Krotitelé duchů: Reitmanův megahit zářil i v ČSSR

Trojice parapsychologů Dr. Peter Venkman (Bill Murray), Dr. Raymond Stantz (Dan Aykroyd) a Dr. Egon Spengler (Harold Ramis) dostanou padáka na univerzitě jako šarlatáni po nepodařeném destruktivním a neuvěřitelně zábavném kontaktu se záhrobím v městské knihovně. Rozhodnou se proto podnikat. Zazní i kritické ohlasy:

Zastaví majetek, vezmou si úvěry, pronajmou nepoužívanou hasičskou stanici, koupí starou polorozpadlou sanitku jako zásahový vůz a natočí reklamní spot. Zaměstnají také sekretářku: ,,Nemohla byste aspoň předstírat, že něco děláte?“ Začátky jsou krušné, ale jednou zazvoní vytoužený telefon a volá první zákazník. Je jím krásná a chytrá umělkyně Dana (Sigourney Weaver),která ve své lednici viděla něco strašného. Obhlédnout to jede Dr. Venkman, který jí sice nevěří ani za mák, ale nová zákaznice se mu velmi líbí. Kdyby tak tušil, že v domě krásné Dany plánuje svůj velkolepý návrat zlý starověký bůh Gozer.

Od doby, kdy se film dostal na plátno, utekla už pěkná řádka let a vyrojilo se mnoho zaručených zajímavostí a legend. A o čem, že měl být film původně? Prvotní myšlenka vznikla v hlavě Dana Aykroda, který si přečetl v jednom časopise o parapsychologii, že existuje zařízení, které zachytí ducha nebo fantoma. Od toho byl jen krůček k tomu přijít s nápadem vytvoření speciálního komanda proti duchům, něco jako organizovanou zásahovou jednotku. Představitelé měli být nejpopulárnější komici té doby – John Belushi, Dan Aykroyd a Eddie Murphy. Jak možná víte, John Belushi, který byl považován za komediálního génia se předávkoval drogami a zemřel. Dan Aykroyd, jenž byl spoluautor scénáře proto oslovil kamaráda a oblíbenou televizní a vycházející filmovou hvězdu Billa Murrayho, zda by si v jejich komedii nechtěl zahrát, protože se projekt najednou kvůli svým vysokým nákladům a absenci opravdové hvězdy ocitl u ledu. Murray roli přijal s podmínkou, že studio Columbia mu umožní natočit jeho vysněný umělecký projekt The Razor’s Edge (film se stal děsivým propadákem, ale jak se dále dočtete, pachuť zejména pro managery studia nebyla nakonec zdaleka tak hořká). Nicméně s přemýšlivým Murraym v hlavní roli bylo scénář nutno trochu upravit.

Z akčního komanda vymítačů se stali leniví univerzitní profesoři a Harold Ramis se rozhodl, že právě on by měl hrát třetí hlavní roli Dr. Egona Spenglera. Celý film od začátku produkoval a chystal se i režírovat Kanaďan, ovšem narozený v československém Komárnu Ivan Reitman. Reitman měl za sebou už několik výdělečných filmů a vyznačoval se neobvyklou bystrostí, proto si ho oblíbili investoři, kteří mu svěřili naprosto astronomické finanční prostředky. Zatímco všichni ve studiu oprávněně tušili, že vzniká megahit, tak nebozí obyvatelé New Yorku jen s hrůzou sledovali monstrózní produkci ve svých ulicích. Film sice má velké množství počítačových efektů, ale z většiny se musel točit pěkně postaru a to způsobovalo obrovské komplikace v dopravě. Na druhou stranu jen pouhá přítomnost Billa Murrayho v ulicích vyvolávala mezi fanynkami naprosté nadšení. Říká se, že v New Yorku jsou lidé na filmaře zvyklí, ale po Krotitelích duchů i jinak vstřícná radnice města začala filmařům vydávat značná omezení. Ivan Reitman sdělil, že natáčení tohoto filmu by se rovnalo dnešnímu 350 milionovému rozpočtu. Bavíme se tedy o částce, které má naše Ministerstvo kultury na celý rok!

Film se natáčel v ateliérech, v reálných ulicích New Yorku, zejména ve čtvrti Tribeca a na slavné Columbia University v New Yorku. Tam však pod podmínkou, že se před kamerou nesmí vyslovit jméno univerzity, ve slavném hotelu Biltmore Hotel v Los Angeles a na mnoha dalších místech. Při uvedení do kin se splnila i ta nejtoužebnější očekávání všech tvůrců. Film se stal megahitem. Během prvního víkendu sice žádná sláva, ale za devět měsíců ho jen v amerických kinech navštívilo 65,8 milionů Američanů! V takový úspěch nedoufal nikdo.

Pro komerční úspěch filmu se jen těžko hledají slova, protože za ty roky film vydělal doslova jmění a stal se fenoménem. Jen v době svého uvedení vydělal desetinásobek svého rozpočtu a na prodeji nosičů dodnes trhá rekordy. Kdo z toho neměl velkou radost byli jistí manželé, kteří měli stejné telefonní číslo jako byla linka Krotitelů duchů a každou hodinu jim volalo tisíc vtipálků, že mají doma ducha, kterého potřebují vymýtit. Reitman proto nechal na všech kopiích filmu uprostřed distribuce změnit telefonní číslo na neexistující. To je to číslo 555 a pár čísel k tomu, které je v každém druhém americkém filmu.

V New York Times vyšla recenze, která na filmu oceňuje zejména první polovinu, s budováním napětí a se skvělým výkonem Billa Murrayho. Recenzent se však u filmu od doby, kdy se otevřela lednička s Gozerem, evidentně nudil a kritizoval ústup humoru na vrub speciál ním efektům a také to, že někteří herci úplně nepochopili styl filmu, ve kterém hrají. Na závěr popřál Billu Murraymu úspěch v komedii, která by plně odpovídala jeho komickému potenciálu inteligentního komika. Tu bohatě naplnil ve filmech chytrých režisérů Wese Andersona a Jima Jarmusche a samozřejmě režisérky Sofie Coppoly.

Samotný film má přesně to neuvěřitelné kouzlo, které funguje na diváky téměř po celém světě. Krotitelé duchů jsou rodinným snímkem, je v něm spousta legrace, romantiky, ale i napětí a na rozdíl od dnešních komedií nestaví na trapnosti a nechutnostech. Kdo film upřímně nesnáší je herec William Atherton, který ve filmu ztvárnil zápornou postavu Waltera Pecka. Když se film stal fenoménem, lidé na něj neustále pokřikovali sprosté nadávky na ulici a v jednom baru se musel dokonce prát, když vysvětloval, že je herec a v žádném případě nevypustil do ovzduší New Yorku duchy a fantomy.

Když v roce 1988 konečně dorazili Krotitelé duchů se zpožděním do československých kin, zrodil se masivní hit i u nás a film navštívilo do sametové revoluce bezmála jeden a půl milionu diváků! Oficiální režimní filmoví kritici však prožívali těžké chvíle a na tehdejším fenoménu nenechali nit suchou. Zatímco lidé v sálech řvali smíchy, dobové recenze v tisku (jako nekompromisní Rudé právo) se křečovitě snažily film ideologicky onálepkovat. Snímek byl vnímán jako typický produkt „prohnilého amerického komerčního nevkusu“ a „kapitalistického kýče“. Kritika tvůrcům vyčítala přemíru hlučných triků, absenci hlubšího uměleckého poselství, a dokonce i oslavu soukromého podnikání – hrdinové si koneckonců založili firmu a brali za chytání duchů peníze na ruku. Skutečnost, že za tímto celosvětovým triumfem stál potomek emigrantů a rodák z Komárna Ivan Reitman, raději po anglicku přešli mlčením.

V našem říčanském městském kině byl film okamžitým zjevením. Kapacita 240 sedaček samozřejmě vůbec nestačila. Nejdříve mě na film vzali rodiče, táta se u něj královsky bavil a pak jsme s kamarádem Jirkou žadonili u rodičů, aby jsme dostali peníze na vstupenky na opakovanou návštěvu, protože jsme chtěli vidět zeleného ducha požírajícího párky, bláznivé triky a slyšet kultovní vtípky v legendárním českém barrandovském dabingu, kterému vévodil Jiří Štěpnička, Petr Pospíchal, Jaroslav Kaňkovský, Zlata Adamovská, Michal Pavlata a Karel Heřmánek. Naneštěstí má film velice špatně upravené dialogy, kde zaniklo mnoho skvělých gagů, který zcela jistě vznikl bohužel kvůli tehdy samozřejmě naprosto nepochopitelné neznalosti amerických reálií. Tuto skutečnost bohužel nezachránil ani pozdější dabing ČT, který se dialogy a zejména obsazením barrandovskému ani zdaleka nevyrovná. Doufejme, že jednou nastane den, kdy budou Krotitelé duchů, Velké nesnáze v malé Číně, Honba za diamantem a Policajt v Beverly Hills přeloženy tak, jak si zaslouží a kdyby se to povedlo klidně i s pomocí AI a originálními hlasy českých dabérů, nemuselo by to být vůbec špatné, protože osmdesátkové originály nadabovali špičkoví dabingoví herci kalibru Viktora Preisse, Elišky Balzerové, Oldřicha Kaisera nebo Petra Olivy. Mimochodem televizní premiérou Krotitelů duchů zahajovala vysílání televize Nova.

PS: Film Razor’s Edge se stal propadákem a Bill Murray, který se tím filmem chtěl vymanit ze škatulky komika bojoval dlouhých dvacet let, než si světové publikum konečně všimlo, že není jen komediant, ale všestranný velký herec. Krotitelé duchů mají zatím natočené druhé pokračování, reboot s ženskými hrdinkami a druhý reboot s dětskými hrdiny od slavného syna Ivana Reitmana Jasona.

HERCI, TVŮRCI A FORMÁTY:

Ghostbusters, USA 1984 režie: Ivan Reitman, scénář: Dan Aykroyd, Harold Ramis, kamera: László Kovács, hudba: Tom Bailey, Elmer Bernstein,Alannah Currie, Joe Leeway, Brian O’Neal, Kevin O’Neal, Ray Parker jr., Diane Warren, střih: David Blewitt, Sheldon Kahn, hrají: Bill Murray, Dan Aykroyd, Sigourney Weaver, Harold Ramis, Rick Moranis, Annie Potts,William Atherton, Ernie Hudson, David Margulies, Steven Tash

105 minut, 35 mm – 2.35:1, 70 mm – 2.20:1, barevný (Metrocolor)

nominace na Oskara – nejlepší efekty, nejlepší píseň (Ray Parker jr.– Ghostbusters), BAFTA – nejlepší píseň, nominace BAFTA – nejlepší efekty, nominace na Zlaté glóby nejlepší film komedie/muzikál, nejlepší píseň, nejlepší mužský herecký výkon v komedii/muzikálu (Bill Murray) a mnoho dalších cen a nominací

SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ: