Článek
Představte si probudit se do nádherné divoké přírody, leč pro nás poněkud nebezpečné. Do doby prvohor, konkrétně do období karbonu, kde vládnou zvířata, která již dávno vymřela. Do světa, v němž by člověk ve vztahu k okolní flóře byl drobný jako dnešní domácí mazlíčci. O porovnání s místní faunou ani nemluvím. Jde o prostředí prvohorních lesů, rozsáhlých bažin a močálů, tedy o prostředí zásadně odlišné od toho, co vidíme dnes.
Možná si lépe představíte období přibližně 100 milionů let poté, když si vzpomenete na film Jurský park, kdy se sen bohatého strýčka, který chtěl probudit již vyhynulý svět, zvrhl v holý boj o vlastní život. V tomto prostředí by člověk totiž určitě nebyl na vrcholu potravinového řetězce. Spíše naopak.
Krajina v období Karbonu, stará rytá ilustrace z knihy Universe and Humanity, 1910.
Možná už teď vám běhá mráz po zádech a to nejen z úchvatnosti tohoto světa. Ona i jen představa reálně figurovat na naší planetě v éře dinosaurů nebo miliony let dříve může být opravdu děsivá. Pokud s vámi období dinosaurů nijak nehne, ale je to naopak hmyz a tvorové jemu podobní, co vás vystraší, pak byste se pravděpodobně nechtěli probudit do zmíněného období karbonu. Právě do něj řadí paleontologové zkamenělinu nalezenou na pláži v severní Anglii.
Jaký ten svět asi mohl být, když se v něm proháněli tvorové jako obří stonožky? Právě to podle paleontologů pomohla částečně odhalit nalezená fosilie. Jedná se o zkamenělé pozůstatky tvora, jenž nese název Arthropleura. Tvary tohoto dlouhého členovce lze do určité míry připodobnit k současným mnohonožkám. Nalezený pozůstatek zkameněliny měří přibližně 75 centimetrů, původní délka tvora se však odhaduje asi na 2,63 metru, šířka pak na 55 centimetrů a váha kolem 50 kilogramů. Těmito mírami se tak řadí mezi největší známé bezobratlé živočichy všech dob. Překonává tak i rekordmany, tzv. dávné mořské štíry, kteří byli ve srovnání s odhadovanou délkou Arthropleura jen o málo menší.
Aby mohl tento tvor narůst do takových rozměrů (na délku odpovídá menšímu automobilu), musel se dle domněnek vědců živit pravděpodobně velmi výživnou stravou. V této dávné době se území současné Velké Británie nacházelo blíže k rovníku a tomu také odpovídalo teplejší a sušší podnebí, než je v této oblasti nyní. Tropičtější podmínky pravděpodobně vedly první obojživelníky a bezobratlé k zajišťování výživy z okolní vegetace kolem potoků a řek.
Kolik dalších tajemství naše planeta ještě skrývá? Jaké poklady minulosti nám mohou být fyzicky blízko a přesto naším očím ukryté? Tento exemplář je teprve třetím svého druhu. A přitom se jedná o naprosto náhodný objev z ledna roku 2018. Nečekaný objev bývalého doktoranda z Cambridgeské univerzity, který šel jen kolem a přinesl spoustu radosti vědecké komunitě. Kus pískovce se uvolnil a odpadl od zbylé skály útesu právě tak, že odhalil tuto zkamenělinu na pláži v zátoce Howick Bay v Northumberlandu, necelých 70 km severně od Newcastlu. Další dvě zmíněné fosilie byly nalezeny v Německu, ale v mnohem menší velikosti.
Tito živočichové pochází z doby karbonu, což je 326 milionů let před naším letopočtem. Plazili se zde asi 45 milionů let, než z ne zcela známých důvodů vyhynuli. Jedna teorie zmiňuje už tehdy globální oteplování a proměnu klimatu na příliš suché, které neumožnilo těmto živočichům přežít. Mluví se ale také o vzestupu plazů, kteří ovládli stejné prostředí a jako konkurenti byli úspěšnější. Některé otázky ale možná zůstanou nezodpovězeny napořád.
Pokud byste chtěli tento unikátní objev vidět na vlastní oči, není to až tak složité. Největší brouk, který kdy žil, jak o tomto tvorovi mluví někteří paleontologové, je totiž volně dostupný návštěvníkům v Sedwickově muzeu v Cambridge až do srpna tohoto roku. Spolu s návštěvou malebné britské vesničky Pluckley, která se díky výskytu duchů dostala až do Guinnessovy knihy rekordů, tak může jít hned o dvojí motivaci, proč se do Velké Británie v následujících týdnech vydat. Minimálně tedy pro některé z nás.
Zdroje: Sedgwick Museum; EurekAlert!, Phys.org; CNN
