Článek
Jaromír Jágr patří absolutně bez diskuzí mezi největší sportovní legendy české historie. O to zvláštnější je sledovat, když sám sebe dobrovolně shazuje laciným humorem. V jednom z posledních videí, které na svých sociálních sítích zveřejnil, sice sbírá u množství lidí kladné body, zároveň ale hloupě sklouzává k pubertálním dvojsmyslům, které mu vůbec nesluší.
Jágr se svým kamarádem na tribuně
Vše se odehrává na tribuně jednoho ze zimních stadionů. Tam vedle sebe sedí Jágr se svým parťákem. Zatímco slavný hokejista drží v ruce jednu knihu, jeho parťák zatím po očku sleduje přicházející spoře oděnou dívku, která se s kýblem a koštětem v ruce chystá uklízet schodiště.
Celé video je pak dialogem mezi oběma muži. Jenže hned od první věty je všem jasné, že tohle nebude klasický rozhovor. Zatímco Jágrům parťák mluví o oné slečně, sám Jágr stále popisuje knihu, kterou drží v ruce. Rozhovor by tak šel shrnout jedním známým příslovím: „Jeden o koze, druhý o voze.“
Humor postavený pouze na dvojsmyslu
Bohužel humor je v tomto videu pouze jednostranný, tedy založený na dvojsmyslu. Jágr třeba mluví o tom, že mu kniha přijde opravdu tlustá. Zatímco jeho parťák popisuje přítomnou dívku, jako že mu přijde v pohodě. A dál začíná hra na dvojsmysly, které se týkají pouze sexuality. Jeden příklad za všechny: Jágr dává svému parťákovi jednu ze svých knih a ptá se ho, co mu má napsat do věnování:
- Jágr: „Hele mám ti tam napsat 68?“ (číslo Jágrova dresu)
- Parťák: „Hmm, spíš 69.“ (známá sexuální poloha)
- Jágr: „69 jo? Tak 69 no.“
Humor na úrovni dětí základní školy
Pro někoho jde o nevinný humor, pro jiného o naprosté dno. Diváci se přesto smějí. V komentářích najdeme nejčastější reakci ve formě smějících se smajlíků. Srdíček u videa je také velká spousta. Ano, záměr video patrně splnilo. Rozhodně velkou část společnosti pobavilo. Ale za jakou cenu?
Jednoduchý a prvoplánový humor založený na sexualitě a dvojsmyslech funguje. Naivně jsem se ale domníval, že má své místo někde u pubertálních dětí na základní škole. Něco podobného bych rozhodně nečekal od legendy, kterou Jaromír Jágr pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stále je. Pořád jde o sportovce, který symbolizoval dřinu, výkon, kariéru, sen. Hokejista, který jen před několika desítkami hodin nastoupil do hokejové sezóny s číslem 38 a dál zůstává aktivním sportovním vzorem.
Je jasné, že chtěl zaujmout a být moderní. Jenže někdy méně znamená více. A Jágr, který by mohl inspirovat dál, se místo toho sám snižuje na úroveň pubertálních dialogů. Nestačí než doufat, že se mu v dalších dnech bude dařit i hokejově, a tím přehluší tuto svou nepovedenou epizodu na sociálních sítích.
