Článek
John Rambo (Sylvester Stallone) je vietnamský veterán, který se rozhodl navštívit kamaráda z války. Zjistí, že už není mezi živými, a tak s omluvou odejde. Během chvilky dorazí za ceduli malého města, kde ho okamžitě spatří místní šerif Teasle (Brian Dennehy). Ten mu řekne, že není vítaný a odveze ho za hranice města s příkazem, ať se nevrací. Rambo počká než šerif odjede a vydá se zpátky do města. Šerif ho posléze spatří a okamžitě zatkne pro potulku. Na policejní stanici ho čekají sadistické postupy místních buranů a Rambo si v paměti připomene hrůzné zážitky z války ve Vietnamu. Když ho chtějí oholit břitvou, rozhodne se pro útěk. V tu chvíli se rozpoutá téměř válečné peklo. V patách mu jsou policisté a je prolita první krev. Válečník Rambo bude muset bojovat o život a policisté kontaktují jeho bývalého velitele plukovníka Trautmana (Richard Crenna), aby jim pomohl odpadlíka chytit.
Neameričtí producenti Andrew Vajna (Maďarsko) a Mario Kassar (Libanon) vydělali ve firmě Carolco velkou sumu peněz prodejem amerických filmů do zahraničí a chtěli se sami stát hollywoodskými producenty. Koupili práva na 10 let starou knihu Davida Morella, kterou si mezitím prodávala studia navzájem mezi sebou a Kassar si půjčil od svého kmotra, pařížského bankéře, 18 milionů dolarů na pokrytí nákladů. Nutno podotknout, že to nebyl první pokus o zfilmování Ramba. Režisér Ted Kotcheff totiž v 70. letech připravoval pro Warner Bros snímek First Blood podle scénáře, který napsalo scenáristické duo Michael Kozoll a William Sackheim. Producenti se rozhodli projekt před natáčením zastavit z obavy reakce publika, jež s válkou ve Vietnamu nebylo ještě ani zdaleka vyrovnané. A právě Kotcheff byl s novopečenými producenty dobrý kamarád a na celý zastavený projekt je upozornil v domnění, že by z toho mohl být skvělý film a potenciální trhák. Jen pro zajímavost, hollywoodská studia v průběhu 70. let nechala napsat scénář hned 23 týmům scenáristů a všechny verze šly do šuplíku.
Vajna s Kassarem roli Ramba nabídli okamžitě Sylvestru Stalloneovi, ale ten váhal, protože si nebyl jistý, zda z projektu začínajících producentů nesejde. Dále oslovení Richard Gere a William Hurt odřekli kvůli nedostatečnému uměleckému přesahu. Stallonea přemluvili penězi a nabídkou tvůrčí svobody, když mu nabídli sumu 3, 5 milionu dolarů, procenta ze zisku a možnost úprav v již napsaném scénáři, protože Stallone v té době uvažoval o pověšení herectví na hřebík a věnovat se jenom psaní scénářů. Ostatně měl ve svém portfoliu nominaci na Oskara právě za scénář a dlouhou šňůru propadáků. Jenže Stallone scénář přepíše, změní vyznění filmu, vyškrtá si většinu svých replik a akcentuje ve filmu téma navrátilců ve Vietnamu s patosem sobě vlastním.
V původním scénáři byl Rambo neohrožený hrdina střílející policajty jako na střelnici a Sly ho přepíše podle svého naturelu na outsidera hledajícího svou identitu v nepřátelsky naladěné společnosti a navrhne, že by Rambo vůbec nezabíjel, aby se nezprotivil publiku. Stalloneovi se splní velký sen, když se producentům podaří s jeho přispěním angažovat do role plukovníka Trautmana Kirka Douglase. Scénář se v průběhu natáčení neustále přepisoval a Douglas nepřenesl přes srdce, že se jeho role změnila z hlavní na v podstatě epizodní. V okamžiku, kdy za ním přišli Stallone s Vajnou, že se rozhodli přepsat konec a Rambo nezemře, řekl: „Pánové, v tom případě není důvod, abych u filmu zůstával. Sbohem“.
Vajna okamžitě zajišťoval náhradu a vzápětí dorazil Richard Crenna. Americký tisk však stál pevně za Douglasem a Stallone musel v médiích korigovat svůj pošramocený obraz. Douglas se se Slyem objevil před kamerou v mafiánské komedii Oscar, kde hrál jeho otce a v první společné scéně mu vlepí obrovskou facku, která rozhodně nevypadá hraně! Film se natáčel v Britské Kolumbii a díky těmto incidentům se natáčení prodloužilo o drahé 3 týdny.
Filmaře trápilo špatné počasí, někdo ukradl rekvizitářům pravé zbraně za 50 tisíc dolarů a opravdové problémy nastaly kvůli zraněním. Stallone si popálil ruce petardou, zlomil si několik žeber a zranil nožem sebe i Briana Dennehyho, ten také neplánovaně prolétl skleněnou střechou v jedné ze závěrečných scén filmu a zlomil si tři žebra. Jeden z kaskadérů neodhadl rychlost, sešlápl plynový pedál dříve než měl a převrátil auto tak nešikovně, že si nalomil hned 11 obratlů.
Obrovským potížím se světlem čelil již tehdy nesmírně zkušený maďarský kameraman Andrew Laszlo. Film se natáčel uprostřed zimy a v lesním prostředí byla neustále tma. Právě na tomto filmu si mezi kameramany udělala jméno společnost FUJI, jejíž citlivý a relativně levný filmový materiál umožnil film natočit v tak technicky náročných podmínkách. To se ostatně okamžitě doneslo i do Československa, kde měli filmaři obrovské problémy při natáčení pohádky Třetí princ v Adršpachu a právě materiál FUJI film zachránil před průšvihem.
Zásluhu na celkovém vyznění snímku má hudební skladatel Jerry Goldsmith, který kromě svižné akční hudby dovedl napsat partituru i pro melancholické části snímku tak, že diváka osloví i po letech. Pasáže, kdy Rambo přichází k skromně vypadajícím domkům u vody nebo se rozhoduje, zda překročit most a vrátit se do města, jsou mistrnou ukázkou fungující filmové hudby.
Vajna s Kassarem film sice plánovaně dokončili, ale neměli dosud zajištěnou distribuci. Velká studia sice v průběhu natáčení zájem měla, ale nabízela neuvěřitelně nevýhodné sumy. Stallone v hlavní roli totiž mimo sérii Rockyho nikdy nepotvrdil svůj hvězdný potenciál. To se změnilo až při projekci světovým filmovým filmovým nákupčím. Během okamžiku Vajna s Kassarem na prodeji práv zajistí pro Carolco jmění. Producenti si nakonec pro americkou distribuci vybrali společnost Orion, která sice nenabídne žádnou pevnou sumu za práva, ale zaplatí ze svého 5 milionů za reklamní kampaň. To se i producentům jevilo dostatečně lákavě.
Rambo byl předveden testovacímu publiku v Las Veagas s oběma natočenými konci, tedy s koncem podle knihy a koncem podle Stalloneova scénáře. Po konci, kdy Ramba plukovník Trautman na konci zastřelil a začaly titulky, obecenstvo vyvolávalo jméno režiséra a křičelo sprosté nadávky. Jak tedy tušíte i bez znalosti filmu, přednost dostal názor hlavní hvězdy. Jak říká Sly ve svém dokumentu pro Netflix: ,,Já prostě miluju dobré konce, tak mě zastřelte."
Rambo se stal milníkem v akčním žánru. Přináší zcela nový typ hrdiny a způsob vyprávění, které se stane vzorem pro celou vlnu obdobně laděných snímků, jež zamoří videotrh po další desetiletí. U Sylvestera Stallona můžeme v klidu hovořit o neuvěřitelném fyzickém výkonu, dělal si téměř dvě třetiny všech akčních scén bez dubléra a v závěrečném monologu dokazuje i herecké kvality. Skutečnost, že mu vlastně není rozumět, je dokonce ku prospěchu věci.
Film se neuvěřitelně strefil do atmosféry doby a amerického hrdinu Johna Ramba vyzdvihl v jednom ze svých projevů prezident Ronald Reagan. Americké publikum začalo hovořit o kolektivní vině, kterou mají vůči vietnamským veteránům. Na film však vychází velmi rozdílné kritiky a snímek je většinou recenzentů kritizován jako komerční kalkul. Film se ovšem stává komerčním trhákem a jen v USA vydělá 50 milionů dolarů a celosvětově dokonce 125,2 milionů.
Jenže právě Reaganova slova zaujala i v Kremlu a ve východním bloku. Skutečnost, že na filmu se podílí i emigranti z Maďarska hraje dozajista také svou roli. KGB díky diplomatickým cestám kradla v New Yorku z kin kopie hollywoodských trháků a touto cestou se pak hned dostávaly za železnou oponu, kde se v Mosfilmu vyráběly pirátské kopie. Ovšem nikoli v masovém měřítku, ale pro zainteresované gubernátory a přisluhovače. Takto na pražské Ruzyni přistála i filmová kopie pro milovníka filmů Štrougala. Jak mi v osobním rozhovoru řekl emeritní ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČSSR Jiří Dvorský, v Praze se všeobecně vědělo, kdy kopie z Moskvy do Prahy dorazí a pokud se k nim dostali dřív lidé z Filmového klubu na dnešní Filozofické fakultě UK, film se hned promítl v univerzitním kině. Jestliže se ale dostal služebním autem ke Štrougalovi, putoval po jeho soukromé projekci zpátky na Ruzyni. Kdyby Štrougal tušil, že dnes se bude jmenovat toto letiště po Václavu Havlovi, asi by ho klepla pepka. Je docela zajímavé co chtěl Štrougal hned vidět - válečné drama o ruských imigrantech v USA, co bojovali ve Vietnamu Lovec jelenů, Hvězdné války (Star Wars) a samozřejmě Ramba. Po jejich zhlédnutí filmy okamžitě zakázal jako protirežimní a výdobytky shnilého imperialismu. Mnozí diváci se ale k filmům dostali skrz pirátské kopie na VHS nadabované jedním hlasem. Dnes je Rambo akční trvalkou i u nás a mimochodem skvěle natočeným akčním filmem.
PS: Autor knižní předlohy David Morell je blízkým přítelem Quentina Tarantina, který dokonce silně uvažoval o své verzi Ramba bližší knižní předloze, ale k tomuto projektu nakonec spíše nedojde.
TVŮRCI, HERCI, FORMÁTY:
First Blood, USA 1982 režie: Ted Kotcheff, scénář: Sylvester Stallone,William Sackheim, Michael Kozoll podle knihy Davida Morella, kamera: Andrew Laszlo, hudba: Jerry Goldsmith, střih: Joan Chapman, hrají: Sylvester Stallone, Brian Dennehy, Richard Crenna, Bill McKinney, Jack Starrett, Michal Talbott
93 minut, 2.35:1, 35 mm, barevný
SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:
SLANINA, Ondřej. Slavná světová filmová klasika. Praha: Charon media, 2011. ISBN 978-80-90497-5-04.
rozhovor vedený s Doc. PhDr. Jiřím Dvorským, CSc.
Sly, dokumentární film Netflixu
PROFIL FILMU na imdb.com
profil filmu na csfd.cz
SLANINA, Ondřej. Poutník světem fantazie. Praha: Charon media, 2018. ISBN 978-80-903173-5-2. (Monografie o životě a scenáristické tvorbě Oty Hofmana)
