Článek
Když se premiéra Andreje Babiše novináři zeptali, zda se Česká republika může jednoznačně postavit za Grónsko, odpověď byla poměrně překvapivě otevřená. A ve stejný čas tedy i znepokojivá. Ne, nemůže, zněla totiž Babišova odpověď. Protože „možná ho chce Amerika koupit“. A protože je prý potřeba se „domluvit“, nikoliv vydávat „deklarace, které jsou o ničem“.
Přibližně tak by šel shrnout hlavní obsah textu Jaroslava Soukupa pro Novinky.cz, který o Babišově přístupu infromoval.
Na první poslech to zní jako pragmatismus a chladná diplomatická rozvaha. To je jistě pravda. Postavit se na stranu malého Dánska proti gigantovi ze zámoří se nemusí zdát kdovíjak chytré. Jenže při bližším pohledu se ukazuje, že jde o způsob uvažování, který relativizuje samotnou podstatu státní suverenity. Pokud totiž připustíme, že silnější stát si může „koupit“ území jiného, pokud k tomu má (nebo to alespoň tvrdí) bezpečnostní nebo strategické důvody, otevíráme dveře logice, která je nebezpečná právě pro malé země, jako je naše Česko.
Nejen v podcastu 5:59 zazněla informace, že v zákulisí se spekuluje o tom, že by Spojené státy mohly Gróňanům nabídnout velmi konkrétní protihodnotu. Dokonce částky v řádu stovek tisíc až jednoho milionu dolarů na osobu. Kromě toho, že jde o výrok a přístup výrok Andreje Babiše, je tu řeč také o ilustraci všeobecného myšlení, které dnes reálně koluje světem. Tedy že území, bezpečnost a vliv se dají považovat za obchodní položky. A to je ve všech směrech rozhodně špatně.
Letecký pohled na ledovec Jakobshavn v zátoce Disko (Grónsko)
Dostáváme se totiž k jádru problému. Pokud by čistě hypoteticky Rusko začalo uplatňovat nároky na Českou republiku, argumentace by byla velmi podobná. Bezpečnost, geopolitika, vliv východu, stabilita regionu. A Spojené státy by klidně mohly dojít k závěru, že je „lepší se domluvit“. Že je strategicky výhodné mít Česko pod kontrolou. A že obyvatelům lze nabídnout kompenzaci.
Podle logiky, kterou premiér Babiš předvedl u Grónska, by v takové situaci nebylo namístě říct jasné „ne“. Bylo by přece lepší jednat. Nedělat z věci emoci. Nezdržovat se hodnotami. Domluvit se.
Jenže právě hodnoty jsou tím, co odděluje spojence od obchodníků s územím. Veřejnost to zjevně cítí velmi jasně. Více než 90 procent lidí v anketě ve zmíněném textu Novinek.cz odpovědělo, že Česko se má za Grónsko jednoznačně postavit. A to je jednoznačně skvělá zpětná vazba směrem k naší společnosti. Jde totiž o princip.
Pokud dnes řekneme, že je v pořádku „prodat“ kus světa, protože to dává strategický smysl, zítra může někdo stejnou logiku aplikovat na nás. A pak už nebude stačit koupit si glóbus, aby bylo jasné, kde leží hranice, které by se neměly obchodovat. To by si měl Babiš docela rychle uvědomit. Česká společnost už to totiž udělala.
