděl, bral Francise Forda Coppolu možná i jako výzvu po všech těch režisérských primadonách. Jak známo, je vždy lepší film svěřit do rukou režiséra, který to chce natočit, než do rukou ostříleného matadora. Na režii byl Coppola doporučen viceprezidentem výroby u Paramountu Peterem Bartem.
Hlavní roli Coppola vydupal pro Marlona Branda, největšího a nejdražšího průšviháře té doby, se kterým nikdo nechtěl točit. Dalšími vybranými na roli kmotra byli Sir Laurence Olivier a George C. Scott, představitel Pattona ze slavného filmu, ke kterému Coppola napsal scénář. Brando souhlasil s Coppolovou opatrnou taktikou kamerových zkoušek zdarma. Pro takovou hvězdu něco neslýchaného. Coppola jednou zavzpomínal: „Dostal jsem z Branda souhlas s tím, že nosí špunty do uší, protože nemá rád hlasité zvuky, tak jsem všem řekl, že musíme být jako nindžové. Používali jsme znakovou řeč. Připravili jsme se a pak ho vzbudili. On vyšel z ložnice v japonském rouchu. Popadl svůj culík, vytáhl si ho nahoru na temeno, na ruce si nanesl černý krém na boty a rozetřel ho po vlasech. Pak si nacpal do pusy několik papírových kapesníků a řekl: „No, měl by vypadat jako buldok.“ Byl jsem ohromený. Ohrnul si límec u bílé košile, kterou jsme přinesli, a řekl: „Víte tihle lidé ho mívají vždycky ohrnutý.“
Brando byl nakonec angažován, jak všichni víme, ale rozhodně se to neobešlo bez problémů. Michaela Corleoneho měl hrát Ryan O’Neal, Warren Beaty a nebo Robert Redford, ale Coppola si po mnoha castingách nakonec vydupal Al Pacina, který byl v té době prakticky neznámý. Problém byl, že se ze zoufalství upsal jinému filmu. To už měla být práce pro bez skrupulózního Roberta Evanse. Ten obvolal studiové advokáty, majitele produkčních společností a Al Pacina lstí a falešnými hrozbami získal.
Po čtyřech měsících došlo k natáčení filmu a okamžitě se vyrojila spousta vyhrůžek. Filmaři byli vyháněni z jednotlivých lokací kvůli zásahům jisté skupiny sponzorované italsko-americkou ligou v čele s Frankem Sinatrou a Sammym Davisem. Kdyby nešli filmaři těmto lidem na ruku a neudělali řadu změn ve scénáři, žádný Kmotr by nikdy nebyl. O této dramatické části filmu pojednává zdařilé seriálové zpracování autobiografické knihy producenta Kmotra Rudyho, který vysílala ČT pod českým názvem Nabídka (The Offer).
Během celého filmu se nesmělo použít spojení cosa nostra, protože něco takového samozřejmě nikdy neexistovalo. (Podobné zkušenosti potvrdil Karel Gott ve svém vyprávění o angažmá v Las Vegas, kdy mu byl zastaven rozhovor v rádiu poté, co na prvním místě nepochválil jako svůj pěvecký vzor Franka Sinatru, který byl majitelem rádia.)
Perné chvilky připravoval Coppolovi kameraman Gordon Willis, který si liboval v tak temných odstínech, že na denních pracích nebylo téměř nic vidět. Ve studiové hollywoodské produkci bylo naprosto nemyslitelné, aby herci hráli v protisvětle a úvodní scéna v domě Vita Corleoneho je mimořádně tmavá i na dnešek. Nějaký dobrák odvezl denní kameramanské práce bez vysvětlení v pátek odpoledne k šéfům Paramountu a tam jim pustil hrubý nesestříhaný materiál. Studio svolalo mimořádnou schůzi. Evans se před šéfy rozčílil, materiál odvezl a oznámil jim, že se sejdou po víkendu. V pondělí hlavounům pustil jím osobně sestříhanou verzi. Tmavé záběry najednou vytvořily komplexní úžasnou úvodní sekvenci a člověk, který materiál přivezl, dostal hodinovou výpověď.
První Kmotr je brilantně natočenou ságou s ohromnou vizuální přesvědčivostí. Kamera si libuje v temných tónech a neustále na nás dýchá dramatická atmosféra umocněná nesmrtelnou hudbou Nina Roty. Úvodní scéna svatby, návštěva producenta vrcholící scénou s uťatou hlavou koně v posteli, postřelení Kmotra, scéna v nemocnici nebo mafiánský křest první vraždy Michaela jsou naprosto geniální momenty a hvězdnou hodinou světové kinematografie.
Strhující výkon Marlona Branda byl vyznamenán Oskarem, kterého odmítl převzít kvůli zobrazování indiánů v amerických filmech a fatálně byly ve své době ignorovány i skvělé výkony Al Pacina, Jamese Caana, Roberta Duvalla a Diane Keaton. Film byl v premiéře uveden v kategorii R (do 17 let pouze v doprovodu dospělé osoby), která většinu filmů diskvalifikuje na cestě ke komerčnímu úspěchu, ale diváci byli nadšení. Film se stal obrovským komerčním hitem a Coppola, který měl 7,5 % ze zisku, se stal přes noc do smrti nezávislým člověkem. Za vydělané peníze koupil obrovskou vinici v Kalifornii a pokračoval i v producentské činnosti.
Před lety jsme dělali Dny Francie na zámku Stránov a jídlo a víno nám obstarali přátelé Marcela a Roger, kteří se do Mladé Boleslavi, potažmo Prahy vrátili z Kalifornie, kde provozovali rodinnou kavárnu. Každé ráno k nim chodil vousatý muž na kávu a Marcela za ním jednou přišla a říkala mu, nezlobte se, ale jste mi hrozně povědomý. A on povídá, aha, no, já jsem Francis Ford Coppola jsem majitel těch vinic, co tu máte u kavárny a každé ráno se po nich procházím. A Marcela říkala, to bych se taky chtěla někdy projít a pan Coppola jí nabídl, že se může připojit. A tak se Marcela k málomluvnému géniovi připojila a ten jí své slavné vinice ukázal. V podstatě je to v přímém rozporu, jak o Coppolovi píší už dekády novináři jako o uzavřeném géniovi stranícím se lidí. Spíš bych řekl, že Coppola se ani tak nestraní lidí jako Hollywoodu a spřízněnému tisku PR manažerů. Za sebe musím dodat, že jsem Coppolovo víno dostal k narozeninám od kamaráda a bylo moc dobré.
Film však i přes komerční úspěch neustále pronásledovala silná kontroverze. Přestože byl film nominován na 11 Oskarů těsně před slavnostním ceremoniálem byl diskvalifikován hudební skladatel Nino Rota, protože se akademikům zdálo, že používá stejné hudební motivy jako ve filmu Fortunella a byl vyřazen ze soutěže. V průběhu předávání cen to vypadalo, že tvůrci přijdou úplně zkrátka, ale těsně před finále snímek proměnil 3 hlavní kategorie – film, scénář a herce v hlavní roli.
Kmotr změnil studiový systém. Od formy zakázek se přešlo do éry tzv. blockbusterů, filmů, do kterých studio investuje obrovské prostředky a nasadí je v letních nebo zimních měsících, kdy chodí diváci do kina nejčastěji. (Pro zajímavost v Evropě je hlavní sezóna jaro a podzim). Kmotr byl předvojem, jakousi první vlaštovkou tohoto systému, který k obrazu svému přetvořilo zázračné duo George Lucas a Steven Spielberg. Kmotr patří k nejlepším filmům všech dob a některé dialogy jako: „Udělám vám nabídku, kterou nebudete moci odmítnout,“ se dostaly i do běžné mluvy. Americký filmový institut dával dohromady seznam oblíbených hlášek z amerických filmů a i přes přítomnost všech klasických komedií Kmotr opanoval čelní příčky, a to není v žádném případě komedií!
Komunistická cenzura film do Československa nepustila, ale paradoxně povolila knižní předlohu. Ta se stala okamžitě nesmírně žádaným zbožím. Dočetl jsem se, že film se hrál na ilegálních VHS za komunistů, ale s tím jsem se nesetkal, protože tehdy kolovaly zejména akční filmy a sci-fi - Stallonovky, Schwarzeneggerovky, Hvězdné války, Policejní akademie atd.
Film se hrál v kinech počátkem devadesátek a televize, zřejmě i kvůli délce, hrála čtyřdílnou televizní verzi, která je kompilátem Kmotra i druhého pokračování, ale liší se od špičkových kinoverzí, jež vyšly v novém miléniu ve sběratelské edici posvěcené samotným Coppolou a kde jsem Kmotra opakovaně objevil i já, a to v originálním znění s titulky. Byť jsem příznivcem českého dabingu, tak Kmotr má hned tři verze a všechny nestojí za nic.
TVŮRCI, HERCI A FORMÁTY:
USA, 1972, The Godfather, režie: Francis Ford Coppola, scénář: Mario Puzo, Francis Ford Coppola podle románu Maria Puza, kamera: Gordon Willis, střih: William Reynolds, Peter Zinner, hudba: Nino Rota, hrají: Marlon Brando, Al Pacino, James Caan, Richard Castellano, Diane Keaton, Robert Duvall, Talia Shire
175 minut, 1.85:1, 35 mm, barevný
Oskar za film, mužský herecký výkon (Marlon Brando), scénář, nominace na Oskara: režie, herec ve vedlejší roli (James Caan), herec ve vedlejší roli (Robert Duvall), herec ve vedlejší roli (Al Pacino), kostýmy, střih, zvuk, hudba (diskvalifikován po nominaci)
SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:
SLANINA, Ondřej. Slavná světová filmová klasika. Praha: Charon media, 2011. ISBN 978-80-90497-5-04.
profil filmu na dabingforum
Zpátky si dám tenhle film - rozhlasový pořad Karla Gotta na Dvojce Českého rozhlasu
